www.psychiatriepropraxi.cz / Psychiatr. praxi. 2024;25(1):37-39 / PSYCHIATRIE PRO PRAXI 39 MEZIOBOROVÉ PŘEHLEDY Pohybové programy v podpůrné léčbě psychiatrických pacientů 0,05 nebo 0,01). Po experimentu je statisticky významný rozdíl téměř mezi všemi proměnnými Úzkost / Deprese, Energie, Poruchy myšlení a aktivace. Tento rozdíl se neprojevil pouze u THOT (hostilita). Nebyl nalezen žádný významný rozdíl mezi pohlavími. Dlouhodobý vliv sportovního aktivačního programu na duševní zdraví ambulantních psychiatrických pacientů (17) Projekt byl zaměřen na psychiatrické pacienty v ambulantní péči. Sledoval vliv sportovního aktivačního programu s vedením motivačních pohovorů. Metody: 19 pacientů v ambulantní péči s diagnózou schizofrenie (10 mužů a 9 žen) a 9 pacientů s diagnózou bipolární porucha (5 mužů a 4 ženy) se zúčastnilo plně hrazeného 6denního aktivačního pobytu se 6 hodinami individuálně zvolené pohybové aktivity a motivačními pohovory. Následně jim byly hrazeny 2 lekce vybraného sportu týdně po dobu 6 měsíců. Dalších 7 měsíců cvičili samostatně na vlastní náklady. Před začátkem programu, po 6denním pobytu, po 6 měsících a po 13 měsících byly sledovány následující proměnné: čas a frekvence lehké a těžké pohybové aktivity pomocí International Physical Activity Questionnaire, vnímaná tělesná vytrvalost, obratnost a síla na vlastní 10 bodové škále, psychomotorické tempo pomocí testu Trail Making Test, míra úzkosti a deprese pomocí Hospital Anxiety and Depression Scale a aktuální funkční výkonnost pomocí Global Assessment of Functioning Scale. Výsledky: U pacientů s diagnózou schizofrenie pohybový program statisticky významně zvýšil frekvenci lehké pohybové aktivity, zvýšil vnímanou sílu a vytrvalost u mužů a vnímanou obratnost u žen. Zlepšil ukazatele psychomotorického tempa u mužů i žen. U mužů došlo v průběhu programu k mírnému zvýšení úzkosti, u žen ke změně nedošlo. Aktuální funkční výkonnost vzrostla z 60 na 75 bodů u mužů a z 60 na 80 u žen. U pacientů s diagnózou bipolární porucha došlo u mužů k statisticky významnému zlepšení psychomotorického tempa a mírnému snížení hladiny úzkosti. U obou pohlaví došlo ke zvýšení aktuální funkční výkonnosti. Ostatní měřené proměnné se nezměnily. V pravidelné pohybové aktivitě pokračuje nadále 1 muž a 1 žena. Tato studie naznačuje, že osoby s psychiatrickým onemocněním mohou být pravidelně fyzicky aktivní, pokud jim budou poskytnuty vhodné příležitosti, a mohou z této aktivity těžit v podobě zlepšeného sebehodnocení. Výsledky naznačují, že fyzická aktivita je spojena jak s vyšší autonomní motivací k tělesné aktivitě, tak s kvalitou života související s tělesným a duševním zdravím a aktivnějším zapojením do společnosti. Monografie vznikla za podpory projektu: Physical Activity as a Part of Psychiatric Patient’s Treatment, Czech-Norwegian Research Programme (CZ09) 7F14500, 2014–2017. LITERATURA 1. Donaghy J, Buhagiar K, Xanthopoulou P, et al. Routine participation in sports and fitness activities among out-patients with psychotic disorders: A multi-site cross-sectional survey in England. Mental Health and Physical Activity. 2021;20(4):100402. 2. WHO (2017). WHO‘s Global Action Plan for the Prevention and Control of NCDs 2013-2020. 10 facts on physical aktivity. Reviewed February 2017. 3. Hátlová B, Dlabal M, Louková T. Historická a teoretická východiska psychomotorické terapie. Československá psychologie. 2014; (LVIII/1):82-93. 4. Fox KR. Self-esteem, self-perceptions and exercise. Int J Sport Psychol. 2000; 31:228-40. 5. Probst M, Knapen J, Poot G, et al. Psychomotor therapy and Psychiatry: What is in a name? The open complementary medicine journal. 2010;(2):105-113. 6. Adámková M, Hátlová B. Systematický přehled výzkumů testujících na tělo a pohyb zaměřené techniky v rámci léčby poruch příjmu potravy. E- psychologie. 2009;3(4). 7. Hátlová B. Kinezioterapie, pohybová cvičení v léčbě psychických poruch. Karolinum; 2003. 8. Hošek V. Wellness, Well-being and Physical Activity. In Krejčí, Šauerová M. Acta Salus Vitae. 2013;(1):1. 9. Knapen J, Van de Vliet P, Van Coppenolle H, et al. Improvements in physical fitness of non-psychotic psychiatric patients following psychomotor therapy programs. J Sports Med Phys Fitness. 2003;43:513-22. 10. Holley J, Crone D, Tyson P, et al. The effects of physical activity on psychological well-being for those with schizophrenia: a systematic review. Br J Clin Psychol. 2011; (50):84-105. 11. Holter G. Bewegungstherapie bei psychischen Erkrankungen: Grundlagen und Anwendung; mit 118 Tabellen. Deutscher Ärzteverlag; 2011. 12. Vancampfort D. The importance of self-determined motivation towards physical activity in patients with schizophrenia. Psychiatry Research. 2013;210(3):812-818. 13. Louková T, Hátlová B, Adámková, et al. Psychomotor Therapy and Physical Self-Concept. Ústí nad Labem: Universita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. 2015. 14. Simons, J, Van Damme T, Delbroek H, et al. Impact of Mental Health Problems on Physical Self-Esteem. European Psychomotricity Journal. 2017;9(1):3-32. 15. Hátlová B, Dlabal M, Louková T, et al. Motivačně pohybový program u hospitalizovaných psychiatrických pacientů. Česká a slovenská psychiatrie. 2018;114(6):253 -259. 16. Hátlová B, Adámková Ségard M, Probst M, et al. The effect of psychomotor therapy on mental health in-patient schizophrenia treatment. Acta Gymnica. 2020;50(2):83-88. DOI10.5507/ag.2020.009. 17. Hátlová B, Chalupová E, Wedlichová I. Dlouhodobý vliv sportovního aktivačního programu na duševní zdraví ambulantních psychiatrických pacientů. Česká a slovenská psychiatrie. 2023;19(2):577-583. 18. Zschucke E, Gaudlitz K, Ströhle A. Exercise and Physical Activity in Mental Disorders: Clinical and Experimental Evidence. J Prev Med Public Health. 2013; Jan;46(Suppl1): p12–21. 19. Rosenbaum S, Tiedemann A, Sherrington C, et al. Physical Activity Interventions for People With Mental Illness: A Systematic Review and Meta-Analysis. The Journal of Clinical Psychiatry. 2014; 75(9):964–974. 20. Brokmeier LL, et al. Does physical activity reduce the risk of psychosis? A systematic review and meta-analysis of prospective studies. Psychiatry research. 2020;284:112675. www.psychiatriepropraxi.cz Psychiatrie pro praxi
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=