Psychiatr. praxi. 2025;26(2):67
Nemám rád telefon. Telefonující se nezajímá, jestli náhodou při jeho zvonění nejsem uprostřed hovoru s někým zcela reálným a živým, nebo v koupelně, protože ke mně nevidí, telefonuje v dobách, kdy dost dobře nevím, jak se vykroutit a nebýt nezdvořilý. Dlouho jsem si myslel, že při každém zazvonění čerti píchají vidlemi Alexandra Grahama Bella do hyždí, než jsem zjistil, že nechtěl vymyslet tuhle ďábelskou věc, ale chtěl udělat sluchovou protézu pro svou hluchoněmou kamarádku. Přestal jsem ho tedy nazývat zplozencem pekla, nicméně telefon jsem na milost nevzal...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):71-74 | DOI: 10.36290/psy.2025.013
Dlouhodobě působící injekční antipsychotika překonávají několik problémů spojených s dlouhodobou léčbou pacientů se schizofrenií, zejména problém časté non-adherence. V léčbě schizofrenie se používají už téměř 60 let. Ve srovnání s p. o. preparáty však mají jiné principy farmakokinetiky; její dynamika je dána zejména mírou vstřebávání z místa vpichu. Při prostém přepočtu ekvivalentní dávky je riziko poklesu plazmatické hladiny se zvýšeným rizikem relapsu; řešením je p. o. suplementace nebo schémata tzv. rychlé titrace. Při převodu a titraci dávky je výhodné použít TDM. V České republice jsou k dispozici 4 zástupci antipsychotik 1. generace ve formě...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):75-82 | DOI: 10.36290/psy.2025.014
Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) se vyznačuje chronickými a nadměrnými obavami v různých aspektech každodenního života, včetně osobních a pracovních povinností, zdraví či mezilidských vztahů. Diagnostická kritéria procházejí mírnou úpravou při přechodu Mezinárodní klasifikace nemocí z verze 10 (MKN-10) na novou verzi, MKN-11. V našem článku se podíváme na změny v nové klasifikaci nemocí, která by se měla stát diagnostickým vodítkem v nadcházejících letech. Cílem tohoto článku je podrobněji prozkoumat charakteristiky generalizované úzkostné poruchy, její diagnostické výzvy a aktuální postupy v léčbě, včetně nejmodernějších přístupů. Léčba GAD obvykle...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):83-86 | DOI: 10.36290/psy.2025.015
Článek se soustředí na farmakorezistentní depresi a uvádí možnosti léčby, tj. záměnu stávajícího antidepresiva za jiné, augmentaci a kombinaci antidepresiv. Detailněji je popsána augmentace první (ketamin, esketamin) a druhou generací (esmetadon) nekompetivních antagonistů NMDA receptorů s rychlým nástupem antidepresivního efektu. Dále jsou zmíněny některé látky, které byly užívány před nástupem psychofarmakologické éry (opioidy, psilocybin) a alternativní přístupy (nutraceutika, probiotika), které mají určitý potenciál závažné depresivní příznaky zmírnit.
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):88-92 | DOI: 10.36290/psy.2025.016
Repetitivní magnetická stimulace (rTMS) je neinvazivní biologická metoda léčby, která je efektivní v léčbě mnohých psychiatrických, neurologických a dalších indikací. V psychiatrii je ověřeně účinná v léčbě depresivní poruchy. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace je spojená s dobrou snášenlivostí, nežádoucí účinky se při správném výběru a přípravě nemocných vyskytují v minimální míře. Tento přehledový článek přináší ucelené informace o působení rTMS na kognitivní výkon nemocných s depresí. Z výsledků studií zahrnutých do tohoto přehledového článku vyplývá, že rTMS kognitivní funkce nepoškozuje, a naopak vykazuje potenciál k jejich zlepšení....
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):94-100 | DOI: 10.36290/psy.2025.017
Následující sdělení se věnuje nejprve teoretickému uchopení jevu sebepoškozování (definice, klasifikace, epidemiologie, etiologické faktory) a následně přibližuje aktuální poznatky o behaviorálních projevech sebepoškozujícího chování. Zvláštní důraz je kladen na zprostředkování povědomí o subjektivně prožívaných pocitech a potřebách jedinců, kteří trpí tímto symptomem. Právě porozumění se ukazuje být zásadním faktorem pro vytvoření adekvátního postoje odborníků k dané problematice. Téma sebepoškozování je zatíženo řadou mýtů a stigmatizujících předsudků, což může buď přímo odrazovat dotyčné jedince od vyhledání odborné pomoci, nebo znemožňovat navázání...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):101-106 | DOI: 10.36290/psy.2025.018
Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je popsat základní charakteristiky a účinnost internetové psychoedukace a psychoterapie u obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD). Zaměřujeme se na různé formy internetové terapie, včetně kognitivně-behaviorální terapie (KBT), terapie přijetí a odhodlání (ACT) a mindfulness. Metody: Pro tento přehled byly vybrány relevantní studie publikované v letech 2010 až 2024. Byly zahrnuty randomizované kontrolované studie, metaanalýzy a systematické přehledy, které sledovaly účinnost internetové psychoedukace a psychoterapie u pacientů s OCD. Data byla analyzována s ohledem na účinnost, dostupnost a nákladovou efektivitu těchto...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):108-115 | DOI: 10.36290/psy.2025.019
Úvodní část přehledového článku o ADHD prezentuje prevalenci, historický vývoj, etiologii, symptomy a diagnostiku včetně významu psychologického vyšetření. Dále se věnuje farmakoterapeutickým možnostem ADHD dostupných v České republice, včetně jejich účinnosti, nežádoucích účinků, interakcí s jinými léčivy, zdravotních rizik a specifických aspektů užívání v graviditě a laktaci. Rovněž popisuje odlišnosti mezi ADHD v dětství a dospělosti.
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):116-122 | DOI: 10.36290/psy.2025.020
Psychiatrická onemocnění a delirantní stavy léčené psychofarmaky jsou častou komorbiditou u pacientů s poškozením ledvin. Ačkoliv je zažitá představa, že většina psychofarmak je lipofilní povahy a renálně se neeliminují, tak pro celou řadu běžně podávaných léčiv to neplatí a jejich dávkování je nutné u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD), nebo akutním poškozením ledvin (AKI) upravit. Předkládaný článek se věnuje vlivu zhoršených ledvinových funkcí a extrakorporálních eliminačních metod na renálně eliminovaná psychofarmaka, především tiaprid, amisulprid, sulpirid, risperidon, paliperidon, venlafaxin, lithium a další. Rovněž je věnována pozornost...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):123-126 | DOI: 10.36290/psy.2025.021
Mentální anorexie a obsedantně kompulzivní porucha (OCD) patří mezi duševní poruchy, které často vznikají v období dospívání. Tyto potíže jeví některé společné rysy a mohou se vyskytovat souběžně, což může být komplikací jak v diagnostice, tak v léčbě obou poruch. Adolescence je specifické období života, které je i při odhlédnutí od patologie spojeno s rychlými změnami psychického stavu. V kazuistice dospívající dívky poukazujeme na fenomenologický překryv symptomatologie mezi těmito dvěma komorbidními poruchami a na fakt, že správné rozlišení příčin pozorovaného chování může hrát velkou roli v diagnostice a také správné léčbě.
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):130-134
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):127-129
Pořádáno je jako bienále už dvacet let a cílí nejen na pediatry a odborníky na dětské zdraví, ale i péči o dospělé pacienty. Program zahrnoval zhruba 40 několikahodinových sympozií, většina z nich v šesti či sedmi paralelně probíhajících blocích, takže nebylo jednoduché si vybrat ze všech zajímavých témat. Následující popsané bloky se věnovaly inovativní tematice a vyžadovaly předchozí dosavadní zkušenost a základní znalosti.