PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Převzato z: Neurol. praxi. 2023;24(6):464-468 / www.psychiatriepropraxi.cz 32 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Dlouhodobá léčba deprese u neurologických nemocí PSYCHIATRIE PRO PRAXI Dlouhodobá léčba deprese u neurologických nemocí prof. MUDr. Eva Češková, CSc. Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno KPN LF Ostravská univerzita Oddělení psychiatrie, FN Ostrava Deprese je velmi častou komorbiditou u neurologických onemocnění. Sdílí s nimi některé etiopatogenetické faktory a negativně ovlivňuje jejich průběh. Diagnostiku a léčbu provádí neurolog, v případě těžší a neúspěšně léčené deprese je žádoucí konzultace psychiatra. Článek se detailněji zabývá farmakoterapií u vybraných dlouhodobých neurologických onemocnění a soustředí se hlavně na nejnovější poznatky a specifika u jednotlivých onemocnění. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza, chronická bolest, epilepsie, migréna, Parkinsonova nemoc, komorbidní deprese, farmakoterapie. Long‑term treatment for depression in neurologic diseases Depression belongs to frequent comorbidities in neurological diseases. There are some common etiopathogenetic factors and depression negatively influences the course of neurologic disorders. Diagnostics and treatment of comorbid depression is usually carried out by neurologist, however, in the case of severe and/ or unsuccessful treated depression psychiatric consultation is necessary. The paper deals in more details with pharmacotherapy for chosen long-term neurological disorders and is focused on the newest information and specifics in individual diseases. Key words: stroke, multiple sclerosis, chronic pain, epilepsy, migraine, Parkinson’s disease, comorbid depression, pharmacotherapy. Úvod Cílem práce je seznámit čtenáře s farmakoterapií deprese u vybraných neurologických onemocnění, u kterých se deprese vyskytuje často a významně s nimi interferuje. Vychází z dříve publikovaných prací, které se v naší odborné literatuře zabývají touto problematikou (Štětkářová et Horáček, 2016; Racková, 2018) a soustředí se na nové poznatky. Současný pohled na etiopatogenezi deprese Deprese je dána genetickými, epigenetickými a zevními faktory. Vrozená dispozice je zřejmě spojená s narušením regulace neurotransmiterů a neuroplasticity centrální nervové soustavy (CNS). Hlavní role se přičítá narušené monoaminergní neurotransmisi 3 základních monoaminů, serotoninu (5-HT), dopaminu (DA) a noradrenalinu (NA). Toto může být důsledkem jejich deplece, narušené syntézy a aktivity a narušenou excitabilitou/ expresí jejich receptorů. Přímé a nepřímé vzájemné propojení mezi 5-HT, NA a DA neurony je zprostředkováno různými typy receptorů, které účinkují jako autoreceptory a/nebo heteroreceptory. Na základě postmortem a zobrazovacích studií se velký význam přičítá hlavně různým typům a podtypům 5-HT receptorů (Orzelska‑Górka et al., 2022). U deprese jsou nacházeny funkční a strukturální změny. Dysfunkční neuronální DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: None. Převzato z: Neurol. praxi. 2023;24(6):464-468 Článek přijat redakcí: 30. 9. 2023 Článek přijat k publikaci: 6. 11. 2023 prof. MUDr. Eva Češková, CSc. eva.ceskova@gmail.com
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=