www.psychiatriepropraxi.cz e18 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Úzkostné poruchy a jejich léčba PSYCHIATRIE PRO PRAXI depressive disorder, agoraphobia, specific phobias, and post‑traumatic stress disorder. Anxiety therapy should be comprehensive. Along with pharmacotherapy, psychotherapy plays essential role here. Anxiolytics are used for the treatment of anxiety disorders. The spectrum of anxiolytic drugs includes antidepressants, benzodiazepines, non‑benzodiazepine anxiolytics, sedative antihistamines, some of the antiepileptics, or antipsychotics and beta‑blockers. Their effectiveness varies according to the type of anxiety disorder. SSRI antidepressants are usually the drugs of choice in the treatment of anxiety. An anxious patient requires sensitive communication when dispensing the drug in pharmacy. Emphasis should be placed on compliance support, education about individual psychotropic drugs and warning of the dependence potential of benzodiazepines. Key words: anxiety disorders, pharmacotherapy, antidepressants, dispensation. Použité zkratky: BB – betablokátory BZD – benzodiazepiny CYP – cytochrom P450 GAD – generalizovaná úzkostná porucha (generalized anxiety disorder) IPLP – individuálně připravované léčivé přípravky KBT – kognitivně‑behaviorální terapie OCD – obsedantně‑kompulzivní porucha (obsessive compulsive disorder) PTSD – posttraumatická stresová porucha (posttraumatic stress disorder) RIMA – reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy A SNRI – inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu SSRI – selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu st. p. – stav po TCA – tricyklická antidepresiva VGCC – napěťově řízené kalciové kanály (voltage‑gated calcium channels) ZZS – zdravotnická záchranná služba Úvod Úzkostné poruchy jsou velmi často se vyskytující skupinou psychických poruch, dříve označovanou jako neurózy. Některým typem úzkostné poruchy onemocnění během svého života až 15 % populace (1). Charakteristický je pro ně právě dominující výskyt úzkostné symptomatiky, která se objevuje záchvatovitě nebo je přítomna stále (2). Úzkost jako taková je přirozená emocionální a somatická reakce, kterou známe všichni. Patologickou se stává, pokud trvá příliš dlouho, vyskytuje se velmi často nebo její výskyt nebo intenzita nejsou přiměřené situaci, která ji vyvolala. K lékaři pacienta často nepřivede vědomí, že trpí úzkostnou poruchou, ale většinou přichází pro obtěžující doprovodné tělesné příznaky, jako bušení srdce, pocení, návaly do hlavy, nevolnost, svírání na hrudi, mravenčení končetin aj. (3, 4). Mnohdy se stává, že takový pacient ujde dlouhou cestu zdravotnickým systémem (návštěvy pohotovosti, kontakty ZZS, opakovaná vyšetření), než je odkázán se svými obtížemi do rukou psychiatra.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=