Psychiatr. pro Praxi, 2004; 1: 23-25

Psychosomatická a psychosociální problematika kardiovaskulárních chorob

prof. MUDr. Jaroslav Šimon DrSc
Centrum preventivní kardiologie, II. interní klinika LF UK Plzeň

Klíčová slova: koronární srdeční nemoci, deprese, anxieta, antidepresivní terapie.
Keywords: coronary heart diseases, depression, anxiety, antidepressant therapies.

Zveřejněno: 31. prosinec 2004  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šimon J. Psychosomatická a psychosociální problematika kardiovaskulárních chorob. Psychiatr. praxi. 2004;9(1):23-25.

Je známo, že depresivní symptomy a anxiózní příznaky jsou časté ve všeobecné, interní i kardiologické praxi. Zvyšují riziko vzniku choroby i riziko její recidivy. Podáním antidepresiv je možno zlepšit kvalitu života těchto osob. SSRI kromě vysoké účinnosti u velkých depresí spadajících do psychiatrické péče mají mnohem širší indikace a mohou odstranit řadu somatizačních poruch, jimiž se projevují larvované deprese. Zlepšení kvality života touto léčbou je nepochybné, nemáme však dostatečný průkaz, že léčba depresivních syndromů snižuje i morbiditu a mortalitu po IM, i když existuje dostatečně plausibilní vysvětlení jejich příznivého působení v prevenci ICHS a komplikací atreosklerózy. Je třeba si uvědomit, že tito nemocní skutečně trpí, hledají pomoc, a když dojdou k názoru, že jsou jejich potíže bagatelizovány a lékaři na obtíž, často, ke své škodě vyhledávají alternativní léčitelské praktiky.

Psychosomatic and psychosocial issues of cardiovascular diseases

It is well known, that depressive symptomatology and anxious states are highly prevalent in general internal and cardiologic practice. They increase both, the risk of the development of diseases and its recurrence as well. Antidepressive treatment may improve the quality of life of these patients. Selective serotonin reuptake inhibitors (SSRI), besides the effectiveness in the therapy of major depressions in specialized psychiatric practice have broader indications to influence somatization disorders experienced in hidden depressions. Improvement of the quality of live by this therapy is evident, however it does not exist sufficient evidence that antidepressive treatment decreases morbidity and mortality of patients after myocardial infarction. In spite of it, pharmacodynamics of SSRI provide plausible phenomenological explanation for the expected favorable influence in terms of primary and secondary prevention of coronary heart disease. Clinicians should be aware that these patients evidently suffer, seek help and finally, when suspecting the doctor to depreciate their complaints look for alternative medical practices leading sometimes to harmful consequences.

Stáhnout citaci

Reference

  1. Kroenke K. Mangerldorff D. Common symptoms in ambulatory care: incidence, evaluation, therapz and outcome. Am. J. Med. 1989; 86: 262-269. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Friedman M, Rosenman RH. Association of specific overt behavior pattern with blood and cardiovascular fendings. JAMA 1959; 169: 1286-1292. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Šimon J, Kružej E, Cajzl L, et al. Psychosociální problémy a možnosti modifikace chování nemocných s infarktem myokardu. Prakt. lék. 1983; 63: 422-425.
  4. Powell LH, Shaker LA, Jones BA, et al. Psychosocial predictors of mortality in 83 women with premature acute myocardial infarction. Psychosomat. Med. 1993; 55: 426-433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Berkman LF, Leo-Summers L, Horowitz RI. Emotional support and survival after myocardial infarctions. Ann. Int. Med. 1992; 117: 1003-1009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Denollet J, Sys SU, Stroobant N, et al. Personality as independent predictor of long-term mortality in patients with coronary heart disease. Lancet 1996; 347: 417-421. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Van der Ploeg AM, Defares PB, Spielberger CD. State Trait Anxiety Investory Lisse, Netherlands, Swets and Zeitlingen 1980.
  8. Erdman RA, Duivenvoorden HJ, Verhage F. et al. Predictability of beneficial effectts in cardiac rehabilitation: a randomized clinical trial of psychosocial variables. J. Cardiopulm. Rehabil. 1986; 6: 206-213. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Pedersen S, Denollet J. Type D personality, cardiac events and impaired quality of life: a review. EJ Cardiovasc. Prev. Rehab. 2003; 10: 241-248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Frasure - Smith N, Lespérance F, Talajic M. Depression following myocardial infarction. JAMA 1993; 270: 1819-1825. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Shorter E, Tirer P. Separation of anxiety and depresi disorders: blind alley in psychopharmacology and classification of diseases. BMJ 2003; 327: 158-160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Anda R, Williamson D, Jonese D, et al. Depressed affect, hopelessness and the risk of ischemic heart diseases in a cohort of US adults. Epidemiology 1993; 4: 285-294. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Ford DE, Mead LA, Chang PD, et al. Depression predicts cardiovascular disease in men. The Precursor Study. Circulation 1994; 90: (Suppl. 1): 1-614.
  14. Goldberg EL, Comstock GW, Hornstra RH. Depressed mood and subsequent physical illness. Am.J. Psychiatry 1979; 136: 530-534. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Vogt T, Pope C, Mullooby J, et al. Mental health status as a predictor or morbidity and mortality: a 15 year follow up of members of a health maintenance organization. Am. J. Publ. Health 1994; 84: 227-231. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Pratt LA, Ford DE, Crum RM. Depression, psychotropic medication and risk of myocardial infarction. Circulation 1996; 94: 3123-3129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Barefoot JC, Schroll M. Symptoms of depression, acute myocardial infarction and total mortality in a community symple. Circulation 1996; 93: 1976-1980. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Wassertheil-Smoller S, Applegate WB, Berge K, et al. Change in depresion as a precursor of cardiovascular events. Arch. Intern. Med. 1996; 156: 553-561. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Whooley MA, Browner WS. Association between depresive symptoms and mortality in older women. Arch. Intern. Med. 1998; 158: 2129-2135.
  20. Black DW, Winokur G, Nasrallah A. Mortality in patients with primary unipolar depresion, secondary unipolar depresion, and bipolar affective disorder. A comparison with general population mortality. Int. J. Psychiatry Med. 1987; 17: 351-360. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Bonneux L, Barendregt JJ, Nusselder WW, et al. Preventing fatal diseases incerases healthcare costs. BMJ. 1998; 316, 26-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Simon EG, Von Korff M, Piccinelli M. An international study of the relation between somatic symptoms and depression. N Engl. J. Med. 1999; 341: 1329-1335. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Paykel ES, Priest RG. Recognition and management of depression in general practice. Consensus statement. Brit. Med. J. 1992; 305: 1198-1202. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Regier DA, Myers JK, Kramer M, et al. The NIMH Epidemiologic Catchment Area Program. Arch. Gen. Psychiatry 1984; 41: 934-941. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Höschl C. Teorie deprese. Psychiatrie 1998; 2: 78-85.
  26. Winokur A, Maislin G, Philips JL, et al. Insulin resistance after oral glucose testing in patients with major depression. Am. J. Psychiatry 1988; 145: 325-330. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Carney KM, Saunders RD, Freedland KE, et al. Association of depression with reduced heart rate variability in coronary artery disease. Am. J. Cardiology 1995; 76: 562-564. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Osanski A, Blumenthal JA, Kaplan J. Impact of psychological factors on the pathogenesis of cardiovascular disease and implications for therapy. Circulation 1999; 99: 2192-2217. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Blumenthal JA, Lett HS, Babyak MA. Depression as a risk factor for mortality after coronary artery bypass surgery. Lancet 2003; 362: 604-609. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Švestka J. SSRI léky prvé volby. Maxdorf, Jessenius, Praha 1998.
  31. Glassman AH, O´Connor CM, Califf RM. Sertalin teatment for major depression with acute myocardial infarction or unstable angina (SADHART study). JAMA 2002; 208: 701-709. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Writing Committee for the ENRICHD Investigators. Effect of treating depression and low perceived social support on clinical event after myocardial infarction. JAMA 2003; 289: 3106-3116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Bauer WH, Berlin JA, Kimmel SE. Effect of antidepresants and there relative afinity for the serotonin transporter on the risk of myocardial infarction.Circulation 2003; 108: 32-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Šimon J. The need for better care for depresion and anxiety in cardiologic praktice. Cor Vasa 1999; 41: 173-175.




Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.