www.psychiatriepropraxi.cz / Psychiatr. praxi. 2024;25(2):103-105 / PSYCHIATRIE PRO PRAXI 105 SDĚLENÍ Z PRAXE Disociace a klinicko-psychologická diferenciální diagnostika: kazuistika Kontakt s realitou byl však zachován. V protokolu byl přítomen mírně elevovaný trauma index, což je v souladu s anamnestickými daty. Protokol odrážel dekompenzovanou hraniční strukturu osobnosti. V TAT při konfrontaci s oidipskou konstelací docházelo u pacienta často ke snaze o výrazný odstup skrze popření v důsledku nižší úrovně psychického zpracování latentních obsahů daných tabulí, které neumožňuje jejich adaptivní zpracování. Z dalších obranných mechanismů se objevovalo štěpení s masivní projekcí – tj. důsledek hraniční struktury osobnosti, neschopné nalézt adaptivní kompromis. Přítomna byla devalvace ženských objektů, používání primitivních obran, erotizace a zaujetí změněným stavem vědomí. Myšlení však bylo jak po kvantitativní, tak kvalitativní stránce v normě. Stejně tak bylo intaktní i vnímání. Psychologická diagnostická rozvaha Vzhledem k vyloučení neuropsychologického pozadí popisovaných obtíží pacienta byl zvažován spíše vliv akcentovaných osobnostních rysů – převážně hraničně-impulzivních. Testové metody potvrdily emoční labilitu a impulzivitu se značným dopadem na myšlení ve smyslu katatymního myšlení. Ve snaze adaptivního zvládání bylo přítomno používání primitivních obran – štěpení s masivní projekcí a popření, které jsou typické pro nízkofunkční osobnostní struktury (především hraniční) a které jsou neefektivní a mohou přispívat ke konverzním mechanismům, v případě zátěže, což může potvrzovat také skutečnost, že disociativním stavům na oddělení došlo dvakrát bezprostředně po telefonátu s matkou, které měly podobu stěhování nábytku v pokoji, vysvlékání a oblékání. Myšlení se jevilo jako nepřesné a zkreslující zejména v sociálních situacích. Kontakt s realitou byl však zachován a v rámci výsledků psychologických metod byla vyloučena přítomnost závažné psychopatologie ve smyslu procesuálního onemocnění či poruchy nálady. Značné bylo dysforické prožívání a prožitek hněvu. Potíže byly zřejmé i ve vztahové rovině v podobě neschopnosti vytvářet a udržovat smysluplné vztahy s lidmi. Lze předpokládat, že vše popsané mohlo mít podíl na daných potížích pacienta. Vyšetření bylo uzavřeno jako dekompenzace hraničně strukturované osobnosti, přičemž byla doporučena individuální psychoterapie. Závěr V této kazuistice byl popsán případ muže, který byl hospitalizován pro nespecifické disociativní příznaky v psychiatrické nemocnici. Vzhledem k nejednoznačnosti obtíží bylo indikováno psychologické vyšetření k objasnění potíží a vyloučení jejich neuropsychologického a procesuálního pozadí. V rámci psychologického vyšetření byly testovány kognitivní funkce a osobnost pacienta. Výsledky psychologického vyšetření nepotvrdily ani jednu z hypotéz a poukázaly na osobnostní problematiku ve smyslu hraniční struktury osobnosti. Kazuistika tak ukazuje na důležitost klinicko-psychologické diferenciální diagnostiky, která může lékaři pomoci ke správnému stanovení diagnózy a následné léčby. LITERATURA 1. Alayarian A. Trauma, Torture and Dissociation. UK: Routledge; 2016. 2. Subramanyam AA, Somaiya M, Shankar S, et al. Psychological interventions for dissociative disorders. Indian journal of psychiatry. 2020 Jan;62(2):280-289. 3. Praško J, Herman E, Raszka M, et al. Disociativní poruchy a jejich léčba. Med. pro praxi. 2007;4(11):471-476. 4. Spitzeer C, Barnow S, Freyberger HJ, et al. Recent developments in the theory of dissociation. World psychiatry, 2016 Jun; 5(2):82-86. 5. Černochová D, Goldmann P, Král P, et al. WAIS-III – Wechslerova inteligenční škála pro dospělé. Praha: Hogrefe – Testcentrum; 2010. 6. Svoboda M. Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál; 2012. 7. Čermák I, Fikarová T a kol. Tematicko-apercepční test: interpretační perspektivy. Nové Zámky: Psychoprof, spol. s.r.o.; 2012. 8. Polák A, Obuch I. Komprehensivní systém J. E. Exnera, Jr., standardizovaný přístup k vyhodnocení Rorschachovy metody. Praha: Hogrefe – Testcentrum; 2010. 9. Ženatý J, Telerovská M, Michalec J. Manuál TAT, psychoanalytický přístup. Praha: Hogrefe – Testcentrum; 2019. Připravujeme do Psychiatrie pro praxi Farmakoterapie neklidu u demencí Expozice a terapie pobídkami při léčbě závislostí – diskuze nad výhradami Posudkové problémy v psychiatrii Emočně nestabilní adolescenti Safewards – jak pracovat s konflikty na psychiatrických odděleních Hypnotická relaxace Kazuistika pacienta se specifickou fobií 2024 ▼ VYJDE V ŘÍJNU
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=