PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi. 2023;24(3):170-175 / www.psychiatriepropraxi.cz 174 MEZIOBOROVÉ PŘEHLEDY Ženy v oboru psychologie kliničtí psychologové, kteří úspěšně absolvovali tzv. specializační vzdělávání, a menší část psychologové ve zdravotnictví připravující se na danou profesi. V souboru klinických psychologů najdeme 554 žen (79 %) a 143 mužů (21 %), zatímco mezi psychology ve zdravotnictví je 47 žen (72 %) a 18 mužů (28 %). Prezidium asociace tvoří 5 žen v čele s Mgr. Hanou Jahnovou. Asociace má deset oblastních poboček, kterým předsedá 5 mužů a 5 žen. Specializační vzdělávání pro psychology ve zdravotnictví zajišťuje katedra klinické psychologie IPVZ vedená PhDr. Pavlem Králem, Ph.D. Velkou organizací je Česká asociace pro psychoterapii (ČAP), která vznikla v roce 2001 s cílem prosadit psychoterapii jako samostatnou profesi v souladu se Štrasburskou deklarací o psychoterapii z roku 1990. V jejím čele stojí devítičlenný výbor, jehož předsedou je PhDr. Jiří Drahota. Ve výboru jsou dále 4 ženy a 4 muži. Do certifikovaných pětiletých výcviků, jejichž odbornou úroveň ČAP garantuje, se mohou přihlásit absolventi VŠ, kteří získali magisterský, výjimečně i bakalářský titul na některé vysoké škole humanitního směru. Seznam relevantních oborů sahá od adiktologie, filozofie, psychologie až po fyzioterapii či obor porodní asistentka (25). Domnívám se, že získání kvalifikace pro profesi psychoterapeuta je tím poněkud usnadněno, protože na některé z uvedených oborů se lze dostat snáze než na psychologii. Studium většiny z nich také stěží může vycházet z koncepce Europsychologa, o niž se opírá výuka psychologie na univerzitách. Tuto koncepci prosazuje Unie psychologických asociací ČR (23). Model přípravy na profesi psychoterapeuta garantovaný ČAP se zřejmě osvědčil, protože má v současnosti celkem 1 397 členů, z toho 1 105 žen (79 %) a 292 mužů (21 %). Jedním z důvodů může být to, že tato forma vzdělávání vyhovuje ženám, které mají omezené časové možnosti. Členská základna ČAP se dělí na řádné členy, kteří absolvovali některý z certifikovaných výcviků, a na kandidátní členy v pokročilé části výcviku. V souboru řádných členů je 770 žen (78 %) a 223 mužů (22 %), zatímco v souboru kandidátních členů najdeme 335 žen (83 %) a 69 mužů (17 %). Psychoterapeutky a psychoterapeuti registrovaní v ČAP často pracují v soukromé sféře, sociálních službách nebo různých neziskových organizacích. Řádní členové asociace se mohou zapojovat do preventivních programů zdravotních pojišťoven, k nimž patří psychoterapeutická pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině. Na této činnosti se podílí 658 členů asociace, z toho 532 žen (81 %). Část členek a členů ČAP poskytuje terapeutické služby hrazené zdravotními pojišťovnami. Odborné provádění psychoterapie ve zdravotnictví dlouho garantovala Česká psychoterapeutická společnost ČLS JEP, na jejíchž webových stránkách lze najít adresář, v němž figuruje 60 terapeutek (67 %) a 30 terapeutů (33 %). Vesměs se jedná o lékaře nebo psychology. Předsedou výboru ČPtS je prof. MUDr. Ján Pavlov Praško, CSc., jeho dalšími členy jsou 4 muži a 3 ženy (26). Rozhodnutím MZ ČR přešlo letos schvalování vzdělávacích programů v psychoterapii pro zdravotnictví do gesce IPVZ, a to na základě konsensu zástupců čtyř odborných společností (ČPtS ČLS JEP, ČPS ČLS JEP, AKP ČR a ČAP) (27). Z tabulky č. 2, v níž nejsou zahrnuti například psychologové působící ve školství, forenzní nebo vojenští psychologové, se zdá, že poměr žen a mužů v různých oblastech praktické psychologie kolísá kolem hodnot 7:3 až 8:2. Je možné, že se při volbě psychologického oboru projevují určité rodové preference. Velmi vysoké je procentuální zastoupení žen v oblasti klinické psychologie, psychoterapie i manželského a rodinného poradenství. Zastoupení mužů a žen ve vedení různých profesních sdružení je víceméně paritní. Muži se tedy i v oblasti aplikované psychologie stávají vedoucími častěji, než odpovídá jejich poměrnému zastoupení. Tendence k mužské převaze zde však není tak výrazná jako v akademické psychologii. V čele různých profesních sdružení navíc často stojí volené orgány, takže jejich členky zřejmě preferují muže jako vedoucí před ženami. Samostatnou kapitolu představuje uplatnění žen a mužů v různých organizacích a institutech zajišťujících výcvik v psychoterapii, jejichž zmapování již přesahuje rámec tohoto stručného sdělení. Lze předpokládat, že zastoupení mužů zde bude relativně vysoké, protože se jedná o poměrně lukrativní, zajímavou a časově náročnou aktivitu. Tento předpoklad by bylo žádoucí systematicky ověřit. Závěr Ženy se hlásí ke studiu psychologie podstatně častěji než muži, a to přibližně v poměru 8 : 2. Důvodem může být jejich přesvědčení, že by v tomto oboru mohly uspět, zájem o problematiku mezilidských vztahů i snaha pomáhat druhým lidem. Profese psycholožky ženám pravděpodobně umožňuje rozvoj jejich tvořivosti i realizaci osobních ambic, aniž by se přitom dostávaly do rozporu s tradičními genderovými rolemi. V souladu s výsledky zahraničních studií se ukázalo, že v Česku existuje největší genderová propast mezi muži a ženami v oblasti akademické psychologie, kde muži získávají víc nejvyšších vědecko‑pedagogických hodností než ženy a mají větší počet odborných publikací. Psychologové také častěji než psycholožky zastávají různé mocenské a řídicí funkce, jakými jsou vedoucí katedry nebo ústavu, proděkan, děkan a prorektor. Ženy se relativně úspěšně začleňují do redakčních rad odborných časopisů. Na vzniku rozdílů mezi muži a ženami v oblasti akademické psychologie se pravděpodobně podílí konflikt práce‑rodina, který se zdá být u žen naléhavější než mužů. Ženy především postrádají čas potřebný k rozvoji jejich kariéry. Existující genderové diference lze interpretovat z hlediska různých sociologických fenoménů, k nimž patří „skleněný strop“ nebo „skleněný eskalátor“. K opomíjeným otázkám patří možné rozdíly v délce pracovní kariéry mužů a žen a ve věku odchodu do důchodu. Oblast české akademické psychologie byla historiky psychologie dobře zmapována, zatímco sféra aplikované psychologie je poněkud Tab. 2. Zastoupení žen a mužů v některých profesních organizacích Organizace Ženy % Muži % Celkem vedoucí Českomoravská psychologická společnost 473 70 205 30 678 muž Asociace dopravních psychologů ČR 72 68 34 32 104 muž Česká asociace psychologů práce a organizace 44 69 20 31 64 žena Asociace psychologů sportu 20 67 10 33 30 muž Asociace manželských a rodinných poradců 131 77 39 23 170 žena Asociace klinických psychologů 601 79 161 21 762 žena Česká asociace psychoterapeutů 1 105 79 292 21 1 397 muž
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=