PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi. 2024;25(3):158-165 / www.psychiatriepropraxi.cz 162 ZAZNĚLO NA KONGRESE Na cestě k personalizované léčbě schizofrenie Sdílené rozhodování a péče centrovaná na pacienta V poslední době se hodně hovoří o sdíleném rozhodování lékaře a pacienta o léčbě. Vede totiž k lepším výsledkům léčby. Sdílené rozhodování je proces, v němž lékař a pacient přijímají společná rozhodnutí o péči a léčbě na základě klinických důkazů a preferencí informovaného pacienta (19). Ústřední součástí sdíleného rozhodování je přijetí toho, že pacient a lékař vnášejí do procesu rozdílné, ale stejně důležité znalosti a zkušenosti (20). Zatímco expertíza lékaře zahrnuje znalosti o diagnóze, etiologii nemoci, prognóze, léčebných možnostech a pravděpodobném výsledku, pacient zná lépe sociální okolnosti, má vlastní postoj k riziku, vlastní hodnoty, preference a zkušenosti se svou nemocí. Pokud se pacient účastní rozhodování o péči o své zdraví, rozhodnutí jsou více individualizovaná, je dosaženo lepšího výsledného stavu a efektivnějšího využití a alokování zdrojů (19). Důležité je také zapojení rodiny pacienta do jeho léčby. Schizofrenie zasahuje do života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. V loňském roce vyšla v českém jazyce Otevřená kniha pro rodiny, ve kterých žijí lidé se schizofrenií. Kniha je volně dostupná ke stažení na https://bit.ly/otevrena-kniha. Je výbornou pomůckou a doplňkem psychoedukačních programů a přináší odpovědi na otázky, které se mnozí příbuzní pacientů ani neodváží vyslovit nahlas. Komplexní personalizovaná péče o pacienty se schizofrenií Výsledky léčby schizofrenie zlepšuje personalizovaná terapie. Zahrnuje farmakoterapii a psychosociální intervenci, které zmírňují příPříčiny úmyslné nonadherence Podíl studií (z celkového počtu 36), které uvádějí danou příčinu nonadherence k léčbě schizofrenie. Náhled Abúzus návykových látek Postoj k medikaci Nežádoucí účinky medikace Kognitivní poruchy Terapeutický vztah Rodinná/sociální podpora Stigma Sociální fungování Deprese Přístup ke zdravotní péči 0 5 10 15 20 Příčiny neúmyslné nonadherence 20/36 (55,6 %) 13/36 (36,1 %) 11/36 (36,1 %) 10,36 (27,8 %) 7/36 (19,4 %) 7/36 (19,4 %) 6/36 (16,7 %) 3/36 (8,3 %) 3/36 (8,3 %) 3/36 (8,3 %) 2/36 (5,5 %) Obr. 4. Příčiny nonadherence k antipsychotické léčbě u pacientů se schizofrenií (16) Tělesná hmotnost Aripiprazol p. o. (n = 151) Placebo (n = 2097) Kariprazin p. o. (n = 100) Aripiprazol inj. s dlouhodobým působením (n = 267) Lurasion p. o. (n = 140) Ziprasidon p. o. (n = 207) Asenapin p. o. (n = 194) Paliperidon inj. s dlouhodobým působením (n = 521) Quetiapin p. o. (n = 374) Paliperidon p. o. (n = 159) Brexpiprazol p. o. (n = 97) Olanzapin p. o. (n = 224) Zotepin p. o. (n = 61) -0,39 (-1,32 až 0,54) 1 (ref) 0,19 (-1,25 až 1,63) 0,20 (-0,63 až 1,03) 0,44 (-0,35 až 1,23) 0,67 (-1,09 až 2,43) 1,20 (0,46 až 1,94) 1,53 (0,72 až 2,34) 1,74 (0,80 až 2,68) 1,82 (0,88 až 2,77) 1,90 (0,09 až 3,71) 2,13 (1,47 až 2,79) 4,60 (3,00 až 6,20) -6 Ve prospěch antipsychotika Ve prospěch placeba -3 0 3 6 Průměrný rozdíl (95% CI), kg Obr. 5. Změna tělesné hmotnosti pacientů se schizofrenií při udržovací antipsychotické léčbě trvající nejméně ≥ 12 týdnů (17)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=