Psychiatrie pro praxi – 2/2019

www.psychiatriepropraxi.cz e4 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY OBRAZOVKY V DĚTSKÉM VĚKU: VLIV NA SPÁNEK, UČENÍ A POZORNOST. ZÁSADY PRO ZDRAVÉ ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ PSYCHIATRIE PRO PRAXI Úvod Místo médií v dětském životě začala západní společnost řešit poměrně nedávno, zhruba od konce padesátých let, kdy se v domácnostech ob- jevily první televize. V sedmdesátých letech pak průměrné dítě sledovalo televizní obrazovku od čtyř let. Od té doby se mnohé změnilo, na konci sedmdesátých let se objevily první pořady tvořené přímo pro děti, v deva- desátých letech to byli světoznámí „Teletubbies“ – program pro děti mladší dvanácti měsíců. Na začátku 21. století pak televizní společnosti začaly zřizovat speciální kanály pro dětské diváky (1). Ve stejné době se začínáme setkávat s prvním interaktivním obsahem, jednoduchými hrami na mobil- ních telefonech a tabletech dostupných i pro ty nejmenší dětské ručičky. Od loňského roku je pro mobilní zařízení dostupná aplikace „Teletubbies Play Time,“ podle popisu tvůrců designovaná pro děti již od šesti měsíců. Většina tvůrců interaktivních her slibuje vzdělávací efekt, rychlejší verbální, či motorický vývoj a rozvoj rané digitální gramotnosti. Takových produktů jsou dnes na digitálním trhu tisíce, avšak jakákoliv externí kontrola jejich kvality a informační podpora rodičů chybí (2). V tomto kontextu se historie v mnohém opakuje, v roce 1996 začala být na anglicky mluvícím trhu do- stupná série DVD „Baby Einstein“ určená pro děti již od šesti měsíců. „Baby Einstein“ měl děti učit základní slova a slovní spojení. O deset let později, když vědci experimentálně ověřovali skutečnou vzdělávací hodnotu to- hoto programu, zjistili, že děti mezi 8 a 16 měsíci věku, které opakovaně sledovaly tento program, měly v porovnání s dětmi, které s ním nepřišly do styku, horší slovní zásobu (3). Obecně světové výzkumy potvrzují, že do kontaktu s audiovizuál- ním obsahem se dnešní děti dostávají průměrně již od pěti měsíců jejich věku, často skrze mobilní technologie. Bohužel kvalitního in- teraktivního obsahu určeného pro učení dětí existuje stále omezené množství. Stejně tak čeští odborníci nemají přístup k aktuálním vědec- kým výsledkům, které by jim pomohly zajistit možnost kvalitního in- formování a podpory zdravého přístupu k technologiím u svých klien- tů. V rámci tohoto článku diskutujeme věkovou skupinu dětí 0 až 6 let a věnujeme se zde nejdůležitějším tématům, jež by měly být v tomto ohledu diskutovány: 1. problematika modrého světla a jeho dopad na dětský spánek, 2. používání obrazovek pro urychlení kognitivního vývoje, 3. rané vystavování obrazovkám a pozdější rozvoj ADD/ADHD. Tyto poznat- ky zasazujeme do kontextu českých rodičů na základě primárních dat z reprezentativního výzkumu v ČR. Technologie a dětský spánek Obrazovky, které dnes používáme, jsou umělým zdrojem tzv. mod- rého světla. Modré světlo se v přirozené podobě vyskytuje v pří- rodě, jde o krátké, vysokoenergetické vlnové délky slunečního záře- ní (380–500 nm), mj. právě ty, které zbarvují denní oblohu domodra. V lidském těle toto záření reguluje cirkadiánní rytmus, krátkodobě pomáhá zvýšit bdělost, reakční čas a pocit pohody (4, 5). Na druhé straně obecně rozšířené nadužívání umělých zdrojů modrého světla vede k prokazatel- ně negativním vlivům, jako jsou poruchy cirkadiánního rytmu, makulární degenerace (AMD) a další oční vady (4, 6). Umělé zdroje modrého světla zahrnují elektronická zařízení, jako jsou mobilní telefony a přenosné po- čítače, stejně jako fluorescenční žárovky a LED světla. U malých dětí je dlouhodobě vědecky sledována právě spojitost mezi nadměrnou expozicí umělémumodrému světlu a narušenými cirkadiánními