Psychiatrie pro praxi – 1/2020

www.psychiatriepropraxi.cz e8 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY OBRAZOVKY V DĚTSKÉM VĚKU: VLIV NA SPÁNEK, UČENÍ A POZORNOST. ZÁSADY PRO ZDRAVÉ ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ PSYCHIATRIE PRO PRAXI Léčba melatoninem je účinná v prevenci migrény, podle studie z roku 2016 byl melatonin v profylaxi účinnější než placebo, srovnatelně účinný jako amitriptylin. U pacientů, u kterých došlo k 50% redukci bolestí hlavy, byl melatonin efektivnější než amitriptylin (Goncalves et al., 2016). V roce 2019 vyšel souhrn sedmi studií, který ukazuje možnost využití melatoninu v dlouhodobé léčbě migrény (Long et al, 2019). V roce 2013 byly publikovány kazuistiky popisující pozitivní vliv agomelatinu na migrénu u pacientů s komorbidní depresí (Gugliemo et al., 2013). V roce 2015 byla popsána série kazuistik (šest pacientů) léčených agomelatinem. Během této léčby došlo k remisi deprese a výraznému ovlivnění migrény (Plasencia et al., 2015). Kazuistika: 40letá pacientka je v péči psychiatrie od roku 2015 pro depresivní poruchu. Z anamnézy: rodinná anamnéza: bez neuropsychiatrické zátěže. Z osobní anamnézy: pacientka je roky v péči neurologické ambulance pro migrény, jinak je zcela zdráva. Psychiatrická anamnéza a průběh onemocnění: v klinickém obraze na počátku léčby dominovala pokleslá nálada, úzkosti, nervozita, nezájem o dříve oblíbené věci, nespavost s následnou únavou během dne. Rozvoj potíží se objevil v souvislosti s dlouhodobými stresy v rodině, onemocnění blízkého člověka, změna zaměstnání. Dále byla osm let léčena pro migré- nu. Bolesti hlavy se objevovaly přibližně 2× do měsíce, byly horší kolem menstruace. Někdy se bolest podařilo zvládnout běžným analgetikem, ale většinou užívala sumatriptan s částečným efektem. Farmakologická anamnéza a současnámedikace: pro depresi byla pacientce nasazena léčba sertralinem, postupná titrace dávky na 100mg. Během dvou měsíců došlo k plné úpravě psychického stavu, vymizení de- prese a úzkosti. V následujícím roce, co byla léčena antidepresivy popisovala výrazné snížení výskytu migrén, které se objevovaly cca 1× za 2–3 měsíce a bylyméně intenzivní. Po roce léčby byla antidepresivní medikace vysazena, ale během tří měsíců došlo znovu k rozvoji depresivních potíží a návratu bolestí hlavy. Pacientka se vrátila k původní medikaci sertralinem v dávce 100mg, který užívá dosud. Po psychické stránce je zcela bez potíží, migréna se objeví v současnosti cca 1–2× do roka. Řada studií ukazuje nižší účinnost SSRI v profylaxi migrény ve srovnání s TCA a SNRI. Nicméně jak ukazuje závěrečná kazuistika, stabilizace psy- chického stavu může vést ke zlepšení až vymizení migrény. Závěr a diskuze Deprese a migréna jsou velmi časté komorbidity. Obě tato onemoc- nění se navzájem ovlivňují, a to oběma směry, tzn. pacienti s depresí mají vyšší riziko rozvoje migrény, a naopak pacienti s migrénou častěji trpí depresivní poruchou. Komplikujícím faktorem je nejednotná diagnostika obou skupin onemocnění, kdy se diagnóza v řadě studií opírala hlavně o subjektivní líčení a sdělení pacienta. Dalším bodem, který někdy snižuje výpovědní hodnotu některých studií jsou nízké počty zařazených pacientů a omezená délka studií. Nicméně i přes tyto některé nedostatky je v současné době k dispozici řada studií a metaanalýz, které potvrzují signifikantně vyšší výskyt (3×) těchto dvou komorbidit. Pacienti trpící depresí a migrénou mají horší prů- běh obou onemocnění, častěji u nich onemocnění chronifikují, zvyšuje se riziko sebevražedného jednání, ve zvýšené míře užívají až zneužívají analgetika (Friedman et al., 2017; Harnod et al., 2018; Kožený et al., 2013; Perez et al., 2017).