Psychiatr. pro Praxi, 2001; 3: 121-124
Zveřejněno: 31. prosinec 2001 Zobrazit citaci
ADHD (attention deficit hyperactivity disorder) je diagnostická jednotka, objevující se ve všech věkových kategoriích - od dětství do dospělosti, kde je spojena se sociální maladaptací a kriminalitou.
Neurovývojové opoždění vytváří zátěžové životní události vedoucí k vulnerabilitě jedince - čili minimální organické poškození a kumulace zevních stresů vede k maladaptivnímu chování s vysokou psychiatrickou komorbiditou. U hyperkinetických poruch jde z behaviorálního hlediska o poruchu exekutivních (sebe-regulujících) funkcí. Zobrazovací techniky vykazují poruchu regulace kortiko-striato-thalamo-kortikálního okruhu za přítomnosti téměř nulové pravolevé asymetrie. Úspěšná (ve školním věku) je terapie stimulancii, zvláště je-li kombinována s kognitivně behaviorální terapií.
ADHD (attention deficit hyperactivity disorder) is a diagnostic unit appearing in all age categories - from childhood to adult age where it typically combines with social maladaptation and crime.
Late neural development, due to stressful life situations resulting in a vulnerability of the individual, i.e. minimal organic harm and accumulation of external stressors leads to maladaptive behaviour with a high psychiatric comorbidity. In hyperkinetic patients it is from the behavioral point of view classified as a disorder of executive (self-regulatory) functions. The imaging techniques reveal a defected regulation of cortico-striato-thalamo-cortical circuit with almost zero right-left asymmetry. In school age a successful therapy combines psychostimulants and a cognitive-behavioural therapy.
Stáhnout citaci