Psychiatr. praxi. 2013;14(4):150-154

Stres a možnosti jeho farmakologického ovplyvnenia - vieme merať stresovú záťaž?

Mgr.Barbora Prokopová, prof.PharmDr.Daniela Ježová, DrSc.
Laboratórium farmakologickej neuroendokrinológie, Ústav experimentálnej endokrinológie, Slovenská akadémia vied
a Katedra farmakológie a toxikológie, Farmaceutická fakulta Univerzity Komenského, Bratislava

Uniformná terapia stresu nie je možná, pretože stres je vysoko špecifická odpoveď organizmu na záťaž a je variabilná u každého jedinca.

Chronické pôsobenie intenzívnych stresových situácií indukuje a urýchľuje rozvoj psychických ochorení. Pozitívne zvládanie stresových

situácií dokáže minimalizovať alebo úplne odvrátiť škodlivé vplyvy, zatiaľ čo negatívne zvládanie stresových situácií môže prispieť

k rozvoju depresie, úzkostných porúch či iných ochorení. Jedna z novších teórií, alostatická teória stresu, definuje alostázu ako udržiavanie

stability (alebo homeostázy) prostredníctvom zmeny. Pokiaľ sa organizmus nedokáže so zmenami vnútornej stability efektívne

vyrovnať, dochádza k stavu nazývanom nadmerná alostatická záťaž. Alostatickú záťaž možno merať pomocou indexu vypočítaného

z niekoľkých neuroendokrinných, metabolických, kardiovaskulárnych a antropometrických parametrov. Meranie parametrov zahrnutých

v alostatickom indexe je však v bežnej praxi často zložité a odporúčaný charakter meraných veličín ako aj ich počet je u rôznych autorov

rôzny. Doterajšie poznatky jednoznačne dokazujú, že stres ako odpoveď organizmu na záťaž nie je potrebné liečiť, je treba predchádzať

jeho negatívnym dôsledkom.

Klíčová slova: stres, zvládanie stresu, alostáza

Stress and possibilities of its pharmacological modulation - do we know to measure the stress load?

A general treatment of stress is not possible because stress is a highly specific response to different stimuli and it is variable in each

individual. It is well known that chronic exposure to intensive stress situations may induce or speed up the development of psychiatric

disorders. Positive stress coping can reduce or prevent negative consequences, while inadequate stress coping contributes to the development

of disease states, such as affective and anxiety disorders. One of the latest concepts of stress is the allostatic theory. It defines

allostasis as a process achieving stability (homeostasis) through change. When the individual is challenged repeatedly or when the

allostatic systems remain turned on when no longer needed, it can produce a wear and tear on the body that has been termed „allostatic

load“. Allostatic load can be evaluated by an index which is calculated from several neuroendocrine, metabolic, cardiovascular and

anthropometric parameters. However, there is no unequivocal recommendation as to the nature and the number of parameters to be

considered in the allostatic load index and measurement of these parameters is often complicated under clinical conditions. Current

research provide evidence suggesting that the pharmacological treatment of the stress response, which is an unequivocal requirement

for dealing with demanding situations, is not desirable. Instead, we should focus on the prevention of its negative consequences.

Keywords: stress, stress coping, allostasis

Zveřejněno: 1. listopad 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Prokopová B, Ježová D. Stres a možnosti jeho farmakologického ovplyvnenia - vieme merať stresovú záťaž? Psychiatr. praxi. 2013;14(4):150-154.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Barfield E, Moser V, Hand A, Grisel JE. ?-endorphin modulates the effect of stress on novelty-suppressed feeding. Behavioral Neuroscience. 2013 (v tlači). Přejít k původnímu zdroji...
    2. Beckie TM. A systematic review of allostatic load, health, and health disparities. Biol Res Nurs. 2012; 14: 311-346. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Borsook D, Maleki N, Becerra L, McEwen B. Understanding Migraine through the Lens of Maladaptive Stress Responses: A Model Disease of Allostatic Load. 2012; 73: 21 9-234.
    4. Buckingham JC. Stimulation and inhibition of corticotrophin releasing factor secretion by endorphin. Neuroendocrinology. 1 986; 42: 148-152.
    5. Castro JE, Diessler S, Varea E, Márquez C, Larsen MH, Cordero MI. Personality traits in rats predict vulnerability and resilience to developing stress induced depression-like behaviors, HPA axis hyper-reactivity and brain changes in pERK1/2 activity. Psychoneuroendocrinology. 2012; 37: 120 9-1223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Crimminsa E, Johnstona M, Haywardb M, Seeman T. Age differences in allostatic load: an index of physiological dysregulation. Experimental Gerontology 2003; 38: 731-734. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Danevova V, Kvetnansky R, Jezova D. Kinetics of oxytocin response to repeated restraint stress and/or chronic cold exposure. Horm Metab Res. 2013 (zaslané do tlače). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Doenicke A, Kugler J, Penzel G, Laub M, Kalmar L, Killian I, Bezecny H. Cerebral function under etomidate, a new non-barbiturate i.v. hypnotic, Anaesthesist. 1 973; 22: 357-366.
    9. Duncko R, Novakova L, Notova P, Stepankova O, Jezova D. Behavioral and neuroendocrine changes during mental stress and repeated treatment with antidepressants in healthy men. Ann N Y Acad Sci. 2004; 1018: 524-532. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Endler NS, Parker J. Coping Inventory for Stressful situations (CISS): Manual. Toronto, Canada: Multi-health systems. 1 990.
    11. Ficková E. Determinaty zvládania stresu: I. Teoretické prístupy. Československá psychologie. 1 993; 37: 37-46.
    12. Goldstein DS. Catecholamines and stress. Endocr. Regul. 2003; 37: 6 9-80.
    13. Grisel JE, Bartels JL, Allen SA, Turgeon VL. Influence of ? endorphin on anxious behavior in mice: interaction with EtOH. Psychopharmacology. 2008; 200: 105-115. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Charvát J. Život, adapace a stres. Avicenum, Praha. 1 970; 13.
    15. Izáková Ľ, Ježová D. Alodsterón - Nový biologický marker alebo ďalšia možnosť v liečbe depresie? Psychiatrie. 2013; 17(1). Přejít na PubMed...
    16. Jezova D. Suprahypotalamové mechanizmy regulácie endokrinných funkcií. In: Všeobecná a klinická endokrinológia (A. Kreze, P. Langer, I. Klimeš, L. Stárka, J. Payer, J. Michálek, eds.) AEP, Bratislava. 2004; 127-136.
    17. Jezova D. Pohlavné rozdiely v stresovej reakcii a v účinku antidepresív. Psychiatria pre prax. 2004; 3: 126-128.
    18. Jezova D, Vigas M, Tatar P, Jurcovicova J, Palát M. Rise in plasma beta-endorphin and ACTH in response to hyperthermia in sauna. Horm Metab Res. 1 985; 17: 6 93-6 94.
    19. Jezova D, Skultetyova I, Tokarev DI, Bakos P, Vigas M. Vasopressin and oxytocin in stress. Ann N Y Acad Sci. 1 995; 771: 1 92-203.
    20. Jezova D. Jurankova E, Mosnarova A, Kriska M, Skultetyova I. Neuroendocrine response during stress with relation to gender differences. Acta Neurobiol Exp (Warsz). 1 996; 56: 77 9-785. Přejít na PubMed...
    21. Jezova D, Makatsori A, Duncko R, Moncek F, Jakubek M. High trait anxiety in healthy subjects is associated with low neuroendocrine activity during psychosocial stress. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry 2004; 28: 1331-1336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Jezova D, Vigas M, Hlavacova N, Kukumberg P. Attenuated neuroendocrine response to hypoglycemic stress in patients with panic disorder. Neuroendocrinology 2010; 92: 112-11 9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Jezová-Repceková D, Klimes I, Jurcovicová J, Vigas M. Effect of adrenergic receptor blockade on cortisol and GH response to insulin-induced hypoglycemia in man. Int J Clin Pharmacol Biopharm. 1 97 9; 2: 64-67.
    24. Jezová-Repceková D, Vigas M, Mikulaj L, Jurcovicová J. Plasma testosterone during bicycle ergometer exercise without and after L-dopa pretreatment. Endocrinol Exp. 1 982; 16: 3-8.
    25. Jurcovicová J, Dobrakovová M, Jezová D, Oprsalová Z, Kvetnanský R, Vigas M. Different pattern of prolactin release under various acute stress stimuli in rats. Endocrinol Exp. 1 988; 4: 235-242.
    26. Juster RP, McEwen BS, Lupien SJ. Allostatic load biomarkers of chronic stress and impact on health and cognition. Neurosci Biobehav Rev. 2010; 35: 2-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Juster RP, Lupien S. A Sex-and Gender-Based Analysis of Allostatic Load and Physical Complaints. Gender Medicine. 2012; 9(6): 511-523. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Karlamangla AS, Singer BH, Chodosh J, McEwen BS, Seeman TE. Urinary cortisol excretion as a predictor of incident cognitive impairment. Neurobiol Aging. 2005; 26: 80-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Kubzansky LD, Kawachi I, Sparrow D. Socioeconomic status, hostility, and risk factor clustering in the Normative Aging Study: any help from the concept of allostatic load? Ann Behav Med. 1 99 9; 21: 330-338.
    30. Lundberg U. Stress hormones in health and illness: the roles of work and tender Psychoneuroendocrinology. 2005; 30: 1017-1021. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. McEwen BS. Stress, adaptation, and disease. Allostasis and allostatic load. Ann N Y Acad Sci. 1 998; 840: 33-44.
    32. McEwen BS, Stellar E. Stress and the individual. Mechanisms leading to disease. Arch Intern Med. 1 993; 153: 20 93-2101.
    33. McEwen BS. Stress and hippocampal plasticity. Annu. Rev. Neurosci. 1 99 9; 22: 105-122. Přejít na PubMed...
    34. McEwen BS. Early life influences on life-long patterns of behavior and health. Ment. Retard. Dev. Disabil. Res. Rev. 2003; 9: 14 9-154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Neumann ID, Landgraf R. Balance of brain oxytocin and vasopressin: implications for anxiety, depression, and social behaviors. Trends Neurosci. 2012; 35: 64 9-65 9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Ondrejcakova M, Bakos J, Garafova A, Kovacs L, Kvetnansky R, Jezova D. Neuroendocrine and cardiovascular parameters during simulation of stress-induced rise in circulating oxytocin in the rat. Stress. 2010; 13: 314-322. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Repceková D, Mikulaj L. Plasma testosterone of rats subjected to immobilization stress and/or HCG administration. Horm Res. 1 977; 8: 51-57.
    38. Rubin RT, Poland RE, Tower BB. Prolactin-related testosterone secretion in normal adult men. J Clin Endocrinol Metab. 1 976; 42: 112-116.
    39. Seeman TE, Singer BH, Rowe JW, Horwitz RI, McEwen BS. Price of adaptation-allostatic load and its health consequences. MacArthur studies of successful aging. Arch Intern Med. 1 997; 157: 225 9-2268. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Seeman TE, Singer BH, Ryff CD, Dienberg Love G, Levy-Storms L. Social relationships, gender, and allostatic load across two age cohorts. Psychosom Med. 2002; 64(3): 3 95-406. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Selye H. A syndrome produced by diverse noxious agents. Nature. 1 936; 32: 138.
    42. Seplaki CL, Goldman N, Weinstein M, Lin YH. How are biomarkers related to physical and mental well-being? J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2004; 5 9(3): 201-217. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Seplaki CL, Goldman N, Glei D, Weinstein M. A comparative analysis of measurement approaches for physiological dysregulation in an older population. Exp Gerontol. 2005; 40(5): 438-44 9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Seplaki CL, Goldman N, Weinstein M, Lin YH. Measurement of cumulative physiological dysregulation in an older population. Demography. 2006; 43(1): 165-183. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Schmidt DR, Dantas RA, Marziale MH. Anxiety and depression among nursing professionals who work in surgical units. Rev Esc Enferm USP. 2011; 45: 487-4 93. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Schnorpfeil P, Noll A, Schulze R, Ehlert U, Frey K, Fischer JE. Allostatic load and work conditions. Soc Sci Med. 2003; 57: 647-656. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Singer B, Ryff CD, Seeman T. Operationalizing allostatic load. In: Allostasis, Homeostasis and the cost of physiological adaption. (Schulkin J, eds) Press syndicate of the university of Cambridge, UK. 2004; 113-14 9. Přejít k původnímu zdroji...
    48. Sterling P, Eyer J. Allostasis: A New Paradigm to Explain Arousal Pathology. In: Handbook of life stress, cognition, and health. 1 988; ISBN 0471 9126 97.
    49. Tatár P, Kvetňanský R, Štrec V, Vigaš J, Jurčovičová J, Ježová D. Plasma catecholamines and adenopituitary hormones during hyperthermia in sauna in man. In: Stress: The Role of Catecholamines and other neurotransmitters. (Usdin E, Kvetňanský R, Axelrod J, eds) Gordon and Breach Science Publishers. 1 984; 2: 91 9-928.
    50. Vermetten E, Bremner JD. Circuits and systems in stress. I. Preclinical studies. Depress Anxiety. 2002; 15: 126-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Vigaš M. Neuroendokrinné mechanizmy stresovej odpovede In: Praktická endokrinológia, (Kreze A, Langer P, Klimeš I, Lichardus B, eds) Slovak academic Press, Bratislava. 1 993: 60-65.
    52. Vigaš M, Koška J. Patofyziológia hypotalamo-hypofýzového systému. In: Všeobecná a klinická endokrinológia (Kreze A, Langer P, Klimeš I, Stárka L, Payer J, Michálek J, eds) AEP, Bratislava. 2004; 137-151.
    53. Yang Y, Kozloski M. Sex Differences in Age Trajectories of Physiological Dysregulation: Inflammation, Metabolic Syndrome, and Allostatic Load. J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2011; 66A(5): 4 93-500. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Psychiatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.