Psychiatrie pro praxi – 1/2021

www.psychiatriepropraxi.cz e19 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Děti a digitální technologie PSYCHIATRIE PRO PRAXI dodenně potýkají s výzvami ohledně přiměřeného používání technologií (u sebe i u dětí) a sledovaného obsahu. V mé praxi mnoho rodin referuje zhoršení rodinné pohody a pravidelné hádky s dětmi, jejichž spouštěčem je užívání digitálních technologií. Stejné negativní dopady popisuje i studie z roku 2018 z Velké Británie s 1200 respondenty (6). Její závěry ukazují, že polovina zúčastněných teenagerů a jejich rodičů se cítí minimálně 1× den‑ ně vyrušena svýmmobilem. 22 % rodičů se s teenagery denně dohaduje kvůli digitálním technologiím, u dalších 25 % jsou digitální technologie důvodem konfliktu minimálně 1× týdně. Studie dále došla k výsledkům, že polovina rodičů i teenagerů se cítí závislých na svém mobilním telefonu a 35 % teenagerů si to myslí o svých rodičích. Přesto 89 % rodičů zastává názor, že jejich vztahy s dětmi nejsou kvůli digitálním technologiím naru‑ šeny (opak si myslí 15 % rodičů). Hlavní zdravotní rizika spojená s užíváním digitálních technologií v dět‑ ství a dospívání jsou: nárůst obezity, narušení kvality a množství spánku, problematické užívání internetu (viz tabulka 2) a netolismus (tedy závislost na internetu), kyberšikana a sexting (2, 3). Hraní agresivních počítačových her statisticky významně nastavuje proagresivní chování v reálném životě (12). U sociálních sítí je rozdíl, zda je teenager využívá ke kontaktu s oso‑ bami, které zná z reálného světa, anebo si píše s lidmi, které zná pouze z online prostředí (2). Výzkumy ukazují, že nízké i vysoké užívání sociálních sítí koreluje s výskytem deprese (vztah ve tvaru U) (2, 3). Pasivní uživatelé sociálních sítí (sledují příspěvky ostatních, ale sami nijak nereagují) vykazují nižší životní spokojenost, stejně jako ti, kteří komentují a „postují“ tolik, že na reálný život jim nezbývá čas. Pro celou tuto věkovou skupinu je tedy důležité nejen celkové množství času stráveného před obrazovkou, ale i jak konkrétně je internet využíván. CNS pravděpodobně potřebuje pravidelný Tab. 1. Doporučení WHO 2019 Děti do 1 roku žádný čas s obrazovkou 30 min. denně fyzická aktivita spánek 14–17 hod. kojenci do 3 měsíce, starší 12–16 hod. Děti 1–2 roky žádný čas s obrazovkou max. 1hod. denněsedavéaktivity (autosedačka, jídelní stolička…) fyzická aktivita 3 hodiny denně (!) spánek 11–14 hod. Děti 2–5 let max. 1 hod. denně sedavé aktivity včetně sledování obrazovky fyzická aktivita 3 hodiny denně (!), z toho 1 hod. aktivity střední až vysoké spánek 10–13 hod. Tab. 2. Doporučení AAP 2016 Děti do 2 let limitovaný čas, vysoce kvalitní programy za přímé asistence dospělého Děti 2–5 let max. 1 hod. denně, kvalitní programy sledované s rodičem/ jiným dospělým Starší děti konstantní časový limit, který vyhovuje stylu rodiny a kon­ krétním vývojovýmpožadavkůmdítěte tak, aby nebyl naru­ šen jeho zdravý vývoj, školní výsledky a zájmy, ani rodinný a sociální život