Přináší léčba antidepresivy nemocným s kardiovaskulárním rizikem prospěch, nebo nebezpečí?

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(6): 272-274

Přináší léčba antidepresivy nemocným s kardiovaskulárním rizikem prospěch, nebo nebezpečí?

MUDr. Radkin Honzák CSc¹, MUDr. Milan Vrána, DrSc^3,2: ¹ Psychiatrická katedra IPVZ, Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze; ² Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), Praha; ³ Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha

Léčba deprese sertralinem, citalopramem a paroxetinem u osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem je účinná a bezpečná (skupinová

bezpečnost vyplývající z výsledků studií). Účinnost a bezpečnost antidepresiva při léčbě těžké deprese lze podpořit prostředky primární

a sekundární prevence kardiovaskulárních komplikací, jmenovitě betablokátory nebo statiny. Doporučujeme kontrolovat individuální

bezpečnost nemocného s vysokým kardiovaskulárním rizikem před a po zavedení léčby antidepresivem měřením variability srdeční

frekvence nebo alespoň sledováním klidové srdeční frekvence. Léčba deprese/úzkosti u osob s kardiovaskulárním onemocněním by

měla být vždy vedena ve spolupráci psychiatra s kardiologem.

Klíčová slova: KVO, deprese, úzkost, antidepresiva, účinnost, bezpečnost.

The antidepressants treatment in patients with high cardiovascular risk: benefit or risk?

Antidepressive treatment with sertraline, citalopram and paroxetine in patients with high cardiovascular risks is effective and safe

(group safety provided by results of clinical studies). The efficacy and safety of antidepressive drug in patients with severe depression

may be enhanced by means of primary and secondary prevention, ie. by beta-blockers or statins. Our recommendation is: to monitor

individual safety in patients with high cardiovascular risk before the start of antidepressant therapy and during its application by way

of monitoring heart rate variability (HRV) or at least by monitoring rest heart frequency. The treatment of serious depression/anxiety in

patients with cardiovascular disease should be guided in cooperation of psychiatrist and cardiologist.

Keywords: cardiovascular diseases, depression, anxiety, antidepressive drugs, efficacy, safety.

Zveřejněno: 1. prosinec 2009 Zobrazit citaci

Honzák R, Vrána M. Přináší léčba antidepresivy nemocným s kardiovaskulárním rizikem prospěch, nebo nebezpečí? Psychiatr. praxi. 2009;10(6):272-274.

Reference

Lichtman JH, Bigger T, Blumenthal JA, et al. Depression and coronary heart disease: Recomendations for screening, referral and treatment. Circulation 2008; 118: 1768-1775. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Krombholz R. Deprese u seniorů. Practicus 2006: 431-433.
van Zylt LT, Hasgawa T, Nagata K. Effects of antidepressants on heart rate variability in major depression. A quantitative review. Biopsychosoc Med 2008; 2: 12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Davidson J, Watkins l, Owens M, et al. Effects of paroxetine and venlafaxine XR on heart rate variability in depression. J Clin Psychopharmacol 2005; 25: 480-484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Alvarez W, Pickworth KK. Safety of antidepressants in the patients with cardiac disease. Pharmacotherapy 2003; 23: 754-771. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Whang W, Kubzansky LD, Kawachi I, et al. Depression and risk of sudden cardiac death and coronary heart disease in women. J Am Coll Cardiol 2009; 53: 950-958. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Licht CMM, Geus EJC, Seldenrijk A, et al. Depression is associated with decrease blood pressure, but antidepressant use increase the risk of hypertension. Hypertension, 2009; 53: 631-638. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Carney RM, Freeland KE. Treatment-resistant depression and mortality after acute coronary syndrome. Am J Psychiatry 2009; 166: 410-417. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
American Academy of Family Psysicians (AAFP): Guidelines for the detection and management of postmyocardial infarction depression. Ann Fam Med 2009; 7: 71-79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Hjalmarson A. Effect of beta blockade on sudden cardiac death during acute myocardial infarction and the postinfarction period. Am J cardiol 1997; 80(9B): 35J-39J. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Fejfar Z, Vrána M, Lánská V, Horák O. Variabilita srdeční frekvence a riziko náhlé srdeční smrti. Cor Vasa 1994; 36: 299-309.
Ridker PM, et al The JUPITER trial. Low LDL and low CRP best for reducing events in primary prevention. American College of Cardiology Scientific Session March 29, 2009; Orlando (USA).
Vrána M, Honzák R. Léčba depresivní a úzkostné poruchy při ischemické chorobě srdeční Cor Vasa 2009; 50: 338-342.
Parashar S, Rumsfeld JS, Spertus JA, et al. Time course of depression and outcome of myocardial infarction. Arch Int med 2006; 166: 2035-2043. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Honzák R, Seifert B. Citalopram a sertralin - využití v ordinaci praktického lékaře. Praktický lékař 2004; 8(5): 234-240.
Vrána M, Honzák R. Lze snížit kardiovaskulární riziko při ischemické chorobě srdeční léčbou deprese? Farmakoterapie 2006; 3: 318-324.
Glassman AH, Bigger JT, Gaffney M, Van Zyl LT. Heart rate variability in acute coronary syndrome patients with major depression: influence of sertraline and mood.
Carney RM, Steinmeyer B, Freeland K, et al. Nightime heart rate and survival in depressed patients post acute myocardial infarction. Psychosomatic medicine 2008; 70: 757-763. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...