Psychiatrie pro praxi – 2/2019

www.psychiatriepropraxi.cz e6 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY OBRAZOVKY V DĚTSKÉM VĚKU: VLIV NA SPÁNEK, UČENÍ A POZORNOST. ZÁSADY PRO ZDRAVÉ ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ PSYCHIATRIE PRO PRAXI ků, kteří se problematikou zabývají. Poukazovali zejména na fakt, že zatím nemáme data z longitudinálních studií vylučující dlouhodobé negativní vlivy na dětský vývoj. I když aktuální studie potvrzují, že média disponující kvalitními interaktivními prvky jsou pro učení efektivnější, je třeba brát v potaz také realitu trhu s herními aplikacemi. Zde není nijak regulováno užívání přízviska vzdělávací, edukační apod., a tak nelze zaručit bezpečný design používaných aplikací. V aktuální experimentální studii např. Kirkorian (14) také potvrzuje, že určitý typ audiovizuálního obsahu je vhodný pro určité děti. Děti, které jsou neklidné a nedokáží odolat pokušení klikat na všechny ovládací prvky aplikací, nebudou schopny z interaktivních zařízení příliš profitovat. Pro ně bude vhodnější použití pasivních médií, jako je TV nebo video. Technologie a ADD/ADHD Ve společnosti převládá obecné přesvědčení, že používání technologií v dětském věku vede k poruchám pozornosti a hyperaktivitě. Zatím však ta- kovou přímou spojitost světový výzkum nepotvrdil. Na jisté důležité nuance ale upozorňují Zimmermann a Christakis (15); v této studii děti do 3 let, které v laboratornímprostředí sledovaly pohádku s klasickou postavičkou Sponge Bob, jak se chová agresivně ke svému okolí, vykazovaly prvky agresivní hry v čase následujícím. Zdá se, že rolové modely, které děti skrze obrazovky zís- kávají, mohou mít dalekosáhlé dopady na jejich chování a další v dětství se rozvíjející osobnostní charakteristiky. Autoři stejné studie také vysledovali dlouhodobé spojitosti; děti nadměr- ně konzumující needukační, zábavný obsahměly větší předpoklady k rozvoji poruch pozornosti v následujících pěti letech. Šlo však opravdu o extrémní dobu konzumace v řádu několika hodin denně. Stejná studie také poukázala na fakt, že pokud děti do 3 let sledují pouze vzdělávací pořady, tedy pořady s obsahem určeným pro děti, pomalým střihem a s minimem vizuálních efektů, nemá to na jejich pozornost žádný negativní vliv. Situace v České republice Na jaře 2018 provedla Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se společností Nielsen Admosphere v ČR vý- zkum na vzorku reprezentativní populace rodičů dětí ve věku 3 až 5 let (N = 229). Primární data napovídají, že průměrné české dítě v tomto věku sleduje obrazovky 1,5 hodiny denně, jde zejména o TV obsah nebo videa, tablet používá cca každé desáté dítě. Téměř tři čtvr- tiny dětí (69 %) sledují obrazovky méně než 60 minut před spaním, 35 % dětí má televizi v dětském pokojíčku a ve více než čtvrtině domácností (29%) běží televize většinou nebo stále, i když se na ní nikdo nedívá. Diskuze Současný výzkum v oblasti technologií a jejich dopadu na dětský vývoj se zaměřuje především na identifikaci prvků, jež mohou vést k fyziologickým a psychologickým rizikům, zejména na souvislost umělého modrého světla a narušených cirkadiánních rytmů, a dále interaktivních prvků a audiovizuálních obsahů prohlubujících problé- my s pozorností. V této souvislosti se zdá být modré světlo významným činitelem ve stále častější problematice nekvalitního spánku u dětí, který může vést k přidruženým fyzickým a psychologickým problémům. Přímou spojitost mezi konzumací obsahu z obrazovek a rozvojem problémů s pozorností studie zatím neprokazují, resp. pouze v případě oprav-