Psychiatrie pro praxi – 3/2019

www.psychiatriepropraxi.cz e24 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Depresivní příznaky u jednotlivých neurologických poruch PSYCHIATRIE PRO PRAXI Deprese a Parkinsonova choroba Parkinsonova choroba je chronické progresivní neurodegenerativní onemocnění. V České republice trpí touto nemocí přibližně 20 000 lidí a očekává se další nárůst. K příznakům Parkinsonovy choroby patří klidový třes, svalová rigidita a posturální nestabilita. Deprese patří k nejčastějším psychiatrickým komplikacím, může se vyskytovat až u 50 % pacientů (Reijnders et al., 2007). Deprese se ukázala být pro pacienty více stresující než tělesné projevy nemoci (Global Parkinson's Disease Survey (GPDS) Steering Committee, 2002). Také se ukazuje, že přítomnost komorbidní deprese má negativní dopad na průběh Parkinsonovy nemoci. Má ne- gativní dopad na aktivity denního života a je spojená s větší potřebou symptomatické terapie parkinsonských příznaků (Ravina et al., 2007). Etiologie rozvoje deprese u pacientů s Parkinsonovou chorobou nebyla doposud objasněna. Jako suspektní se jeví vliv změněné serotoninergní, dopaminergní, noradrenergní nebo glutamaterních transmise, zvažován je i vliv strukturálních změn mozku. Stejně tak nelze opomenout i vliv psychosociálního stresu (Slaughter et al., 2001). Zajímavé jsou i výsledky studií zkoumající specifický obraz deprese u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Podle některých autorů jsou pacienti více apatičtí, psychomo- toricky retardovaní, mají větší potíže s plánováním aktivit, jejich nálada je více ovlivňována faktory prostředí a v období tzv. off-fází jsou častěji dystrofičtí (Brown et al., 1984, 1993). I v případě Parkinsonovi choroby platí, že navzdory častému výskytu komorbidní deprese existuje jen malé množství studií, které by se zabývaly její léčbou. Aarsland a kolektiv ve svém přehledném článku z roku 2012 uvádějí, že pro léčbu depresivní symptomatiky se doporučuje podávat antidepresiva s duálním působením na serotoninergní a noradrenergní systém. Konstatují, že pozitivní vliv na depresivní příznaky může mít i kvalitní léčba dopaminergními preparáty, které jak se ukázalo, nemají pozitivní vliv jen na motorické komplikace, ale i náladu. Dále uvádějí, že depresivní symptomatiku může u některých pacientů zhoršit provedení hluboké mozkové stimulace. Účinnost antide- presiv (inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu, tricyklických antide- presiv a IMAO-B) v léčbě depresivní epizody u pacientů s Parkinsonovou chorobou potvrdilo i systematické review Millse a kolektivu z roku 2018. Deprese a migréna Zajímavá je také otázka migrenózních bolestí hlavy a deprese. Dlouhodobě se zkoumá jejich vzájemný vztah. Ukázalo se, že mezi depresí a migrénou je vazba, tedy že pacienti trpící depresí mají vyšší pravděpo- dobnost rozvoje migrény a vice versa (Breslau et al., 2003). Novější práce se snaží odpovědět na otázky časové vzájemnosti, tedy jestli deprese snižuje schopnost člověka bojovat s bolestí, a tím vede k rozvoji migrény, nebo jestli náhlé nečekané bolesti vedou k rozvoji deprese. V současné chvíli není možné dát jednoznačnou odpověď (Halemsky et Lipton, 2006). Pacienti trpící migrénou mají asi trojnásobně vyšší šanci rozvoje deprese (Baskin et al., 2011). Komorbidní deprese a migrenózní bolesti hlavy mají negativní dopad na kvalitu života pacientů (Hung et al., 2008). Také se ukázalo, že deprese může vést ke chronifikaci migrenózních stavů (Ashina et al., 2012). Farmakoterapeutické studie pacientů trpících migrénou a ko- morbidní depresí ukázaly pozitivních vliv selektivních inhibitorů vychy- távání serotoninu (SSRI) a selektivních inhibitorů vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) a to zejména na depresivní syndrom. Na bolestivé projevy se ukázala být účinnější tricyklická antidepresiva, jejich širší podává- ní je však limitováno větším spektrem nežádoucích účinků (Torta et Ieraci,