Parkinsonova nemoc (PN) vykazuje kromě základních neurologických příznaků též doprovodné psychopatologické symptomy a je provázena polékovými psychotickými stavy. Nejčastějším psychopatologickým příznakem je deprese s podkladem v neuromediátorové dysbalanci. Klinické příznaky jsou totožné s depresemi ostatních etiologií. V léčbě se uplatňují jak tricyklická antidepresiva, tak preparáty ze skupiny SSRI či RIMA. Volba antidepresiva závisí na převažujícím typu symptomatiky a celkovém zdravotním stavu pacienta. Při potřebě pokrýt léčbou i jiné než depresivní příznaky (nespavost, polakisurie, noční akinéza) jsou vhodnější spíše preparáty ze skupiny tricyklických antidepresiv, u pacientů somaticky nemocných a starších 65 let jsou lékem volby preparáty typu SSRI, popř. RIMA. Polékové psychotické stavy vznikající následkem hyperstimulace extrastriatálních dopaminových receptorů farmaky podávanými při PN se léčí snížením až vysazením většiny antiparkinsonik, není-li dostatečný efekt je nutné nasazení atypických antipsychotik; z nich je stále nejčastěji používán clozapin pro svůj příznivý účinek též na některé příznaky PN. Dalšími styčnými oblastmi mezi obory neurologie a psychiatrie v léčbě PN jsou poruchy spánku a úzkost.