Psychiatrie pro praxi – 1/2021

www.psychiatriepropraxi.cz e8 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Časná identifikace sebevražedného chování u dětí a spolupráce mezi pediatrem a psychiatrem PSYCHIATRIE PRO PRAXI Stojí za zapamatování „ Sebevraždy se řadí na druhé místo v příčinách úmrtí osob mezi 10.–19. rokem života. „ Všichni pacienti v riziku sebevraždy, včetně těch po sebevražedném pokusu, by měli absolvovat zhodnocení míry tohoto rizika. „ ASQ (The Ask Suicide Screening Questions) je jednoduchý čtyřbodový nastroj pro screening sebevražedného rizika. „ Využití nástrojů hodnocení rizika sebevraždy musí být standardizova‑ ným krokem v klinickém hodnocení, má‑li přinést menší míru variability ve výstupech. „ Vždy je potřeba pamatovat na empatický, neostrakizující způsob jednání s pacienty i jejich blízkými. I přes to, že sebevražedné jednání může být „voláním o pomoc“ či manipulací, je významným signálem o tom, že pacient potřebuje podporu. LITERATURA 1. Höschl C, Libiger J, Švestka J. Psychiatrie. Praha: Tigis, 2004: 883 s. 2. Koutek J, Kocourková J. Suicidální pokus u dětí a dospívajících – motivy a rizikové faktory. Psy‑ chiatr. pro Praxi, 2006; (3): 131–132. 3. Koutek J. Suicidalita u adolescentů – rizikové faktory a prevence. Pediatr. Praxi, 2008; (5): 302–304. 4. High School Youth Risk Behavior Survey Data 1991–2015 [online]. Center for Disease Cont‑ rol and Prevention (CDC) 2016. [cit. 10–4–020]. Dostupné z: http://nccd.cdc.gov/youthonline 5. Zemřelí podle seznamupříčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech – 2009 až 2018 [on‑ line]. Praha: Český statistický úřad. [cit. 10–4–2020]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ ceska‑republika‑podle‑pohlavi‑a-veku-2008–2017-b1c67xq334 6. Hart C. A pocket guide to risk assessment and management in mental health. New York: Routledge 2014: 17–31. 7. Sebevraždy [online]. Praha: Český statistický úřad. [cit. 10–4–2020]. Dostupné z: https://www. czso.cz/csu/czso/sebevrazdy_zaj 8. Simon RI, Hales RI. Textbook of suicide assessment and management. Washington: The American psychiatric publishing 2012: 350. 9. Horowitz LM, Ballard ED, Pao M. Suicide screening in schools, primary care and emer‑ gency departments. Curr Opin Pediatr, 2009; 21 (5): 620–627. 10. Kirkcaldy BD, Siefen GR, Urkin J, et al. Risk factors for suicidal behavior in adolescents. Minerva Pediatr, 2006; 58 (5): 443–450. 11. Ballard ED, Cwik M, Van Eck K, et al. Identification of At‑Risk Youth by Suicide Screening in a Pediatric Emergency Department. Prev Sci, 2017; 18(2): 174–182. 12. Horowitz LM, Bridge JA, Teach SJ, et al. Ask Suicide‑Screening Questions (ASQ): a brief instrument for the pediatric emergency department. Arch Pediatr Adolesc Med, 2012; 166(12): 1170–1176. 13. Asq‑toolkit‑materials [online]. [cit. 01–06–2020]. Dostupné z: https://www.nimh.nih.gov/ research/research‑conducted‑at‑nimh/asq‑toolkit‑materials/index.shtml 14. Wears RL. Standardisation and Its Discontents. Cogn Technol Work, 2015; 17(1): 89–89