Psychiatrie pro praxi – 2/2021

www.psychiatriepropraxi.cz / Psychiatr. praxi 2021; 22(e2): e3–e26 / PSYCHIATRIE PRO PRAXI e20 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Porucha s bludy a její léčba Nejčastěji používaná atypická antipsychotika jsou olanzapin a rispe- ridon (29, 30). Dávkování antipsychotik pro dosažení remise není určeno, ale adekvátní léčbou mohou být i nízké dávky antipsychotik (4,7mg ha- loperidolu) (31). Úspěšná mohou být i antidepresiva, zejména u pacientů s bludy somatického typu. Některé kazuistiky hovoří o zlepšení při léčbě selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) (28) a klo- mipraminem (Sondheimer et al. 1998). Jsou popsány i případy úspěšné elektrokonvulzivní terapie u pacientů s bludy somatického typu (32). Udržovací léčba a profylaxe Pro udržovací léčbu a profylaxi jsou doporučována antipsychotika (7). Dávka je odvozována od akutní léčby. Jde zpravidla o celoživotní léčbu. Psychoterapie Budování terapeutického vztahu má v případě lidí trpících poruchou s bludy zásadní důležitost, a zároveň je velmi obtížné. Vyžaduje upřímný zájem o prožívání pacienta, účast na jeho trápení a podpůrný postoj, a při- tom nepřitakání jeho bludnému přesvědčení. Podpůrná psychoterapie je velmi užitečná při řešení pocitů úzkosti a dysforie, která vznikla v důsledku bludného myšlení. Odpověď bludného systému na běžné psychoterape- utické intervence obvykle bývá mírná (6). V současnosti byly vyvinuty postupy kognitivně behaviorální terapie pro léčbu chronických bludů (33), jejichž efektivita byla ilustrována několika stu- diemi (40–42). Pacienti s poruchou s bludy bývají součástí větších souborů psychotických pacientů podstupujících kognitivně behaviorální terapii (41–43). Dosud vznikla pouze jednamalá kontrolovaná studie s homogennímsoubo- rem, která zkoumala vliv kognitivně behaviorální terapie (KBT) ve srovnání s ak- tivním placebem (attention placebo control group) (40). Pro hodnocení byla použita škálaMaudsley Assessment of Delusions Schedule (MADS). Výzkumníci zjistili, že oba přístupy zlepšují dva parametry trvalé poruchy s bludy – náladu a přesvědčení. KBT však měla na parametry výraznější vliv (40). Formulace případu Rozvoj bludného myšlení zpravidla navazuje na stresující události (pre- cipitující události), které překročí zvládací možnosti pacienta. Ty jsou pro každého jedince individuální. Nejčastěji jde o změnu role v životě, zraňující interpersonální konflikty a méně často o náhlé události, jako jsou ztráta blízkého nebo traumatické životní události. U většiny pacientů lze nalézt kombinaci těchto událostí a obvykle se jedná spíše o kumulaci faktorů. Automatické myšlenky Je to jasné! Snaží se mně uchlácholit, abych nedával pozor, a pak zaútočí. Je to krycí manévr. Ví už o mně prakticky všechno! Všechno svědčí pro to, že s nimi spolupracuje. Kdykoliv se jim zachce, mohou mě t eď dostat. Dám výpověď a zmizím! Emoce Strach Bezmoc Vztek Chování Uzavření se doma v bytě. Zalepení oken neprůhledným papírem, aby nebylo vidět do bytu. Izolace stěn v bytě polepením alobalem. Spouštěč Šéfová mě dnes pochválila a divně se u toho usmívala. Tělesné reakce Napětí v celém těle, stažení žaludku, nechuť k jídlu, nespavost Důsledky: Krátkodobé: Po zabezpečení doma mírná krátkodobá úleva. Dlouhodobé: Izolace od lidí, ztráta zaměstnání, hubnutí, udržování přesvědčení, že policie po něm jde, ztráta zájmů, zchudnutí Obr. 1. Bludný kruh pocitů ohrožení