Sdělování špatné zprávy (1. část)

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):3  

Studenti se nedozvědí, že medicína neslaví jen úspěchy. Ze sdělování špatné zprávy má často větší strach doktor než pacient. Jednak je mu samotnému nepříjemné říkat těžké věci, jednak neví, jak se zachová po takové zprávě pacient. V nepříznivé situaci je nutné také ponechat po­otevřené dveře naděje. Doktor/ka nemůže pronášet jakýsi finální verdikt jako u soudu, o budoucnosti totiž neví přesně nic...

Opětovné nasazení klozapinu

Reinitiation of clozapine treatment

MUDr. Michaela Mayerová, Ph.D., prof. MUDr. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):8-12  

Článek pojednává o opětovném nasazení klozapinu poté, co byl z nějakého důvodu (většinou kvůli nežádoucím účinkům) vysazen. Zvlášť v případě vysazení kvůli závažným až potenciálně život ohrožujícím nežádoucím účinkům je opětovné nasazení klozapinu téma kontroverzní. Kdy je znovunasazení možné a jaký by měl být postup? Snažíme se přinést přehled zásadních informací, které jsou dostupné zejména z posledních let v literatuře nebo v terapeutických doporučeních.

Panická porucha a autonomní nervový systém

Panic disorder and autonomic nervous system

MUDr. Jozef Višňovský, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Vlastimil Nesnídal, PhDr. Marie Ocisková

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):13-17 | DOI: 10.36290/psy.2023.001  

Panická porucha negativně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Poruchu charakterizují somatické projevy masivní úzkosti. Ty se úzce spojují s autonomním nervovým systémem (ANS), který ovlivňuje reakce těla na vnější i vnitřní podněty. Cílem článku je zmapovat propojení panické poruchy a autonomního nervového systému a možnosti terapeutického zásahu. Zdroje pro tento souborný článek byly čerpány z databází PubMed a Web of Science, vydaných mezi lety 1991 až 2022. Další informace byly získány ze zdrojů článků použitých v primárním výběru. Výrazné somatické symptomy a zejména kardiovaskulární symptomy jsou charakteristické rysy panických záchvatů. Ukazuje...

Parasomnie - prehľad pre klinickú prax

Parasomnias - overview for clinical use

MUDr. Lucia Račanská

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):18-21 | DOI: 10.36290/psy.2023.002  

Parasomnie sú poruchy spánku, z nich niektoré majú väzbu na určité spánkové štádium. NREM (non­‑rapid eye movement) parasomnie - tiež nazývané ako poruchy prebúdzania z NREM spánku - sú somnambulizmus, pavor nocturnus, prebúdzanie so zmätenosťou. Poväčšine majú benigný charakter, najvačším nebezpečenstvom je možnosť vzniku tramatu následkom epizódy parasomnie. Najčastejšie vznikajú v detstve a so vzrastajúcim vekom zanikajú. Ak vzniknú v dospelosti, môže to byť na podklade psychopatológie, asociované sú s úzkostne­‑depresívnou symptomatikou alebo abúsom návykových látok či alkoholu. K REM (rapid eye movement) parasomniám patria nočné mory,...

Indikace neuropsychologického vyšetření v neuropsychiatrii: indikujeme vždy účelně?

Indications for neuropsychological assessment in neuropsychiatry: are referrals for neuropsychological evaluation always effective?

doc. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):e4-e8  

Text podává základní přehled o indikacích a kontra­indikacích neuropsychologického vyšetření zejména v lékařských zařízeních. Popisuje jednotlivé části indikačního procesu a nabízí algoritmus pro orientaci v indikacích neuropsychologického vyšetření od praktického lékaře až po specialisty.

Nefarmakologické léčebné postupy v neuropsychiatrii

Non­‑pharmacological treatments in neuropsychiatry

doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., doc. MUDr. Lucie Kališová, Ph.D., prof. MUDr. Jan Chrastina, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):e9-e12  

Nefarmakologické terapeutické metody v neuropsychiatrii představují biologické postupy (invazivní a neinvazivní stimulace struktur centrálního nervového systému), psychoterapie a psychoedukace. Spektrum jimi léčených nemocí je poměrně široké a lze očekávat, že s rozvojem poznání v oblasti neurověd a s lepší dostupností těchto metod jejich použití pravděpodobně poroste.

Je to obsesivní zaujatost pro genderové téma u dívky s Aspergerovým syndromem, nebo genderová dysforie?

Is it gender obsession in a girl with Asperger's syndrome or gender dysphoria?

MUDr. Šárka Bínová

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):32-36 | DOI: 10.36290/psy.2023.003  

V ambulancích dětských a dorostových psychiatrů se objevuje nový fenomén, kterým je výskyt genderové dysforie u jedinců s poruchou autistického spektra, dle současné MKN-10 míněno u jedinců s Aspergerovým syndromem. Celkový obraz poruchy je atypický a diferenciální diagnostiku komplikuje fakt, že obsesivní zaujatost určitým tématem či objektem je zároveň jedním z projevů Aspergerova syndromu. Existují studie, které prokazují častý výskyt poruchy autistického spektra u jedinců s genderovou dysforií. Aspergerův syndrom by tedy neměl být vylučujícím kritériem pro stanovení diagnózy genderová dysforie. Zároveň je ale nutné myslet na to, že původně zjevná...

Možnosti využití některých prvků ACT při provádění KBT - teorie, zkušenosti z praxe a kazuistika

Using some of ACT strategies in traditional CBT approach - Theory, practical examples from therapy and a case study

Mgr. Roman Pešek, Helena Vontorčíková, BA, Bc. Lucie Zernerová, MSc., Ph.D., Mgr. Martina Lufferová, Mgr. Kateřina Azavedo

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):37-44 | DOI: 10.36290/psy.2023.004  

Článek se věnuje možnostem využití některých prvků Terapie přijetí a odhodlání (Acceptance and Commitment therapy, ACT) při provádění klasické KBT u klientů s úzkostnými a úzkostně depresivními poruchami. Zmiňován je koncept mysli jako nástroje pro řešení problémů, vybrané techniky odstupu od negativních myšlenek a zaměření na životní hodnoty a odhodlané jednání klientů. Vedle kompatibilních prvků je poukazováno i na rozdílnosti mezi ACT a KBT. Uváděny jsou ilustrativní zkušenosti z terapeutické praxe, včetně kazuistiky, která popisuje průběh KBT obohacené o prvky ACT u klientky s vtíravými myšlenkami.

Manická epizoda po prodělání covid-19 pneumonie

Mania after COVID-19 pneumonia

MUDr. Jonáš Boček

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):45-47  

Covid-19 je onemocnění postihující hlavně respirační systém, projevy infekce však mohou být multiorgánové. Dopady infekce na duševní stav pacientů nelze opominout. V této kazuistice prezentujeme případ patnáctiletého chlapce, u kterého došlo k rozvoji manické symptomatiky po odeznění akutní fáze onemocnění.

Psychiatrická problematika pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou: příspěvek psychiatra ke zlepšení kvality života postižených pacientů

Psychiatric disorders in patients with amyotrophic lateral sclerosis

MUDr. Jana Milerová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):22-26  

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění vedoucí k postupné svalové slabosti a úmrtí na dechové selhání během 2-5 let. Vzhledem k absenci dostatečně účinné kauzální léčby se péče zaměřuje na redukci doprovodných komplikací onemocnění. Psychiatrická problematika pacientů s ALS je častá a v klinické praxi opomíjená. Poruchy zde popsané - behaviorální a kognitivní příznaky frontotemporální degenerace, pseudobulbární afekt a depresivní a úzkostná porucha - negativně modifikují průběh základního onemocnění, zkracují dobu přežití, významně prohlubují utrpení pacientů s ALS a zásadně snižují kvalitu života nemocných...

Agitovaný a agresivní pacient v neuropsychiatrii: umíme pracovat i s nefarmakologickými postupy?

Agitated and aggressive patient in neuropsychiatry: Are we using non­‑pharmacological procedures correctly?

prof. MUDr. Jan Vevera, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):27-31  

S agresivním pacientem se setká téměř každý zdravotnický pracovník, a proto je nutné, aby znal pravidla deeskalace násilí. Jedná se o způsob chování a komunikace, který vede ke snížení napětí u pacienta i u ošetřujícího personálu. Prvním krokem deeskalace je vyhodnocení situace. V této fázi je prvořadá bezpečnost zdravotníka. Důležité je monitorování vlastních reakcí, zachování klidu a zjištění skutečných příčin agitovanosti a násilí. Druhým krokem je správná komunikace, která obnáší informovanost pacienta o tom, co se s ním děje a bude dít, což podporuje jeho důvěru. Podstatný je soulad mezi verbální a neverbální komunikací. Třetím krokem je vyjednávání,...

Co lze udělat pro pacienty se subsyndromální úzkostí?

MUDr. Andrea Skálová

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):56-58  

Otázky a odpovědi v léčbě schizofrenie

MUDr. Jozef Višňovský

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):51-55 | DOI: 10.36290/psy.2023.006  

(Na základě přednášek prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., MUDr. Miloslava Kopečka, Ph.D., a prof. MUDr. Jiřího Masopusta, Ph.D.) V rámci 65. konference ČNPS v Mariánských Lázních se uskutečnilo sympozium věnované otázkám a odpovědím v léčbě schizofrenie se zaměřením na moderní antipsychotikum kariprazin.

Paliperidon palmitát v terapii schizofrenie

MUDr. Jonáš Boček

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):59-62 | DOI: 10.36290/psy.2023.007  

Zpracováno na základě přednášky prof. MUDr. Bc. Libora Ustohala, Ph.D.) V tomto sympoziu společnosti Janssen, v rámci 19. konference Psychiatrie v Olomouci, nám profesor Ustohal z Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno představil studie z posledních tří let, které se zabývají léčbou schizofrenie. Sympozium bylo věnované paliperidonu palmitátu, což je antipsychotikum 2. generace, které v běžné klinické praxi užíváme ve formě dlouhodobě působících injekcí. Představil například výbornou snášenlivost paliperidonu palmitátu v tříměsíční formě. Dále poukázal na redukci počtu hospitalizací a návštěv pohotovosti při užívání paliperidonu palmitátu,...

Rychle působící antidepresiva -otázky a odpovědi

Otázky: prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D., Odpovědi: MUDr. Eliška Bartečková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):48-50 | DOI: 10.36290/psy.2023.005