Psychiatrie pro praxi – 1/2025

RUBRIKA  www.psychiatriepropraxi.cz PSYCHIATRIE PRO PRAXI 1 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Inovace psychiatrické péče o ženy v perinatálním období v ČR Léčba farmakorezistentních stavů v psychiatrii – 1. část: Farmakorezistentní schizofrenie Psychiatrizace transgender identity Farmakogenetické vyšetření u hospitalizovaných psychiatrických pacientů: Přínosy a důležitost interpretace jeho výsledků Muzikoterapie u dětí s poruchou autistického spektra Soucit se sebou – Lék na úzkost? PŮVODNÍ PRÁCE Efektivita léčby na psychoterapeutickém oddělení pro pacienty s hraniční poruchou osobnosti: Pilotní studie SDĚLENÍ Z PRAXE Kazuistika pacienta s Wernickeovou encefalopatií způsobenou excesivní dietou Ztráta hlasu jako vzácný nežádoucí účinek dlouhodobé léčby lithiem: kazuistika 32leté pacientky s bipolární afektivní poruchou www.solen.cz | www.psychiatriepropraxi.cz | ISSN 1213-0508 | Ročník 26 | 2025 Psychiatrie pro praxi 20251 Časopis je indexován v Bibliographia Medica Čechoslovaca, EBSCO a v Emcare.

Angelini Pharma Česká republika s.r.o. Palachovo náměstí 5, 625 00 Brno, www.angelinipharma.cz 24-12-E3-26493 TRITTICO AC; TRITTICO PROLONG: S: Trazodoni hydrochloridum 75 mg, 150mg v 1 tabletě s řízeným uvolňováním. Trazodoni hydrochloridum 150 mg, 300 mg v 1 tabletě s prodlouženým uvolňováním. I: Léčba depresivních poruch u dospělých. KI: Přecitlivělost na účinnou látku nebo pomocné látky, intoxikace alkoholem nebo hypnotiky. Akutní infarkt myokardu. ZU: Pacienti s rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozováním a sebevraždy, především na začátku léčby, po změně dávkování a zejména mladí dospělí do 25 let, musí být pečlivě sledováni. Je nutné dávkovat s opatrností a pravidelně monitorovat pacienty s epilepsií, hypertyreózou, poruchami močení, akutním glaukomem s uzavřeným úhlem, zvýšeným nitroočním tlakem a hepatálním, renálním nebo kardiálním onemocněním (včetně prodloužení QT intervalu), pacienty současně užívající antikoagulancia nebo antiagregancia. U starších pacientů může častěji docházet k ortostatické hypotenzi, somnolenci a anticholinergním účinkům trazodonu. V případě výskytu „flu-like“ syndromu (horečka, bolest v krku) se doporučuje sledovat hematologické parametry. Pokud se u pacienta vyvine žloutenka, léčba trazodonem musí být přerušena. Podávání antidepresiv pacientům s psychotickými onemocněními může vést ke zhoršení psychotických symptomů. Během léčby bipolární afektivní poruchy trazodonem se může depresivní fáze změnit v manickou. V tomto případě musí být léčba trazodonem zastavena. Možnost vzniku serotoninového syndromu v kombinaci s dalšími serotonergními látkami a neuroleptiky. Přípravek by neměl být podáván dětem a mladistvým do 18 let věku. Obsahuje sacharosu. Pacienti nemají řídit a obsluhovat stroje, pokud se u nich projevuje ospalost, sedace, závrať, stavy zmatenosti nebo rozmazané vidění. NÚ: Ospalost, závratě, nervozita, únava, cefalgie a nespavost, sedace, neklid, snížená pozornost, nauzea, zácpa, průjem, dyspepsie, ovlivnění chuti k jídlu a tělesné hmotnosti, poruchy hepatálních funkcí, xerostomie, serotoninový syndrom, ortostatická hypotenze, poruchy močení. Myalgie, artralgie, vyrážka, pruritus. IT: Sedativní účinek antipsychotik, hypnotik, sedativ, anxiolytik a antihistaminik může být zvýšen, v těchto případech je doporučeno snížení dávky. Metabolismus antidepresiv je zrychlován perorálními kontraceptivy, fenytoinem, karbamazepinem a barbituráty. Některá antipsychotika metabolismus antidepresiv inhibují. Tricyklická antidepresiva se nemají podávat souběžně s trazodonem. Je-li trazodon podáván se silným inhibitorem CYP3A4, měla by být zvážena nižší dávka trazodonu. Je však třeba, kdykoliv je to možné, se vyvarovat společného podávání trazodonu a silných CYP3A4 inhibitorů. Pokud je trazodon podáván spolu s přípravky obsahujícími třezalku tečkovanou, nežádoucí účinky mohou být častější. Podání s antikoagulancii a antiagregancii vzácně zvyšuje riziko krvácení. V průběhu léčby trazodonem by neměl být požíván alkohol. TL: Data dokazují, že trazodon nemá žádné vedlejší účinky na těhotenství nebo na zdraví plodu či novorozence. Při kojení je nutno zvážit poměr risk/benefit. Vliv na fertilitu není znám. D: TRITTICO AC: Obvykle 75-150 mg/den v jedné dávce večer před spaním, lze postupně zvýšit (o 50 mg každý 3.- 4.den) na 300 mg/den ve dvou dílčích dávkách. U hospitalizovaných lze zvýšit na 600 mg/den, v rozdělených dávkách. Doporučená dávka pro starší a oslabené pacienty je snížena na 75-100 mg/den. Po dosažení klinické odpovědi má být dávka udržována alespoň jeden měsíc. Je doporučeno pokračovat v léčbě, dokud pacient nebude 4-6 měsíců bez příznaků. Při ukončení léčby, zejména po dlouhodobější léčbě, je doporučeno postupné snižování dávky. TRITTICO PROLONG: Počáteční dávka 150 mg/den může být zvýšena o 75 mg/den každé tři dny až do maximální dávky 300 mg/den. V některých případech lze počáteční dávku snížit na 75 mg/den. Doporučená dávka pro starší a oslabené pacienty je snížena na 75 mg/den. Přípravek se podává na lačno a zapije se sklenicí vody, vždy jednou denně, večer. Po dosažení klinické odpovědi má být dávka udržována alespoň jeden měsíc. Je doporučeno pokračovat v léčbě, dokud pacient nebude 4-6 měsíců bez příznaků. Při ukončení léčby, zejména po dlouhodobější léčbě, je doporučeno postupné snižování dávky. Neexistují žádné důkazy, že by byl trazodon návykový. DRR: Angelini Pharma Česká republika s.r.o., Palachovo náměstí 799/5, 625 00 Brno, Česká republika. Reg.č.: Trittico AC 75: 30/504/99-C, Trittico AC 150: 30/505/99-C, Trittico Prolong 150 mg: 30/140/14-C, Trittico Prolong 300 mg: 30/141/14-C. Uchovávání: Při teplotě do 25 °C, v původním obalu, chránit před světlem a vlhkostí. Datum poslední revize textu SPC: Trittico AC: 12.5.2023, Trittico Prolong: 11.12.2024. Přípravek je vázán na lékařský předpis a je hrazen zdravotními pojišťovnami. Seznamte se, prosím, se Souhrnem údajů o přípravku (SPC). Trojí účinek pro maximální spokojenost vašich pacientů s depresí An depresivní, anxioly cký, spánek normalizující

www.psychiatriepropraxi.cz / Psychiatr. praxi. 2025;26(1):3 / PSYCHIATRIE PRO PRAXI 3 ZAZNĚLO NA KONGRESE Psychiatrie a umělá inteligence: Nová výzva pro terapeuty? Umělá inteligence (AI) se stále více uplatňuje nejen v diagnostice a terapii somatických onemocnění, ale i v oblasti psychiatrie a psychoterapie. V poslední době narůstají případy pacientů, kteří využívají generativní AI chatboty, jako je ChatGPT, nejen k obecným dotazům o duševním zdraví, ale také jako alternativu ke klasické psychoterapii či partnerskému poradenství. Mnozí z nich vnímají odpovědi chatbotů jako výrazně empatičtější a více podporující než interakce s lékaři. Tato skutečnost vyvolává otázky o budoucnosti psychiatrické praxe a o tom, jakým způsobem by se měly odborné služby přizpůsobit tomuto novému fenoménu. Mnoho pacientů popisuje konverzace s AI chatboty jako přívětivější, nehodnotící a plné porozumění. Oproti lidským terapeutům, kteří mohou být ovlivněni vlastními emocemi, časovým tlakem nebo klinickým paradigmatem, AI odpovídá konzistentně, s neomezenou trpělivostí a bez předsudků. Studie publikovaná v JAMA Network Open srovnávala odpovědi AI chatbotů a lékařů na pacientské dotazy v on-line poradnách. Výsledky ukázaly, že odpovědi chatbotů byly nejen detailnější, ale pacienti je vnímali jako empatičtější a více podporující. To naznačuje, že běžná klinická komunikace mezi psychiatry a pacienty může v některých aspektech zaostávat za tím, co pacienti očekávají. Přestože AI chatboty mohou pacientům poskytovat dočasnou psychickou úlevu a pocit „že si je někdo vyslechnul“, jejich limity jsou zřejmé. Nemají schopnost klinického posouzení, nerozpoznají varovné signály akutní psychopatologie a jejich odpovědi nejsou vždy klinicky relevantní či spolehlivé. Studie naznačují, že pacienti, kteří se spoléhají na AI v otázkách duševního zdraví, mohou odkládat vyhledání odborné pomoci nebo získávat zkreslené informace o svém stavu. Z tohoto pohledu je zásadní, aby si odborná veřejnost uvědomovala rizika spojená s nekontrolovaným využíváním těchto nástrojů a aktivně pacientům vysvětlovala rozdíl mezi validní zdravotní péčí a interakcí s algoritmem. Namísto vnímání AI jako konkurence bychom se měli zaměřit na její potenciální využití v klinické praxi. AI může sloužit jako nástroj pro psychoedukaci, sběr anamnestických údajů nebo včasnou detekci změn v psychickém stavu pacientů, například prostřednictvím analýzy jejich jazykového projevu v rámci terapeutických interakcí. Současně však nesmíme podcenit význam lidského kontaktu v terapii. To, co pacienti u chatbotů oceňují – empatickou formulaci odpovědí, dostupnost a individualizovanou reakci – jsou faktory, které bychom měli reflektovat a posilovat i v naší vlastní klinické praxi. AI v psychiatrii není budoucnost – je to přítomnost. Pacienti ji již aktivně využívají a psychiatrická komunita musí na tuto realitu reagovat. Je naší odpovědností zajistit, aby pacienti měli jasnou představu o možnostech i omezeních AI v kontextu duševního zdraví. Zároveň bychom se měli inspirovat tím, co AI v komunikaci nabízí, a přemýšlet o tom, jak zdokonalit naše vlastní přístupy k interakci s pacienty. Největší výzvou není to, že by AI mohla psychiatrii nahradit, ale zda se z jejího fungování můžeme něco naučit a zlepšit tak kvalitu poskytované péče. MUDr. Jan Knopp LITERATURA 1. Ayers JW, Poliak A, Dredze M, et al. Comparing Physician and Artificial Intelligence Chatbot Responses to Patient Questions Posted to a Public Social Media Forum. JAMA Intern Med. 2023 Jun 1;183(6):589-596. 2. Glikson E, Woolley AW. Human trust in artificial intelligence: Review of empirical research. Academy of Management Annals. 2020;14(2):627-660. 3. Shimada K. The Role of Artificial Intelligence in Mental Health: A Review. Science Insights. 2023;43:1119-1127. 4. Thakkar A, Gupta A, De Sousa A. Artificial intelligence in positive mental health: a narrative review. Front Digit Health. 2024 Mar 18;6:1280235. www.psychiatriepropraxi.cz Psychiatrie pro praxi

PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi. 2025;26(1):3 / www.psychiatriepropraxi.cz 4 OBSAH Obsah SLOVO ÚVODEM 3 MUDr. Jan Knopp Psychiatrie a umělá inteligence: Nová výzva pro terapeuty? PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY 5 MUDr. Antonín Šebela, Ph.D. Inovace psychiatrické péče o ženy v perinatálním období v ČR 10 prof. MUDr. Eva Češková, CSc. Léčba farmakorezistentních stavů v psychiatrii – 1. část: Farmakorezistentní schizofrenie 16 doc. MUDr. Luděk Fiala, Ph.D., MBA Psychiatrizace transgender identity 19 PharmDr. Ivana Tašková, Ph.D., Mgr. Nicole Šafářová Farmakogenetické vyšetření u hospitalizovaných psychiatrických pacientů: Přínosy a důležitost interpretace jeho výsledků 25 PhDr. Markéta Gerlichová, Ph.D., prof. Dr. Dr. Dr. Dr. Wolfgang Mastnak, MUDr. Martin Kučera Muzikoterapie u dětí s poruchou autistického spektra 30 Ing. Marek Vich, Ph.D. Soucit se sebou – Lék na úzkost? PŮVODNÍ PRÁCE 36 MUDr. Jan Pásztor, prof. MUDr. Ján Praško, CSc., PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., Ing. Mgr. Marina Jermářová, Mgr. Karolína Richtrová, MUDr. David Pánek , Ph.D., Mgr. Draga Čermáková, Mgr. et Mgr. Zdeněk Maté, MUDr. Pavel Doubek, Ph.D., MUDr. Martin Hollý Efektivita léčby na psychoterapeutickém oddělení pro pacienty s hraniční poruchou osobnosti: Pilotní studie SDĚLENÍ Z PRAXE 43 Šimon Pisko, prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D. Kazuistika pacienta s Wernickeovou encefalopatií způsobenou excesivní dietou 46 MUDr. Eliška Nádvorníková Ztráta hlasu jako vzácný nežádoucí účinek dlouhodobé léčby lithiem: kazuistika 32leté pacientky s bipolární afektivní poruchou ZAZNĚLO NA KONGRESE 48 Zaznělo na 21. konferenci Psychiatrie pro praxi v listopadu 2024 v Olomouci Můžeme léčit schizofrenii tak, aby byl spokojený lékař i pacient? 55 Zaznělo na 67. česko-slovenské psychofarmakologické konferenci v lednu 2025 v Mariánských Lázních Farmakoterapie při komorbidním abúzu. Využití kariprazinu v klinické praxi

www.psychiatriepropraxi.cz / Psychiatr. praxi. 2025;26(1):5-8 / PSYCHIATRIE PRO PRAXI 5 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Inovace psychiatrické péče o ženy v perinatálním období v ČR Inovace psychiatrické péče o ženy v perinatálním období v ČR MUDr. Antonín Šebela, Ph.D. Národní ústav duševního zdraví, Klecany 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha Perinatální duševní zdraví se v posledních letech dostalo do popředí zájmu a v některých zemích se investuje do nových specializovaných služeb perinatálního duševního zdraví. V tomto přehledovém článku se věnujeme stavu péče o perinatální duševní zdraví ve státech Evropy a v České republice. Ve státech s vyspělou perinatální péčí jsou implementovány screeningové programy duševních poruch v těhotenství a po porodu napojené na odstupňovaný multidisciplinární systém péče a podpory. Vrcholem odstupňované péče jsou specializovaná centra a psychiatrická oddělení umožňující hospitalizaci matek s dětmi. Důležitou komponentou vyspělé perinatálně psychiatrické péče je specializované vzdělávání. Péče o perinatální duševní zdraví v České republice je v porovnání v rámci Evropy spíše na podprůměrné úrovni. V posledních pěti letech se však dějí dílčí kroky, které postupně perinatální psychiatrii posouvají směrem ke stavu v západních a skandinávských státech. Klíčová slova: perinatální psychiatrie, screening, mother baby unit, vzdělávání. Innovations in psychiatric care for women in the perinatal period in the Czech Republic Perinatal mental health has become a significant focus of interest in recent years, with investment in new specialist perinatal mental health services in some countries. In this review article, we look at the state of perinatal mental health care in European countries and in the Czech Republic. In countries with advanced perinatal care, screening programs for mental disorders in pregnancy and postpartum are implemented, linked to a tiered multidisciplinary system of care and support. Specialized centres and psychiatric wards allowing hospitalization of mothers with children are the culmination of the tiered care. Specialist training is an important component of advanced perinatal psychiatric care. Perinatal mental health care in the Czech Republic is rather below average compared to Europe. However, in the last five years, partial steps have been taken that have gradually moved perinatal psychiatry towards the situation in Western and Scandinavian countries. Key words: perinatal psychiatry, screening, mother baby unit, education. Úvod Perinatální duševní poruchy jsou častou komplikací těhotenství a šestinedělí a jsou spojeny se značnou mateřskou a fetální morbiditou a mortalitou (1). Mezi nejčastější duševní poruchy v perinatálním období patří deprese a úzkostné poruchy (běžné perinatální duševní poruchy, BPDP). Ženy s BPDP jsou vystaveny zvýšenému riziku porodnických komplikací a špatných zdravotních a vývojových výsledků u kojenců. Patří sem nízká porodní hmotnost, preeklampsie, předčasný porod, nedostatečné využívání somatické perinatální péče, špatná výživa, zvýšené užívání návykových látek, narušení citové DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21J-09-00064. Cit. zkr: Psychiatr. praxi. 2025;26(1):5-8 https://10.36290/psy.2025.001 Článek přijat redakcí: 4. 1. 2025 Článek přijat k tisku: 25. 2. 2025 MUDr. Antonín Šebela, Ph.D. antonin.sebela@nudz.cz

PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi. 2025;26(1):5-8 / www.psychiatriepropraxi.cz 6 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Inovace psychiatrické péče o ženy v perinatálním období v ČR vazby matky a dítěte a v závažných případech i sebevražda nebo infanticida (2). Děti vystavené perinatálním duševním poruchám jsou dále ohroženy problémy v oblasti chování, emocí, kognitivních funkcí, jazyka a motoriky, přičemž současné poznatky zahrnují období od kojeneckého věku až po dospívání (3). Vzhledem ke svým dlouhodobým dopadům na celou rodinu představují BPDP významnou zátěž pro společnost. Zdravotní a sociální intervence negativních následků spojených s neléčenými BPDP v USA byla v roce 2017 odhadnuta na 14,2 miliardy dolarů (4). Ve Spojeném království se známé náklady odhadují na 8,1 miliardy liber ročně; přičemž 72 % z nich je určeno na řešení negativních důsledků spojených s dětskou nemocností (5). Ačkoli jsou perinatální duševní poruchy běžné, v mnoha zemích světa se ženám nedostává potřebné péče a počty odbornic a odborníků na léčbu duševních poruch v těhotenství a při kojení jsou nízké (6). Světová zdravotnická organizace v současnosti doporučuje integraci péče o perinatální duševní zdraví do služeb péče o somatické zdraví matek a dětí, která se opírá o implementaci screeningových služeb a následné doručení individualizovaných odstupňovaných intervencí dle závažnosti jednotlivých případů (např. peer podpora, svépomocné skupiny, sociální služby, specializované psychoterapeutické služby, farmakoterapie) do národních politik a státních modelů zdravotní péče s cílem zmírnit dopad BPDP (7). Takovýto integrovaný odstupňovaný model péče o duševní zdraví v těhotenství a po porodu může vést k tomu, že psychiatrická péče není přetížená pacientkami, které nejsou indikované k psychiatrické péči, protože jsou intervenovány již v nelékařském stupni péče (8). Tento přehledový článek se věnuje popisu důležitých prvků systémové péče o perinatální duševní zdraví v evropských státech, kde je péče o perinatální duševní zdraví na vysoké úrovni. Dále popisuje stav péče o perinatální duševní zdraví v České republice a snaží se identifikovat kroky nutné k tomu, aby se u nás mohla péče o duševní zdraví v perinatálním období dále rozvíjet. Péče o perinatální duševní zdraví v Evropě Horáková et al. (6) se ve své recentní přehledové práci věnovali stavu perinatální psychiatrické péče v evropských státech. Autoři sledovali, zda ve státech existují národní politiky obsahující inovace péče o duševní zdraví obyvatel, specifické politiky v oblasti inovace péče o perinatální duševní zdraví obyvatel, odborné doporučené postupy pro léčbu perinatálních duševních poruch, zda je v evropských státech implementovaný systém screeningu perinatálních duševních poruch a zda existují dostupné specializované perinatálně psychiatrické služby. Každý stát tak mohl dostat celkem pět bodů, přičemž plný počet ukazuje na státy, které mají vedoucí roli v rámci evropské perinatální psychiatrie. Mezi tyto evropské lídry patří Belgie, Finsko, Irsko, Nizozemí, Švédsko, Velká Británie a Malta. Česká republika získala jen dva body, a to v rámci existence národních politik. V následujícím textu shrnujeme průnikové body systémů péče o perinatální duševní zdraví, které nalezneme u států s nejlépe rozvinutou péči o perinatální duševní zdraví. Screening: Uvedené státy mají na svém území implementovaný systém screeningu depresivních příznaků v těhotenství, po porodu a v prvním roce od porodu. Ke screeningu jsou používány rozličné škály, nejčastěji Edinburská škála perinatální deprese, která je také pro období konce šestinedělí validována v českém prostředí (9). Výsledek screeningu slouží jako vstup do dalšího odstupňovaného systému péče. Zajímavostí je to, že ve Švédsku se screenují i depresivní příznaky u otců. Multidisciplinarita: V každém z výše uvedených států je péče o duševní zdraví žen v perinatálním období rozložena mezi více pečujících profesí, které spolu úzce spolupracují a tvoří multidisciplinární tým. Hlavní osobou, s kterou jsou ženy v kontaktu, a která taky často provádí a vyhodnocuje screening příznaků duševních poruch, je porodní asistentka. Porodní asistentka tak slouží jako tzv. gatekeeper, který v případě, že zjistí přítomnost lehčích příznaků úzkosti či deprese, provádí prvotní intervenci, či v případě závažnějších příznaků duševních poruch referuje ženu do vyššího stupně multidisciplinární péče (10). V případě potřeby se tak může žena dostat k rychlé psychologické intervenci nebo do péče perinatálního psychiatra, který péči následně přebírá a vede. Perinatální psychiatr však často působí v roli konzultanta, kdy po psychiatrickém vyšetření a stanovení diagnózy úzkostné poruchy nebo deprese nastaví medikaci a následně předává ženu do péče registrujícího gynekologa nebo praktického lékaře. Ve své péči si nechává jen pacientky s komplikovanou psychofarmakologickou medikací nebo s poruchami z psychotického nebo bipolárního spektra (11). Porodní asistentky však také napojují ženy na různé nezdravotnické organizace, které mohou těhotné nebo ženy po porodu a jejich rodiny podpořit. Jedná se o organizace založené na vlastní zkušenosti, poskytující tzv. peer podporu nebo organizace poskytující sociální služby. Díky gatekeepingu je zaručena komplexní péče o ženy a jejich rodiny v perinatálním období, která zahrnuje jak podporu duševního zdraví, tak podporu v případě přítomnosti psychosociálního stresu. Tento multidisciplinární přístup tak snižuje zatížení zdravotního systému a vede k nižší míře psychiatrizace čistě sociální problematiky (12). Specializované služby: Vrcholem odstupňovaného modelu péče o duševní zdraví v perinatálním období jsou specializovaná ambulantní a lůžková psychiatrická centra, která navazují na screeningové služby a péči porodních asistentek či jiných zdravotníků primární péče. V zahraničí jsou často známy jako Mother and Baby Units (13). Efektivita těchto specializovaných jednotek byla v zahraničí opakovaně prokázána a například ve Velké Británii již existuje celkem 22 těchto zařízení (14, 15). Hlavním benefitem pro ženy a jejich rodiny je možnost společné hospitalizace matky a dítěte na psychiatrickém lůžku, kde se o ženu a její dítě stará multioborový tým složený z porodní asistentky, pediatrické sestry, psychologů a perinatálních psychiatrů. Cílem léčby není jen mírnění psychiatrických příznaků, ale i aktivní podpora rodičovských kompetencí, kojení a tvorby citové vazby u hospitalizovaných žen a jejich dětí. Důležitým aspektem péče je také práce s partnery pacientek. V těchto specializovaných centrech se soustředí perinatálně psychiatrický výzkum a vzdělávání dalších odborníků, kteří působí v komunitě nebo v porodnicích. Vzdělávání: Žádný z výše uvedených bodů by nemohl existovat bez vzdělávání odborníků v oblasti perinatálního duševního zdraví. V Evropě je dostupné systematické specializační vzdělávání v oboru perinatální psychiatrie ve Finsku, Francii, Německu, Irsku, Maltě a ve Velké Británii (16). V řadě dalších států pak existují kurzy v rámci celoživotního vzdělávání, které mají jasně daná kurikula a několikadenní časovou dotaci

www.psychiatriepropraxi.cz / Psychiatr. praxi. 2025;26(1):5-8 / PSYCHIATRIE PRO PRAXI 7 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Inovace psychiatrické péče o ženy v perinatálním období v ČR s důrazem na praxi. Vzdělávání perinatálních psychiatrů je pak u států, které mají rozvinutou péči o perinatální duševní zdraví, doplněno o postgraduální vzdělávání porodních asistentek v oblasti duševního zdraví v těhotenství a po porodu, které vede k existenci porodních asistentek specializovaných na perinatální duševní zdraví, jejichž péče doplňuje péči psychiatrickou (17). Samozřejmostí je pak existence odborných společností sdružující zdravotníky i nezdravotníky pečující o duševní zdraví těhotných a žen po porodu. Jako příklad můžeme uvést Faculty of Perinatal Psychiatry při Royal College of Psychiatrists ve Velké Británii (18). Péče o perinatální duševní zdraví v ČR Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030, strategický materiál Ministerstva zdravotnictví sloužící k vytyčení směru reformy péče o duševní zdraví v ČR, deklaruje cíl existence specifické perinatální psychiatrické péče (19). V současnosti však u nás nemůžeme mluvit o systematickém přístupu k perinatální psychiatrické péči tzv. shora (vedeno ministerstvem zdravotnictví nebo odbornými společnostmi). V posledních letech však u nás dochází k postupným inovacím perinatálně psychiatrické péče, které mají za cíl naplnit cíle deklarované Ministerstvem zdravotnictví tzv. zdola. V následujících odstavcích shrneme aktuální stav péče o perinatální duševní zdraví v České republice, pro porovnání se stavem ve státech s vyspělou perinatální péčí o duševní zdraví zachováváme členění do čtyř hlavních systémových komponent. Screening: Screening možné přítomnosti příznaků duševních poruch u žen v těhotenství a po porodu byl testován v českém prostředí od roku 2019 (20). Během posledních pěti let se podařilo týmu Centra perinatálního duševního zdraví při Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) screening implementovat do 38 z 87 porodnic v ČR. Základním screeningovým dotazníkem je Edinburská škála perinatální deprese, která je doplněna o demografické otázky a mapování sociálně-ekonomických stresorů. Ve většině porodnic funguje pasivní verze screeningu, kdy je zpětná vazba s výsledkem screeningu a navázanými doporučeními automaticky odeslána ženě ihned po jeho vyplnění. I když i samotný screening působí preventivně v rámci rizika rozvoje perinatálních duševních nemocí, tak plného efektu nelze dosáhnout bez přímého napojení na odstupňovaný systém péče (21). V minulosti proto bylo v NUDZ testováno zapojení peer konzultantek do tzv. aktivní verze screeningu, kdy proškolená žena s vlastní zkušeností poskytovala prvotní podporu a plnila roli gatekeepera, který v případě potřeby referoval ženy k odborné péči. Tento přístup jsme testovali v rámci pilotního provozu screeningu v rámci standardních kontrol těhotných žen u ambulantních gynekologů v 20 ambulancích ve třech krajích v ČR (22). Peer intervence, kterou jsme nazvali Máma podporuje mámu, se prokázala jako efektivní ve snižování příznaků úzkostí a stresu, ale ne ve snižování míry depresivních příznaků u těhotných žen (23). Zjistili jsme však že ambulantní gynekologové v ČR nejsou zatím implementaci screeningu nakloněni a po skončení projektu se screening udržel ve dvou ambulancích. Během realizace projektu jsme také přišli na důležitá potencionální rizika spojená s tím, že peer konzultantky působí na klíčové pozici gatekeepera, který rozhoduje o tom, zda těhotná žena bude nebo nebude odeslána k odborné péči o duševní zdraví. Hlavním rizikem bylo to, že podstata peer konzultace vychází z osobní zkušenosti s příznaky duševních poruch, kterou však lze jen velmi těžko generalizovat. Peer konzultantky v projektu byly ženy z neziskové organizace Úsměv mámy, které nejsou zdravotními ani sociálně-zdravotními pracovníky a neprochází formálním vzděláním v oblasti duševního zdraví, takže jejich pozice by byla těžko systémově udržitelná. Obdobně bylo v NUDZ testováno napojení intervence Máma podporuje mámu na screening v šesti vybraných porodnicích, i zde se intervence ukázala jako efektivní, ale stále platila výše uvedená rizika spojená s peer podporou (24). V roce 2023 jsme se zapojením pracovníků porodnic, sociálních služeb, samospráv a samotných žen v perinatálním období pracovali na redesignu aktivní formy screeningu. Výsledkem je pozice lokálních koordinátorek podpory, které jsou systematicky proškoleny v krizové intervenci a mohou referovat ženu v případě potřeby do psychologických, psychiatrických a sociálních služeb (25). V letech 2025–2026 bude vyhodnocena efektivita tohoto přístupu v rámci sítě českých porodnic s implementovaným screeningem. V roce 2024 byla také navázána spolupráce mezi NUDZ a Národním screeningovým centrem s cílem vyvinout a otestovat v roce 2025 screeningový software, který bude komplexně vyhodnocovat screeningové dotazníky a umožní ženě odeslat i výsledný report s odborným doporučením pečujícím zdravotníkům. Do budoucna by tak české populační screeningové programy mohly kromě screeningu poruch autistického spektra zahrnovat i screening perinatálních duševních poruch a dalších psychosociálních stresorů. Multidisciplinarita: Ministerstvo zdravotnictví v Metodice zavádění multidisciplinárního přístupu v péči a podpoře lidí s duševním onemocněním doporučuje existenci třístupňového systému multioborové spolupráce: I. úroveň – uvnitř jednoho týmu lůžkových a komunitních služeb; II. úroveň – virtuální tým mezi lůžkovými a komunitními týmy a CDZ; III. úroveň – komunitní síť mezi obcí, službami, běžnou komunitou a dalšími sektory (26). V rámci perinatálního duševního zdraví zatím nemůžeme mluvit o tom, že by multidisciplinarita a práce v týmu v rámci perinatálního duševního zdraví v ČR existovala. Centrum perinatálního duševního zdraví při NUDZ si v rámci projektu Časná identifikace a cílené intervence pro rodiny ohrožené psychosociálním stresem v perinatálním období: realizační fáze klade za cíl přinést multidisciplinární přístup v souladu s metodikami Ministerstva zdravotnictví a to následovně: I. úroveň – existence porodních asistentek s rozšířenou působností v perinatálním duševním zdraví spolupracujících s koordinátorkami podpory; II. úroveň – koordinátorky podpory napojené na lokální psychologické, psychiatrické a sociální služby; III. úroveň – existence lokálních komunitních sítí podpory. Specializované služby: V České republice není aktuálně žádné pracoviště, které by naplňovalo kritéria Mother Baby Unit. V současnosti však u nás existují dvě specializovaná perinatálně psychiatrická klinická pracoviště. Jedná se o Centrum perinatální duševní péče v Praze (www.cpdp.cz), které poskytuje služby multidisciplinárního týmu, a Perinatální ambulance psychiatrického oddělení FN Ostrava (perinatalni.psychiatrie@fno.cz). Obě pracoviště poskytují konziliární služby, kterých lze využít v případě nejistoty při nastavování farmakologické léčby u žen plánujících těhotenství, těhotných nebo kojících. Případně přebírají do péče kom-

PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi. 2025;26(1):5-8 / www.psychiatriepropraxi.cz 8 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Inovace psychiatrické péče o ženy v perinatálním období v ČR plikované případy. Standardem jejich práce je pravidelné měření plazmatických koncentrací psychofarmak během těhotenství a spolupráce s porodnicemi a ambulantními gynekology. Vzdělávání: Existence systematického vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti perinatálního duševního zdraví je nezbytná pro rozvoj tohoto oboru v ČR. V rámci atestační přípravy v oboru psychiatrie je perinatální problematika zahrnuta v rámci dvou atestačních otázek, možnost systematického vzdělávání v perinatální psychiatrii u nás zatím není a zájemci jsou tak odkázáni na zahraniční mentory a mentorky. Aktuálně však již nelze tvrdit, že by v ČR nebyly dostupné žádné vzdělávací zdroje. Centrum perinatálního duševního zdraví při NUDZ provozuje volně dostupný zdroj informací o perinatálních duševních poruchách a jejich léčbě (https://perinatal.cz/pro-odborniky) a v rámci IPVZ lze absolvovat dva placené kurzy (psychopatologie a léčba v perinatálním období). Recentně taktéž vyšly, v rámci Doporučených postupů psychiatrické péče Psychiatrické společnosti ČLS JEP, české doporučené postupy pro léčbu deprese v těhotenství a pří kojení (https://postupy-pece.psychiatrie.cz/). Velkým krokem kupředu v rámci vzdělávání porodních asistentek je vytvoření 40hodinového kurzu pro porodní asistentky, po jehož absolvování získají účastnice odbornou způsobilost v perinatálním duševním zdraví. Kurz vznikl ve spolupráci Centra perinatální duševní péče při NUDZ a Fakultou zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Vzdělávací program získal v roce 2024 certifikaci Ministerstva zdravotnictví a v roce 2025 proběhnou první dva kurzy. Oproti zatím dostupnému vzdělávání v perinatálním duševním zdraví je kladen důraz na praktické znalosti, což dokládá i nutnost klinické praxe a závěrečná zkouška, kdy účastnice musí správně vyřešit modelovou situaci, kde pacientku a jejího partnera představují herci. Existence obdobného vzdělávacího programu pro psychiatry se připravuje. Rozvoji perinatální psychiatrie v ČR by pomohla existence Sekce perinatální psychiatrie při Psychiatrické společnosti, která by sdružovala odborníky a odbornice z psychiatrie, psychologie, gynekologie, porodnictví a porodní asistence, kteří se o perinatální psychiatrii zajímají a chtějí se aktivně podílet na jejím rozvoji u nás. Závěr Péče o perinatální duševní zdraví v České republice je v porovnání v rámci Evropy spíše na podprůměrné úrovni. V posledních pěti letech se však díky systematickému testování screeningového systému napojeného na odstupňovaný multidisciplinární systém podpory a péče posouváme kupředu. Zájemci o perinatální psychiatrii mají již dnes dobře dostupné české zdroje, jako jsou veřejně dostupné webové stránky perinatal.cz nebo české doporučené postupy léčby deprese v těhotenství a při kojení. Existují u nás také dvě specializovaná pracoviště perinatální psychiatrie, která poskytují i konziliární služby. V blízké budoucnosti budou v českých porodnicích a gynekologických ambulancích pracovat porodní asistentky se specializovanou způsobností v oblasti perinatálního duševního zdraví. Věříme, že perinatální psychiatrie v ČR postupně dožene vývoj a inovace perinatální duševní péče, které probíhají ve skandinávských a západoevropských státech od 80. let minulého století. Vhodným dalším krokem, který by umožnil rozvoj české perinatální psychiatrie, je vytvoření Sekce perinatální psychiatrie při Psychiatrické společnosti, tak aby inovace a vývoj celého systému péče mohl probíhat na základě celorepublikové diskuze a spolupráce. LITERATURA 1. Howard LM, Molyneaux E, Dennis CL, et al. Non-psychotic mental disorders in the perinatal period. Lancet. 2014;384:1775-88. 2. Stein A, Pearson RM, Goodman SH, et al. Effects of perinatal mental disorders on the fetus and child. Lancet. 2014;384:1800-19. 3. Rogers A, Obst S, Teague SJ, et al. Association between maternal perinatal depression and anxiety and child and adolescent development: a meta-analysis. JAMA Pediatr. 2020; 174:1082-92. 4. Luca DL, Garlow N, Staatz C, et al. Societal costs of untreated perinatal mood and anxiety disorders in the United States. Am J Public Health. 2020;110:888-96. 5. Bauer A, Knapp M, Parsonage M. Lifetime costs of perinatal anxiety and depression. J Affect Disord. 2016;192:83-90. 6. Horakova A, Nemcova H, Hrdlickova K, et al. State of perinatal mental health care in the WHO region of Europe: a scoping review. Front Psychiatry. 2024;15:1350036. 7. World Health Organization (WHO). [Internet] Guide for integration of perinatal mental health in maternal and child health services. 2020 [cited 2024 Dec 20]. Available from: https://www.who.int/publications/i/item/9789240057142. 8. Prom MC, Denduluri A, Philpotts LL, et al. A Systematic Review of Interventions That Integrate Perinatal Mental Health Care Into Routine Maternal Care in Low- and Middle-Income Countries. Front Psychiatry. 2022 Mar 14;13:859341. 9. Horáková A, Nosková E, Švancer P, et al. Přesnost Edinburské škály poporodní deprese ve screeningu těžké depresivní poruchy a dalších psychických poruch u žen ke konci šestinedělí. Ceska gynekologie. 2022;87(1):19-26. 10. Browne P, Bossenbroek R, Kluft A, et al. Prenatal Anxiety and Depression: Treatment Uptake, Barriers, and Facilitators in Midwifery Care. Journal of women’s health. 2021; 30(8):1116-26. 11. Chakravorty T. The role of specialist perinatal psychiatrists in modern medicine. Journal of perinatal medicine. 2022;50(9):1168-73. 12. Topor A, Boe T, Larsen I. The Lost Social Context of Recovery Psychiatrization of a Social Process. Frontiers in sociology. 2022;7:832201. 13. Connellan K, Bartholomaeus C, Due C, et al. A systematic review of research on psychiatric mother-baby units. Arch Womens Ment Health. 2017; 20:373-88. 14. Action on Postpartum Psychosis. [Internet] Mother and Baby Units [cited 2024 Dec 20]. Available from: https://www. app-network.org/get-help/mother-and-baby-unit/ 15. Adhikary S, Gillespie K, Kimball H, et al. A systematic review of research examining mothers, infants, family and staff in psychiatric mother-baby units. Acta psychiatrica Scandinavica. 2024;150(5):284-307. 16. Casanova Dias M, Sönmez Güngör E, Naughton S, et al. Psychiatric training in perinatal mental health across Europe. Archives of women’s mental health. 2020;25(2):501–6. 17. Royal College of Midwifes. [Internet] Strengthening perinatal mental health: A roadmap to the right support at the right time. 2023 [cited 2024 Dec 20]. Available from: https:// rcm.org.uk/wp-content/uploads/2024/06/rcm-perinatal- -mental-health-report-2023-1.pdf 18. Royal College of Psychiatrists. [Internet] Faculty of Perinatal Psychiatry. [cited 2024 Dec 20]. Available from: https://www.rcpsych.ac.uk/members/your-faculties/perinatal-psychiatry. 19. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [Internet] Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030. 2021 [cited 2024 Dec 20]. Available from: https://mzd.gov.cz/narodni- -akcni-plan-pro-dusevni-zdravi-2020-2030/ 20. Šebela A, Martan S, Kubrichtová V, et al. Prevence perinatálních duševních poruch: současná situace ve světě a v České republice. Gyn Por. 2019;3(3):1-4. 21. Byatt N, Brenckle L, Sankaran P, et al. Effectiveness of two systems-level interventions to address perinatal depression in obstetric settings (PRISM): an active-controlled cluster- -randomised trial. Lancet Public Health. 2024;9(1):e35-e46. 22. Národní ústav duševního zdraví. [Internet] Těhotenství bez psychosociálního stresu ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU ZD-ZDOVA1-018. 2024 [cited 2024 Dec 20]. Available from: https://www.nudz.cz/fileadmin/user_upload/Zaverecna_ zprava.pdf. 23. Horakova A, Kuklova M, Hrdlickova K, et al. Effectiveness of the mom supports mom peer support intervention in treating antenatal mental health difficulties in women. Midwifery. 2024;139:104198. 24. Němcová H, Hrdličková K, Kuklová M, et al. Enhancing Postpartum Mental Health: Evaluation of the Effect of Remote Peer Support Intervention. European Psychiatry. 2024 67(S1):S268-S269. 25. Národní ústav duševního zdraví. [Internet] Co jsme v inkubaci zjistili a co jsme se naučili. 2024 [cited 2024 Dec 20]. Available from: https://www.nudz.cz/fileadmin/user_upload/Co_ jsme_v_inkubaci_zjistili_a_co_jsme_se_naucili.pdf. 26. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [Internet] Metodika zavádění multidisciplinárního přístupu v péči a podpoře lidí s duševním onemocněním. 2021 [cited 2024 Dec 20]. Available from: https://www.reformapsychiatrie.cz/sites/default/files/2021-03/metodika_MT_fin%20schv%C3%A1lena%20VV.pdf.

Když hledáte řešení… účinné a dobře snášené antipsychotikum ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU RXULTI 1 mg, 2 mg, 3 mg, 4 mg potahované tablety LÉČIVÁ LÁTKA: Jedna potahovaná tableta obsahuje brexpiprazolum 1 mg, 2 mg, 3 mg, 4 mg. INDIKACE: K léčbě schizofrenie u dospělých a dospívajících ve věku od 13 let. DÁVKOVÁNÍ: Perorální podání. Je možné užívat s jídlem nebo bez něj. Dospělá populace: Doporučená počáteční dávka činí 1 mg jednou denně, a to 1. až 4. den. Na základě klinické odpovědi pacienta a jeho snášenlivosti lze dávku brexpiprazolu titrovat na 2 mg jednou denně mezi 5. a 7. dnem a 8. den zvýšit na 4 mg. Doporučená cílová dávka je 2 mg až 4 mg jednou denně. Maximální doporučená denní dávka je 4 mg. Pediatrická populace: Doporučená počáteční dávka brexpiprazolu činí 0,5 mg jednou denně, a to 1. až 4. den. Dávka brexpiprazolu má být titrována na 1 mg jednou denně mezi 5. až 7. dnem a 8. den zvýšena na 2 mg. Na základě klinické odpovědi a snášenlivosti lze vždy po týdnu dávku zvyšovat v přírůstcích po 1 mg. Doporučená cílová dávka je 2 mg až 4 mg jednou denně. Maximální doporučená denní dávka je 4 mg. Přechod z jiného antipsychotika na brexpiprazol: Je třeba zvážit zkříženou titraci obou látek s postupným vysazováním původní léčby při zahajování léčby brexpiprazolem. Přechod z brexpiprazolu na jiná antipsychotika: Zkřížená titrace není zapotřebí. Brexpiprazol lze vysadit a nový přípravek začít podávat v nejnižší dávce. Plazmatická koncentrace brexpiprazolu bude postupně klesat a látka bude z organismu zcela vyplavena během jednoho až dvou týdnů. Zvláštní populace: Starší pacienti: Bezpečnost a účinnost nebyla u pacientů od 65 let stanovena. Pediatrická populace: Bezpečnost a účinnost u dětí a dospívajících do 13 let nebyla stanovena. Porucha funkce ledvin: Maximální doporučená dávka u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin se snižuje na 3 mg jednou denně. Porucha funkce jater: Maximální doporučená dávka u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater (skóre ≥ 7 dle Childa a Pugha) se snižuje na 3 mg jednou denně. Pomalí metabolizátoři cytochromu CYP2D6: Podávejte polovinu doporučené dávky. Pokud tito pacienti současně užívají středně silné až silné inhibitory CYP3A4, je nutná další úprava dávkování na čtvrtinu doporučené dávky. Úprava dávky z důvodu interakcí: Je nutno podávat polovinu doporučené dávky u pacientů užívajících současně silné inhibitory CYP3A4 nebo silné inhibitory CYP2D6. Je nutno podávat čtvrtinu doporučené dávky u pacientů užívajících současně silné/středně silné inhibitory CYP2D6 a silné/středně silné inhibitory CYP3A4. Pokud je inhibitor/induktor CYP3A4 nebo inhibitor CYP2D6 vysazen, může být nutné dávku brexpiprazolu vrátit na původní hodnoty. V případě nežádoucích účinků navzdory úpravě dávky brexpiprazolu, je třeba zvážit potřebu souběžného užívání. Při současném užívání silných induktorů CYP3A4, např. rifampicin: U pacientů se stabilními dávkami brexpiprazolu je nutné denní dávku během 1 až 2 týdnů postupně vytitrovat až na dvojnásobek. Pokud bude podle klinické odpovědi nutná další úprava dávky, lze dávku zvýšit až maximálně na trojnásobek doporučené denní dávky. Pokud je brexpiprazol podáván současně se silnými induktory CYP3A4, jeho dávka nesmí překročit 12 mg denně. Vhodnější je brexpiprazol rozdělit do dvou denních dávek, protože jediná denní dávka má za následek vysoké kolísání koncentrace mezi maximem a minimem. Induktory CYP3A4 účinkují až po určité době a může trvat nejméně dva týdny, než po zahájení podávání dosáhnou maximálního účinku. Naopak po jejich vysazení může trvat nejméně 2 týdny, než indukční účinek CYP3A4 poklesne. KONTRAINDIKACE: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ: Zlepšení klinického stavu pacienta se v průběhu antipsychotické léčby může objevit po několika dnech až týdnech. Pacienti mají být pečlivě sledováni během celého tohoto období. Sebevražedné myšlenky a chování bylo hlášeno časně po zahájení nebo změně antipsychotické léčby. Antipsychotická léčba má být provázena pečlivým dohledem vysoce rizikových pacientů. Je třeba podávat s opatrností u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním, cerebrovaskulárním onemocněním, predispozicí k hypotenzi nebo s hypertenzí, s prodloužením QT intervalu v rodinné anamnéze, s nerovnováhou elektrolytů nebo užívající jiné léčivé přípravky prodlužující QT interval u těch, kteří mají v anamnéze epileptické záchvaty nebo jiné stavy, které mohou snížit práh pro vznik záchvatů; u pacientů s rizikem aspirační pneumonie; pokud je u pacienta riziko zvýšení teploty tělesného jádra (např. při intenzivní námaze, vystavení extrémním teplotám, současné léčbě přípravky s anticholinergními účinky nebo při dehydrataci), současné užívání s přípravky zvyšujícími kreatinfosfokinázu, s alkoholem nebo jinými léčivými přípravky působícími na CNS s podobnými nežádoucími účinky, např. typu sedace. Pacienty s impulzivními poruchami v anamnéze je třeba pečlivě sledovat, protože pacienti toto chování nemusí vnímat jako abnormální. Je proto důležité se pacienta či jeho opatrovníka při léčbě brexpiprazolem výslovně ptát na možný vznik nebo zesílení impulzivních poruch a jiných typů kompulzivního chování. Pokud kompulzivní chování není rozpoznáno, může způsobit poškození pacienta a jiných osob. Pokud se u pacienta taková nutkání během léčby brexpiprazolem objeví, zvažte snížení dávky nebo úplné vysazení léčivého přípravku. V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy venózního tromboembolismu (VTE). Tyto rizikové faktory pro VTE mají být před i během léčby brexiprazolem rozpoznány a následně mají být uplatněna preventivní opatření. Mezi nežádoucí účinky způsobené ortostatickou hypotenzí patří závratě, točení hlavy a tachykardie. Obecně je riziko těchto účinků největší na začátku antipsychotické léčby a během zvyšování dávek. U pacientů se zvýšeným rizikem těchto nežádoucích účinků (např. u starších pacientů) nebo komplikací z hypotenze (viz SPC) je třeba zvážit nižší počáteční dávku a pomalejší titraci a sledovat ortostatické vitální známky. Pokud se u pacienta objeví známky a příznaky svědčící o NMS nebo nevysvětlitelná vysoká horečka bez dalších klinických projevů NMS, podávání brexpiprazolu je nutno neprodleně přerušit. Brexpiprazol může zvýšit hladinu prolaktinu. Tento nárůst je obecně mírný a s postupem léčby může klesat, v některých vzácných případech však bude přetrvávat. U pacientů s anamnézou EPS je třeba brexpiprazol podávat s opatrností. Pokud se objeví známky a příznaky tardivní dyskinese, je třeba zvážit snížení dávky nebo vysazení přípravku. Tyto příznaky se mohou dočasně zhoršit nebo mohou dokonce vzniknout až po přerušení léčby. Nedoporučuje se léčba tímto přípravekem u starších pacientů s demencí vzhledem ke zvýšenému riziku celkové mortality v této populaci a vyššímu výskytu cerebrovaskulárních nežádoucích účinků než u pacientů léčených placebem v placebem kontrolovaných klinických studiích. U pacientů léčených atypickými antipsychotiky byla zaznamenána hyperglykemie, v některých případech extrémní a doprovázená ketoacidózou, hyperosmolárním kómatem nebo úmrtím. Sledujte, zda se neobjeví známky a příznaky hyperglykemie. Před zahájením léčby nebo brzy po něm je třeba stanovit glykemii nalačno a pravidelně sledovat hladinu glukózy v plazmě. Při dlouhodobé léčbě brexpiprazolem bylo pozorováno častější zvýšení tělesné hmotnosti. Při zahájení léčby a během ní se doporučuje tělesnou hmotnost a lipidový profil klinicky sledovat. Během léčby antipsychotiky byly hlášeny případy leukopenie, neutropenie a agranulocytózy (včetně fatálních případů). U pacientů s již existujícím nízkým počtem leukocytů a leukopenie či neutropenie vyvolané léky v anamnéze je třeba v prvních měsících léčby často stanovovat kompletní krevní obraz a při prvních známkách poklesu leukocytů (v nepřítomnosti jiných příčin) přerušit léčbu brexpiprazolem. Pacienty s neutropenií je třeba pečlivě monitorovat, zda se neobjeví horečka nebo jiné známky a příznaky infekce, a pokud ano, je nutno nasadit bezodkladnou léčbu. Při těžké neutropenii (absolutní počet neutrofilů < 1 000/mm3) je třeba brexpiprazol vysadit a kontrolovat počty leukocytů až do zotavení. Tablety obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. Malý mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje vzhledem k potenciálním účinkům na nervový systém, jako je sedativní účinek a závratě. FERTILITA, TĚHOTENSTVÍ A KOJENÍ: Nedoporučuje se podávat během těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají antikoncepci. U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně brexpiprazolu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání a závažnosti. Proto novorozenci mají být pečlivě monitorováni. Není známo, zda se brexpiprazol/jeho metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Po posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo brexpiprazol dočasně či trvale vysadit. Účinek brexpiprazolu na fertilitu člověka nebyl hodnocen. Studie na zvířatech prokázaly sníženou samičí fertilitu. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY: Viz SmPC. Velmi časté (≥ 1/10): zvýšení prolaktinu v krvi. Časté (≥ 1/100 až < 1/10): vyrážka, zvýšení tělesné hmotnosti, akatizie, závrať, tremor, somnolenc, průjem, nauzea, bolest horní poloviny břicha, bolest zad, bolest v končetině, zvýšení kreatinfosfokinázy v krvi. Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100): angioedém, kopřivka, otok obličeje, sebevražedný pokus, sebevražedné myšlenky, parkinsonismus, venózní tromboembolie (včetně plicní embolie a hluboké žilní trombózy), ortostatická hypotenze, kašel, zubní kaz, flatulence, zvýšení krevního tlaku, zvýšení triglyceridů v krvi, zvýšení jaterních enzymů a myalgie. Není známo (z dostupných údajů nelze určit): patologické hráčství, impulzivní chování, záchvatovité přejídání, kompulzivní nakupování, kompulzivní sexuální chování, epileptické záchvaty, maligní neuroleptický syndrom (NMS), prodloužený QT interval na elektrokardiogramu, rabdomyolýza, syndrom z vysazení léku u novorozenců. Případné nežádoucí účinky prosím hlaste na: viz SPC bod 4.8. a Otsuka Pharmaceuticals Europe Ltd prostřednictvím e-mailové adresy: vigilance@otsuka-europe.com. PŘEDÁVKOVÁNÍ: Bezprostředně po předávkování může být vhodná gastrická laváž a podání emetika. Zajistěte záznam EKG a při zjištění prodlouženého QT intervalu rovněž monitoraci srdeční funkce. Jinak je třeba se zaměřit na podpůrnou terapii, zajištění dostatečné průchodnosti dýchacích cest, oxygenaci a ventilaci a také symptomatickou léčbu. Pečlivé sledování a monitorování do pacientova uzdravení. Podání aktivního uhlí a sorbitolu (50 g/240 ml), viz SPC. O léčebném potenciálu aktivního uhlí při předávkování brexpiprazolem však není dostatek informací. UCHOVÁVÁNÍ: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: Otsuka Pharmaceutical Netherlands B.V., Herikerbergweg 292, 1101 CT, Amsterdam, Nizozemsko REGISTRAČNÍ ČÍSLA: EU/1/18/1294/004, 005, 007, 010. DATUM REGISTRACE: 26. 7. 2018. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU SPC: 7. 3. 2025. DATUM POSLEDNÍ REVIZE ZKRÁCENÉ INFORMACE: 19. 3. 2025. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Předtím, než přípravek Rxulti předepíšete, přečtěte si, prosím, úplné znění Souhrnu údajů o přípravku. Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu. CZ-REXU-0045/04/2025

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=