Psychiatrie pro praxi – 2/2019

www.psychiatriepropraxi.cz e22 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY ANTIPARKINSONIKA, PSYCHICKÉ PORUCHY U PACIENTŮ S PARKINSONOVOU NEMOCÍ A LÉKOVÉ INTERAKCE PSYCHIATRIE PRO PRAXI tytéž obrazy. Friedman, 2013 (13) zdůrazňuje, že řada pacientů s psychózou u PN má pouze „menší halucinace“, kdy na okraji zorného pole „zpozorují“ určitý přechodný fenomén, například stín utíkajícího zvířete (psa, kočky), nebo neurčité barevné záblesky. Jindy má pacient silný pocit, že nablízku je ukryta nebo že za nímstojí jiná osoba nebo zvíře. Na rozdíl od paranoidních poruch pacient nemá strach, že by byl napaden neviditelným nepřítelem. Třetím ty- pem „menších halucinací“ jsou iluze, například kdymísto požárního hydrantu vidí muže se psem, nebo v obrázku květin zahlédne obličej. Takové omyly se mohou přihodit i normálním lidem bez psychózy, ale u pacienta s psycho- tickým onemocněním u PN se takové příhody vyskytují častěji a pacient je rozpoznává jako zřetelně abnormální (přitom nemá obavy z halucinací, ale o své duševní zdraví, když „vidí“ takové věci). Zrakové halucinace nebo iluze trvají zpravidla krátce, od několika sekund až po několik minut. Umenší části pacientů s PN (cca 10 %) se mohou vyskytnout i sluchové halucinace. Na rozdíl od schizofrenie halucinace u PN nemívají emoční obsah (ať se jedná o halucinace zrakové nebo sluchové). Bludy provází psychózu u PN méně často, frekvence se udávámezi 5%a 15%pacientů s PN. Mají charakter blud- né žárlivosti, nebo se jedná o paranoidní bludy (pacienti mají pocit, že s nimi v jejich bytě bydlí cizí lidé, že jim kradou věci atd.). Psychóza se vyskytuje spíše u starších pacientů s delší anamnézou PN a u pokročilých forem pohybového postižení. Bývá spojována s demencí, kognitivní dysfunkcí, depresí, apatií a autonomní dysfunkcí (12). Ačkoliv se na jejím vzniku může podílet jakýkoli lék ze skupiny antiparkinsonik, vždy je třeba pátrat po vyvolávajícím momentu, který může být somatického charakteru. Diagnostický a léčebný postup při výskytu projevů psychózy u PN je znázorněn v tabulce 2. Beaulieu-Boire et al (12) doporučují vysazovat antiparkinsonika v násle- dujícím pořadí: anticholinergika, amantadin, agonisté dopaminu, inhibitory MAO-B a teprve poté snižovat dávky L-dopy. Antipsychotika a léčba psychózy u PN Rozdělení antipsychotik je uvedeno v tabulce 3. Úvodem je třeba upozornit, že hlavní mechanismus účinku klasických antipsychotik (neu- roleptik) je blokáda postsynaptických dopaminových receptorů D2 a D3. To znamená, že klasická antipsychotika (a bohužel i řada atypických) působí opačně než L-dopa a většina ostatních antiparkinsonik, proto se Tab. 2. Diagnostický a léčebný postup u psychózy při PN (podle Rektorová, 2009) Ovlivnění spouštěcích faktorů (vždy v případě delirantních stavů!) pátrat po infekci a léčit ji (plicní, močové, aj., cave skrytá sepse) úprava parametrů vnitřního prostředí (ionty, voda), pátrat po skryté dekompenzaci kardiovaskulárního onemocnění terapie poruch spánku Snížení polypragmazie sedativa, anxiolytika, antidepresiva s antimuskarinovým účinkem (tricyklická) Snížení dávek antiparkinsonik v případě nutnosti monoterapie levodopou v nízké dávce Terapie atypickými antipsychotiky Terapie inhibitory acetylcholinesterázy u pacientů s demencí* * v současné době (rok 2018) je pro diagnózu demence při PN registrován pouze rivastigmin