Psychiatrie pro praxi – 3/2025

PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi. 2025;26(3):172-180 / www.psychiatriepropraxi.cz 180 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Využití muzikoterapeutických technik jako podpory schematerapie u hospitalizovaných pacientů: Možnosti integrace napříč diagnostickými skupinami propojená s verbálním zpracováním v psychoterapeutických skupinách. Zvláštní důraz je třeba klást na bezpečí – jak emocionální (citlivá facilitace, důsledná práce s hranicemi), tak strukturální (jasná pravidla, terapeutická kontinuita). Hudba může evokovat silné nevědomé obsahy, proto musí být součástí komplexní terapeutické koncepce. Doporučení pro výcvik terapeutů Aby mohla být muzikoterapie efektivně propojena se schematerapií, je nezbytné: „ Zajistit vzdělávání a supervizi pro muzikoterapeuty, které jim umožní porozumět základním konceptům schematerapie – především práci s módy, se schématy a s korektivní emoční zkušeností. „ Podporovat dialog mezi obory – např. formou společných workshopů, mezioborových seminářů a kazuistických skupin, kde se setkávají psychoterapeuti a muzikoterapeuti. „ V ideálním případě by muzikoterapeuti působící ve zdravotnických zařízeních měli absolvovat akreditované výcviky, které reflektují moderní poznatky z psychologie, psychiatrie a neurověd. Stejně tak by i psychoterapeuti mohli být vedeni k vnímání neverbálních projevů a jejich propojení s dynamickou módů, což rozšiřuje jejich schopnost zachytit a dále terapeuticky využít hudební projevy pacientů jako významný materiál. Potřeba randomizovaných studií pro evaluaci efektivity Ačkoli klinické zkušenosti a kvalitativní výzkumy (6, 23) naznačují vysoký potenciál muzikoterapie u pacientů s psychickými poruchami, je potřeba tyto poznatky dále systematicky ověřovat. Bylo by důležité: „ Realizace randomizovaných kontrolovaných studií (RCT), které porovnávají běžnou schematerapii s její rozšířenou formou o muzikoterapeutické intervence. „ Zkoumání dlouhodobých efektů této integrace – tedy nejen aktuální redukce symptomů, ale i změny ve vnitřní dynamice módů, emoční regulaci a kvalitě života. „ Zahrnutí neurobiologických měřítek – například sledování změn v mozkové aktivitě při muzikoterapii, jak naznačují práce Koelsche (16), nebo využití fyziologických markerů stresu. „ Dále doporučujeme vývoj standardizovaných protokolů pro integrovanou muzikoterapii ve schematerapii, které by mohly být sdíleny mezi klinickými pracovišti. Závěr Integrace muzikoterapie do schematerapie se ukazuje jako inovativní, a přitom prakticky realizovatelný přístup, který významně obohacuje terapeutickou práci s hospitalizovanými pacienty. Kombinace obou přístupů umožňuje efektivněji pracovat s emocemi, které jsou jinak obtížně dostupné nebo vědomě potlačované, a podporuje hlubší propojení pacienta s vlastním vnitřním světem. Hudba jako neverbální jazyk nabízí bezpečný prostor pro prožitek, vyjádření i přetváření vnitřních stavů a schémat. Umožňuje pacientům kontaktovat a symbolizovat základní emocionální potřeby, přičemž usnadňuje aktivaci adaptivních módů, jako jsou Laskavý rodič nebo Zdravý dospělý. Práce se zvukem, rytmem a hudební improvizací zároveň přispívá ke zklidnění, posiluje vnímání těla a umožňuje vytvářet korektivní emoční zkušenosti v prostředí, které je chráněné a podporující. Kazuistiky ukazují, že tento integrovaný přístup má potenciál být účinný napříč diagnózami – od pacientů s depresí, přes bipolární afektivní poruchu až po schizofrenii nebo úzkostné poruchy. Zároveň však upozorňují na potřebu specifického výcviku, mezioborové spolupráce a důkladné facilitace, aby byla zajištěna bezpečnost a terapeutická hloubka práce. Do budoucna je klíčové rozšířit výzkum v této oblasti, zejména prostřednictvím kvalitativních studií, longitudinálních sledování a randomizovaných klinických hodnocení. Zároveň je třeba usilovat o širší začlenění muzikoterapie do klinické praxe, a to nejen jako podpůrné aktivity, ale jako plnohodnotného nástroje terapeutické změny, který ve spojení se schematerapií nabízí pacientům cestu k větší emoční integraci, sebevědomí a lidské důstojnosti. LITERATURA 1. Young JE, Klosko JS, Weishaar ME. Schema Therapy: A Practitioner’s Guide. New York: Guilford Press; 2003. 2. Bruscia KE. Defining Music Therapy. 3rd ed. Gilsum: Barcelona Publishers; 2014. 3. Wigram T, Pedersen IN, Bonde LO. A Comprehensive Guide to Music Therapy: Theory, Clinical Practice, Research and Training. London: Jessica Kingsley Publishers; 2002. 4. Gold C, Voracek M, Wigram T. Effects of music therapy for children and adolescents with psychopathology: a metaanalysis. J Child Psychol Psychiatry. 2004;45(6):10541063. doi: 10.1111/j.1469-7610.2004.t01-1-00298.x. 5. De l’Etoile SK. The effectiveness of music therapy in group psychotherapy for adults with mental illness. Arts Psychother. 2002;29(2):6978. https://doi.org/10.1016/S01974556(02)00139-9. 6. Gold C, Solli HP, Krüger V, et al. Doseresponse relationship in music therapy for people with serious mental disorders: systematic review and metaanalysis. Clin Psychol Rev. 2009;29(3):193207. doi: 10.1016/j.cpr.2009. 01. 001. 7. Silverman MJ. Music Therapy in Mental Health for Illness Management and Recovery. 2nd ed. Oxford: Oxford; 2022. https://doi.org/10.1093/oso/9780198865285.001.0001. 8. Abdulah DM, Miho Alhakem SS, Piro RS. Effects of music as an adjunctive therapy on severity of symptoms in patients with obsessivecompulsive disorder: Randomized controlled trial. Nord J Music Ther. 2018;28(1):2740. https://doi.org/10.10 80/08098131.2018.1546222. 9. Haeyen S. Strengthening the Healthy Adult Self in Art Therapy: Using Schema Therapy as a Positive Psychological Intervention for People Diagnosed With Personality Disorders. Front Psychol. 2019;10:644. doi: 10.3389/fpsyg.2019.00644. 10. Grocke D, Moe T. Guided Imagery and Music (GIM) and Music Imagery Methods for Individual and Group Therapy. London: Jessica Kingsley Publishers; 2015. 11. Arntz A, van Genderen H. Schema Therapy for Borderline Personality Disorder. Chichester: John Wiley & Sons Ltd. 2021. 12. Bach B, Lockwood G, Young JE. A new look at the schema therapy model: organization and role of early maladaptive schemas. Cogn Behav Ther. 2018;47(4):328349. doi: 10.1080/16506073.2017.1410566. 13. Ociskova M, Prasko J, Kantor K, et al. Schema Therapy for Patients with Bipolar Disorder: Theoretical Framework and Application. Neuropsychiatr Dis Treat. 2022;18:2946. doi: 10.2147/NDT.S344356. 14. Gerlichová M. Muzikoterapie v praxi, Příběhy muzikoterapeutických cest. Praha: Grada Publishing; 2014. 15. Haslbeck FB, Bucher HU, Bassler D, et al. Creative music therapy to promote brain structure, function, and neurobehavioral outcomes in preterm infants: a randomized controlled pilot trial protocol. Pilot Feasibility Stud. 2017;3:36. doi: 10.1186/s40814-017-0180-5. 16. Koelsch S. Musicevoked emotions: principles, brain correlates, and implications for therapy. Ann N Y Acad Sci. 2015;1337:193201. doi: 10.1111/nyas.12684. 17. Sorel S, Gardstrom S. Music Therapy Methods. In Wheeler BL, editor. Music Therapy Handbook. New York: Guilford Press; 2015. 18. Aigen K. Verticality and containment in song and improvisation: an application of schema theory to NordoffRobbins music therapy. J Music Ther. 2009;46(3):238267. doi: 10.1093/jmt/46. 3. 238. 19. Prasko J, Ociskova M, Burkauskas J, et al. The river of life method in a schema therapy groups. Neuro Endocrinol Lett. 2024;45(1):5568. 20. Trondalen G. Relational Music Therapy: An Intersubjective Perspective. Dallas: Barcelona Publishers; 2016. Další literatura u autora a na www.psychiatriepropraxi.cz

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=