Psychiatrie pro praxi – 1/2021

e35 www.psychiatriepropraxi.cz / Psychiatr.praxi2020;22(e1):e25–e37 / PSYCHIATRIEPROPRAXI VE ZKRATCE Diagnostika nejvýznamnějších poruch spánku V diagnostice plně postačuje anamnestické ověření čtyř základních kritérií. Tíži pomůže určit IRLSS. Jako doplňkové vyšetření je indikováno zjišťování hladiny ferritinu v plazmě, kdy při hladinách nižších než 75ug/l je prokázán těžší průběh RLS. Na specializovaných pracovištích doplňujeme hladiny železa na lačno, vazebnou kapacitu železa, saturaci transferinu a re‑ nální parametry. V diferenciální diagnostice je nutné vyloučit hlavně poly‑ neuropatii, žilní insuficienci nebo vertebrogenní obtíže. Polysomnografické vyšetření či aktigrafie spíše odhalí RLS v těch případech, kdy si pacient stěžuje na nekvalitní spánek či zhoršenou denní bdělost, avšak neuvědo‑ muje si nutkavé pocity v končetinách (9, 11, 12). Poruchy cirkadiánního časového systému Mezi nejčastěji se vyskytující poruchy cirkadiánního časového sys‑ tému patří poruchy spojené s předsunutou/zpožděnou fází spánku a bdění, kdy spánek jedince vykazuje normální architekturu, ale doba usínání je předsunuta/zpožděna oproti konvencímminimálně o 2 hodiny. Z uvedeného posunu vyplývá probouzení, které je předsunuté/zpoždě‑ né vzhledem ke konvenční době. Pokud jedinec nedokáže přizpůsobit svůj posunutý rytmus společenským normám a potřebám, projeví se obtíže vyplývající z nedostatečné doby spánku. Zpožděná fáze spánku je typická pro mladší věk, předsunutá fáze je naopak typická pro starší jedince. V souvislosti se společenskými změnami a rozvojem směnného provozu narůstá v posledních destiletích výskyt poruchy spojené se směnným provozem. Projevují se nespavostí a/nebo zvýšenou denní spavostí a ovlivněním kvality denního života, ale i somatickými obtí‑ žemi v důsledku redukce spánku v období směnného provozu. Obtíže většinou mizí s návratem do běžného režimu, mohou však přetrvávat i dlouhodobě (10, 11). V diagnostice cirkadiánních poruch hraje hlavní roli pečlivý odběr anamnézy, aktigrafické vyšetření, event. spánkový deník. Vyšetření hormonů s cirkadiánní rytmicitou je dostupné jen na specializovaných pracovištích. Parasomnie Mezi nejvýznamnější poruchy probouzení z NREM spánku patří pro- buzení se zmateností , které je často spojeno se somnambulismem a nočními děsy. Jednotky mají společný patofyziologický mechanismus, genetickou predispozici i spouštěcí faktory. Některé projevy mohou me‑ zi sebou přecházet nebo se kombinovat. Jsou vázány hlavně na dětský věk, v dospělosti jejich výskyt podstatně klesá. Pro uvedené jednotky jsou typické opakované epizody neúplného probuzení z NREM spánku s neadekvátní nebo žádnou reakcí na vnější snahy o přerušení epizody nebo usměrnění jejího průběhu a omezená nebo žádná kognitivní akti‑ vita. Typicky se udává částečná nebo úplná amnézie na epizodu. Mohou probíhat i nepozorovaně. Frekvence kolísá od sporadických epizod až po několik za noc s nejčastějí vazbou na 1. třetinu spánku (10, 11). Z REM parasomnií má významný klinický význam porucha chová- ní v REM spánku (RBD – REM behavior disorder). U pacientů dochází k opakovaným epizodám vokalizací a/nebo komplexního motorického chování vázaného na REM spánek. Chování vyvolané snem má většinou ohrožující nebo ochranářský charakter, z kterého mohou vyplývat četná zranění. Sen je pacient schopen vyprávět jako koherentní příběh. RBD se vyskytuje ve formě idiopatické nebo sekundární – při neurodegenera‑ tivních onemocněních s ukládáním synukleinu v mozku (Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie), při narkolepsii.