Psychiatrie pro praxi – 1/2021

www.psychiatriepropraxi.cz e21 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Děti a digitální technologie PSYCHIATRIE PRO PRAXI pokud by užívaly digitální technologie nadbytečně (1, 2, 3). Současně dopo‑ ručuje pediatrům a rodičům jasné kroky, jak provádět prevenci nevhodného užití. Důležitým nástrojem je vytvoření individuálního plánu, který respektuje fyziologické a vývojové potřeby konkrétního dítěte, stejně jako požadavky a životní styl jeho rodiny (4). AAP doporučuje, aby pediatři edukovali již rodiče kojenců a batolat, neboť časná intervence respektuje klíčové období vývoje dětskéhomozku a potřeby nejmladších dětí (1). Současně rodině ukazuje důležitost této problematiky pro zdraví dětí. Pro děti mladší než 18měsíců není užívání digitálních technologií doporučeno, vyjma videohovorů. Pokud rodiče chtějí dětemdigitální média představit již mezi 18 a 24 měsícem věku , doporučuje se sledování vysoce kvalitních programů/aplikací společně s dospělým. Děti tohoto věku by ne‑ měly užívat média samostatně. Děti od 2 do 5 let mohou dle doporučení maximálně 1 hodinu denně sledovat vysoce kvalitní programy, a to společně s dospělým, který by jimobsah viděnéhoměl vysvětlovat a dávat do souvislostí s reálným světem. Technologie by neměly být využívány jako jediný způsob, jak dítě uklidnit či zabavit. Děti by neměly sledovat programy s rychle se mě‑ nícímobsahem, stejně jako programy obsahující násilí či přílišmnoho rušivých prvků. V rodině by měl být zajištěn čas a prostor bez obrazovek, tím by měla být vždy ložnice a jídelní stůl. Pokud si rodiče vyhradí čas na hru s dítětem, neměli by být mobilem vyrušováni. Jedná se o důležitý moment, kdy rodiče vlastnímpříklademukazují, jak zdravě s technologiemi fungovat. Dítě by také nemělo obrazovku sledovat 1 hodinu před usnutím. U dětí starší 5 let je situace odlišná (v USA nastupují děti do školy mezi 5. a 6. rokem). Dle AAP by užívání digitálních technologií nemělo přesáhnout 2 hodiny denně. AAP doporučuje pediatrům, aby s rodinoumluvili o výhodách a nevýhodách digitálních technologií, o vhodných aplikacích pro děti a rodiče. Pediatři by také měli rodiny podpořit ve vytvoření Plánu užívání digitálních médií, který respektuje potřeby dítěte (adolescenta) a jedinečnost konkrétní rodiny. Současně by pediatrměl rodiče edukovat, jak dětemúčinně (!) limitovat čas strávený online a sledovaný obsah. Denní limit by měl být respektován dítětem, nastavení zón a času bez připojení je podobné jako umladších dětí. Tab. 3. Krátký průvodce rizikovými jevy na internetu a s užívánímdigitálních technologií spojenými Sharenting (SET) Vytvořen ze slov „share“ (sdílet) a „parenting“ (rodičo­ vství) a znamená sdílení obrázků nebo videí mlad­ ších členů rodiny (často nezletilých) rodiči nebo příbuznými. Kybergrooming Využití internetu k navázání důvěrného vztahu s obětí. Pachatel poté vyzve svou oběť k reálnému setkání s cílem zneužít ji nebo její důvěru. Sexting Elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videí se sexuálním obsahem. Nomofobie Strach ze ztráty telefonu. Instant messaging Neustálé vyřizování zpráv. Polovina vysokoškolských studentů uvedla, že má negativní dopad na jejich školní výsledky a mezilidské vztahy (5). Multitasking Činnostsněkolikaelektronickýmizařízenímičiaplikacemi najednou – dává nám pocit, že stíháme více. Opak je pravdou. Mozku trvá cca 23 min, než je opět schopen plně se soustředit na daný úkol (5). FOMO Fear ofmissingout – strach, žemi něcounikne. Zněho plyne neustálá potřeba kontroly zpráv a statusů na internetu.