Psychiatrie pro praxi – 3/2024

PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi. 2024;25(3):140-147 / www.psychiatriepropraxi.cz 142 PSYCHOFARMAKOLOGICKÝ PROFIL Rizika polyfarmacie psychofarmak u pacientů v dlouhodobé institucionární péči při poruchách chování (zejm. při agitaci a agresi) či při vystupňované tenzi a neklidu. Dlouhodobá nebo výrazná sedace je ale nežádoucí a může být pro pacienta ohrožující (riziko pádu nebo útlumu dechového centra). Nepřiměřený útlum hrozí zejména při podávání kombinací sedativních látek. Například je nutná opatrnost při kombinaci benzodiazepinů s klozapinem (5). Známý je fakt, že útlum dechového centra hrozí při podávání opiátů, zejména v kombinaci s další sedativní medikací (benzodiazepiny, sedativní antipsychotika a antidepresiva aj.) (6). Tento nežádoucí jev byl recentně popsán i při podávání sedativních psychofarmak v kombinaci s gabapentinoidy (pregabalin, gabapentin), které jsou odbornou veřejností považovány za bezpečné a méně rizikové preparáty (7). Psychofarmaka se sedativními účinky shrnuje tabulka 2. Léčiva s anticholinergním potenciálem Při kombinaci léčiv blokující muskarinové receptory, může docházet k centrálním i periferním anticholinergním nežádoucím účinkům jako je zácpa, retence moči, rozmazané vidění, sucho v ústech a zmatenost. Anticholinergní léčiva mají delirogenní potenciál a jejich dlouhodobé podávání může vést k negativnímu snížení kognitivních funkcí pacienta. Právě retence moči, zácpa nebo delirogenní potenciál těchto léčiv často stojí za změnou chování (neklid, agitace, agrese), které navíc mohou vést k podávání dalších léčiv. Mezi psychofarmaka s anticholinergním potenciálem patří léčiva uvedena v tabulce 3. Často předepisovaný biperiden na zmírnění extrapyramidových příznaků vyvolaných podáním antipsychotik má také silný anticholinergní efekt (14). Ke zhodnocení anticholinergní nálože medikace pacienta (cíleno na centrální nežádoucí účinky) mohou posloužit škály jako Anticholinergic Burden Scale (ACB Scale) a Anticholienegic Risk Scale (ARS) dostupné on-line (14, 15). Léčiva prodlužující QTc interval Souvislost mezi mírou prodloužení QT nebo korigovaného QT intervalu (QTc) a prevalencí výskytu maligní arytmie Torsades de Pointes (TdP) je v odborné literatuře velmi dobře popsaná. Míra rizika vzniku této potenciálně fatální arytmie je v populaci různě vyjádřená a závisí mj. i na repolarizační rezervě jednotlivce. Prodloužení QTc intervalu je nežádoucí účinek na dávce závislý a kromě rizikových léčiv se na něm mohou podílem i další faktory (vrozeně prodloužený QT interval – LQTS, elektrolytové dysbalance – zejm. hypokalemie, hypokalcemie a hypomagnezemie, kardiovaskulární onemocnění, stres, extrémní hmotnost, aj.). Vzniku TdP předcházíme provedením kontrolního EKG a následnou úpravou medikace při záchytu prodlouženého QTc intervalu. Přehledně léčiva prodlužující QTc interval zpracovává internetová databáze www.crediblemeds.org (16) a jsou také shrnuty v tabulce 4. Další léčiva prodlužující QTc interval jsou některá antiarytmika (např. amiodaron), antibiotika (azitromycin, klarithromycin, ciprofloxacin, levofloxacin aj.), metadon, tamoxifen atd. (13, 16). Léčiva s nevhodným metabolickým profilem Pacienti užívající psychofarmaka mohou také trpět jejich metabolickými nežádoucími účinky. Látky současně blokující 5-HT2 a H1 receptory (např. klozapin, olanzapin) mají tyto Tab. 1. Silné induktory a inhibitory z řad psychofarmak (dle 4) Léčivo Silný induktor (IND)/inhibitor (INH) Středně silný induktor (IND)/inhibitor (INH) Fluoxetin INH: CYP2D6, CPY2C19 INH: CYP3A4 Paroxetin INH: CYP2D6 INH: CYP3A4 Fluvoxamin INH: CYP1A2, CYP2C19 INH: CYP3A4 Bupropion INH: CYP2D6 Duloxetin INH: CYP2D6 Valproát - INH: UGT, CYP2C9 Karbamazepin IND: CYP2B6, CYP3A4, P-gp, UGT IND: CYP1A2, CYP2C9 Uridin 5'-difosfo-glukuronosyltransferáza (UGT), P glykoprotein (P-gp) Tab. 2. Přehled sedativních psychofarmak (8, 9, 10, 11, 12, 13 a dle SPC jednotlivých přípravků) Skupina léčiv Léčiva Antipsychotika 1. generace chlorprotixen, levomepromazin, melperon, zuklopentixol Antipsychotika 2. generace klozapin, olanzapin, kvetiapin, tiaprid Antidepresiva mirtazapin, trazodon, amitriptylin, klomipramin, imipramin, dosulepin, maprotilin, agomelatin Stabilizátory nálady valproát Benzodiazepiny alprazolam, bromazepam, diazepam, klobazam, oxazepam, klonazepam Ostatní klomethiazol, pregabalin, gabapentin Tab. 3. Psychofarmaka s anticholinergními účinky (14, 15) Skupina léčiv Léčiva Antipsychotika 1. generace levomepromazin Antipsychotika 2. generace klozapin, olanzapin, kvetiapin Antidepresiva amitriptylin, klomipramin, imipramin, dosulepin, paroxetin Stabilizátory nálady karbamazepin Ostatní promethazin, hydroxyzin Tab. 4. Psychofarmaka prodlužující QTc interval (9, 13 a 16) Látky bez vlivu na QT interval Látky s malým vlivem na QT interval Látky se středním vlivem na QT interval Látky s velkým vlivem na QT interval aripiprazol klozapin amisulprid i. v. podání antipsychotik lurasidon flufenazin haloperidol sertindol kariprazin flupentixol levomepromazin brexpiprazol olanzapin kvetiapin paliperidon ziprasidon risperidon melperon sulpirid es-/citalopram Pozn.: Informace v tabulce se mohou napříč zdroji lišit, jedná se o orientační zařazení látek dle potenciálu prodlužovat QTc při terapeutických dávkách; malý vliv na QTc – prodloužení do 10 ms, střední vliv – 10 až 20 ms, velký vliv – nad 20 ms

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=