Terapie pacientů, kteří zažili traumatickou událost, není snadná. Pod diagnózou posttraumatická stresová porucha (PTSD) se objevuje široká škála příznaků a projevů chování. Jde zejména o tři základní soubory symptomů, týkající se: znovuprožívání traumatu (včetně vzpomínek, děsivých snů, fleshbecků), vyhýbání se vnitřním a zevním podnětům asociovaným s traumatickou událostí, a zvýšený arousal (kam patří nespavost, podrážděnost, zhoršená koncentrace a zvýšená bdělost). Potíže obětí traumatické události často překračují psychologické ohraničení příznaků; mezi biologické následky patří biochemické a pravděpodobně i strukturální změny v mozku; mezi sociální důsledky pak izolace, nárůst interpersonálních konfliktů, pocity odcizení a celkově snížené pracovní a sociální fungování.

Posttraumatic stress disorder - part I.: clinical view and etiology

Working with patients who have experienced traumatic events is inherently complicated. The predominant psychological effects of trauma exposure encompass a wide range of signs, symptoms, and behaviours that are subsumed under the diagnosis of Post-traumatic Stress Disorder (PTSD). PTSD has three cardinal sets of symptoms: reexperiencing of the trauma (including memories, nightmares, and/or flashbacks), avoidance of internal and external cues associated with the trauma, and increased arousal (including insomnia, irritability, impaired concentration, and hypervigilance). Difficulties for survivors of trauma often extend beyond strictly psychological issues; the biological sequelae of trauma include biochemical and perhaps structural changes in the brain; the social sequelae of trauma include isolation, increased interpersonal conflicts, feelings of detachment, and generally poor occupational and social functioning.

Psychiatrické centrum Praha,

III. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Centrum neuropsychiatrických studií,

Ústřední vojenská nemocnice Praha

Open full article