Psychiatr. pro Praxi, 2007; 8(6): 279-281
Zdravotnický pracovník má právními předpisy stanovenou povinnost oznámit určité skutečnosti příslušným orgánům. Některé jsou zde vyjmenovány, další se týkají jen mimořádných událostí (např. volby a jiné „katastrofy“ ). Přestože se jedná o skutečnosti, které se psychiatr dozvěděl při výkonu svého povolání, prolamuje oznamovací povinnost zásadu mlčenlivosti. Povinnost oznámení není závislá na přání pacienta. Obvyklá a doporučená forma vyhovění oznamovací povinnosti je písemná, kopie se zakládá do zdravotnické dokumentace. Nesplnění oznamovací povinnosti může být sankcionováno jako správní delikt (v tom případě je odpovědné zdravotnické zařízení, což je zaměstnavatel, nejde-li o samostatně působícího lékaře) nebo jako přestupek, pokud odpovědnou osobou za nesplnění určité povinnosti je fyzická osoba, v tomto případě zdravotník. Pouze neoznámení a nepřekažení jistých trestných činů je trestným činem, za který odpovídá zdravotník sám (dle současné právní úpravy se trestného činu může dopustit pouze fyzická osoba).
Zveřejněno: 15. leden 2008 Zobrazit citaci