Psychiatr. praxi. 2011;12(3):116-119

Hypnóza v léčbě disociativních poruch

MUDr.Bc.Aleš Grambal1,2,4, MUDr.Zuzana Grambalová3, prof.MUDr.Ján Pavlov Praško, CSc.1,4
1 Klinika psychiatrie FN Olomouc
2 Radiologická klinika FN Olomouc
3 Neurologická klinika FN Olomouc
4 Univerzita Palackého v Olomouci

Disociativní poruchy tvoří skupinu onemocnění s heterogenními projevy. Disociace je také součástí jiných psychických onemocnění. Etiologicky

ve většině případů nalezneme časovou spojitost mezi traumatickými prožitky a rozvojem poruchy. Disociace je považována za obranný

mechanizmus. Existuje souvislost mezi traumatickými zkušenostmi v dětství a schopností jedince na opakovanou zátěž reagovat disociací.

S délkou trvání onemocnění roste obtížnost léčby. Terapií volby jsou psychoterapeutické intervence v čele s hypnózou, kterou lze s dobrým

efektem použít k symptomatické nebo kauzální terapii samostatně, nebo v kombinaci s jinou psychoterapeutickou metodou.

Klíčová slova: disociativní poruchy, trauma, hypnóza

Hypnosis in dissociative disorders treatment

Dissociative disorders have heterogenic and mostly dramatic manifestation. Dissociative states are frequently present in patiens suffering

from other psychiatric disorders. Usually we can find a context between dissociative disorder and traumatic experience in the patients

history. The psychogenic etiology is evident. Dissociation is the psychological defence against unbearable stress. The promptitude for

reaction to stress with disociation begans in the disharmonious childhood. Disorder persisting several years becomes chronic and resisting

to treatment. The first choice of the therapies are psychoterapeutic interventions, hypnosis is in the lead of therapeutic interventions.

Hypnosis can be used symptomaticly or causally alone with good outcome, or with other psychoterapeutic approach.

Keywords: dissociative disorders, trauma, hypnosis

Zveřejněno: 20. červenec 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Grambal A, Grambalová Z, Pavlov Praško J. Hypnóza v léčbě disociativních poruch. Psychiatr. praxi. 2011;12(3):116-119.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Grambal A, Grambalová Z, Pastucha P, et al. Farmakoterapie disociativních poruch. Psychiatr. praxi 2010; 11(3): 9-12.
  2. Mulder RT, Beautrais AL, Joyce PR, et al. Relationship between dissociation, childhood sexual abuse, childhood physical abuse, and mental illness in a general population sample. Am J Psychiatry 1998; 155: 806-811. Přejít na PubMed...
  3. Putnam FW, Guroff JJ, et al. The clinical phenomenology of multiple personality disorder. Review of 100 recent cases. J Clin Psychiatr 1986; 47: 285-293.
  4. Benbadis SR, Hauser WA. An estimate of the prevalence of psychogenic non-epileptic seizures. Seizure 2000; 9: 280-281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Pastucha P, Prasko J, Diveky T, et al. Borderline personality disorder and dissociation - comparison with healthy controls. Activitas Nervosa Superior Rediviva 2009: 51(3-4).
  6. Pastucha P, Prasko J, Grambal A, et al. Dissociative disorder and dissociation - comparison with healthy controls. Neuro Endocrinol Lett. 2009; 30(6): 769-773. Přejít na PubMed...
  7. Bowman ES. Psychopathology and outcome in pseudoseizures. In: Ettinger AB, Kanner AM (eds): Psychiatric issues in epilepsy. Lippincott Williams a Wilkins, Philadelphia, 2001.
  8. Seifertová D, Praško J, Horáček J, et al. Postupy v léčbě psychických poruch, algoritmy České neuropsychofarmakologické společnosti. 2. vyd. Praha, Medical Tribune 2008: 616.
  9. Kratochvíl S. Klinická hypnóza, 3. vyd. Praha, Grada publishing 2009: 320.
  10. Maldonado JR, Butler LD, Spiegel D. Treatment of dissociative disorders in Treatments That Work. Edited by Nathan P, Gorman JM. New York, Oxford University Press, 2000: 463-493.
  11. Spiegel H, Spiegel D. Trance and Treatment: Clinical Uses of Hypnosis, 2nd Edition. Washington, DC, American Psychiatric Publishing, 2004.
  12. Maldonado JR, Spiegel D. Hypnosis, in Psychiatry, 2nd Edition. Edited by Tasman A, Kay J, Lieberman J. New York, Wiley, 2007. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Nowak DA, Fink GR. Psychogenic movement disorders: aetiology, phenomenology, neuroanatomical correlates and therapeutic approaches. Neuroimage 2009; 47(3): 1015-1025. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Moeue FC, Spinhoven P, Hoogduin KA, et al. A randomized controlled trial of a hypnosis-based treatment for patients with conversion disorder, motor subtype. Int. J. Clin. Exp. Hypn. 2003; 51: 29-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Wade D. Rehabilitation for conversion symptoms. Contemporary Approaches to the Study of Hysteria: Clinical and Theoretical Perspectives, Oxford University Press, Oxford 2001: 330-346.
  16. Benbadis SR, Hauser WA. An estimate of the prevalence of psychogenic non-epileptic seizures. Seizure 2000; 9: 280-281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Ettinger AE, Devinsky O, Weisbrot DM, et al. A comprehensive profile of clinical, psychiatric, and psychosocial characteristics of patients with psychogenic nonepileptic seizures. Epilepsia 1999; 40: 1292-1298. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Aboukasm A, Mahr G, Gahry BR, et al. Retrospective analysis of the effects of psychotherapeutic interventions on outcomes of psychogenic nonepileptic seizures. Epilepsia 1998; 39: 470-473. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Bowman ES. Psychopathology and outcome in pseudoseizures. In: Ettinger AB, Kanner AM (eds): Psychiatric issues in epilepsy. Lippincott Williams a Wilkins, Philadelphia, 2001.
  20. Praško J, Pastucha P, Raszka M. Disociativní křeče. Cesk Slov Ne urol N 2009; 72/105 (2).
  21. Maldonado JR, Butler LD, Spiegel D. Treatments for dissociative disorders. In A Guide To Treatments That Work, 2nd Edition. New York: Oxford University Press 2002.




Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.