Psychiatr. praxi. 2011;12(2):80-84
Řada odborníků je přesvědčena, že analýza přenosu a protipřenosu do kognitivně behaviorální terapie (KBT) nepatří a je výsadou
psychodynamických psychoterapií. Pozornost věnovaná emocionálním a kognitivním reakcím na pacienta či supervidovaného je však
základní komponentou KBT a její supervize, obzvláště při supervizi práce s obtížnými pacienty. Protipřenosovou reakci můžeme zachytit
zejména ve svém chování, ale také ve svých myšlenkách, emočních prožitcích a v tělesných příznacích. Jádrem protipřenosu bývají
dřívější nedostatečně zpracované zkušenosti supervizora, které mají tendenci se přenášet do současných vztahů. Vedou k chování,
které může být vyhýbavé (nedostatek otevřenosti, kongruence) nebo kompenzatorní (nadměrné pomáhání, soutěžení, předvádění se).
Sebereflexe nebo uvědomění si protipřenosu v supervizi pomáhá protipřenosovou reakci překonat a může být rozhodující pro utvoření
reálnějšího vztahu a objektivnější práci jak v terapii, tak v supervizi. Přiměřená sebereflexe a supervize vlastní práce patří k základním
předpokladům pro přiměřený rozvoj kompetencí supervizora.
Many experts believe that transference and counter-transference analysis is not a part of cognitive behavioral therapy (CBT) and is peculiar
to psychodynamic psychotherapies. However, the attention paid to emotional and cognitive reactions to the patient or the supervised is
an essential component of CBT and its supervision, particularly in the case of supervision of work with challenging patients. Counter-transference
reaction can be observed in our behavior as well as our thinking, emotional experience and physical signs. Counter-transference
may stem from previous, inadequately processed supervisor’s experience which tends to translate into current relationships. It results in
behavior that can be one of avoidance (lack of sincerity, congruence) or compensatory (overinvolvement, competing, showing off). Selfreflection
or becoming aware of counter-transference in supervision aids in overcoming the counter-transference reaction and may be
crucial for creating a more real relationship and for more objective work both in therapy and supervision. Adequate self-reflection and
supervision of one’s own work are among the essential prerequisites for appropriate development of the supervisor’s competences.
Zveřejněno: 1. květen 2011 Zobrazit citaci