Psychiatr. praxi 2018; 19(3): 124-127 | DOI: 10.36290/psy.2018.025

Obstrukční spánková apnoe pohledem psychiatrie

MUDr. Jakub Vaněk
Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc

Obstrukční spánková apnoe (OSA) je nejčastější poruchou dýchání ve spánku s celoživotní prevalencí 2–14 % dospělé populace. Podstatou onemocnění jsou rekurentní apnoické pauzy ve spánku, jejichž podkladem je uzávěr dýchacích cest na konci exSpiria. Nejčastější příčinou je nahromadění tukové tkáně v okolí hltanu a měkkého patra. Apnoické pauzy vedou k aktivaci sympatiku, fragmentaci spánku a jeho nedostatečné kvalitě. Diagnostika se provádí ve spánkových laboratořích a léčba spočívá v režimových opatřeních, redukci hmotnosti a v aplikaci přetlaku do dýchacích cest pomocí přístroje CPAP (continuous positive airway pressure) spojeného s obličejovou maskou. V literatuře je diskutována OSA jako častá komorbidita afektivních a kognitivních poruch, která při nerozpoznání může zhoršovat příznaky základního psychiatrického onemocnění a bránit dosažení remise. Článek shrnuje základní mechanismy vzniku spánkové apnoe, její rizikové faktory, příznaky, léčbu a její vliv na příznaky a terapii afektivních poruch a poruch kognitivních funkcí.

Klíčová slova: spánková, apnoe, deprese, kognitivní, funkce

Obstructive sleep apnea from a psychiatric viewpoint

Obstructive sleep apnea (OSA) is the most common sleep-related breathing disorder with a lifetime prevalence of 2–14% in theadult population. The hallmark of the disease are recurrent apneic episodes caused by a closure of the upper airways at the endof expiration. The most common cause of the closure is the accumulation of fat tissue around the pharynx and the soft palate.Apneic episodes lead to activation of the sympathetic nervous system, fragmentation of sleep, and its inadequate quality. Diagnostictests are performed in sleep laboratories, and treatment consists in lifestyle measures, weight reduction, and in deliveringoverpressure in the airways with a continuous positive airway pressure (CPAP) device coupled with a facial mask. In the literature,OSA is discussed as a very common comorbidity of affective and cognitive disorders which, when unrecognized, may worsen thesymptoms of an underlying psychiatric illness and prevent from achieving remission. The article summarizes the basic mechanismsof the development of sleep apnea, its risk factors, symptoms, and treatment as well as its effect on the symptoms and treatmentof affective disorders and cognitive function disorders.

Keywords: sleep, apnea, depression, cognitive, functions

Zveřejněno: 15. říjen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vaněk J. Obstrukční spánková apnoe pohledem psychiatrie. Psychiatr. praxi. 2018;19(3):124-127. doi: 10.36290/psy.2018.025.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Eikermann M, et al. The influence of aging on pharyngeal collapsibility during sleep. Chest 131.6 (2007): 1702-1709. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Pretl M, et al. Indikační kritéria pro léčbu poruch dýchání ve spánku pomocí přetlaku v dýchacích cestách u dospělých Dokument České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Neurologie pro praxi 14.1 (2013): 38-41.
  3. Nevšímalová S, Šonka K. Poruchy spánku a bdění. 2. vyd. Praha: Galén 345 (2007).
  4. Bixler EO, et al. Association of hypertension and sleep-disordered breathing. Archives of Internal Medicine 160.15 (2000): 2289-2295. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Reichmuth KJ, et al. Association of sleep apnea and type II diabetes: a population-based study. American journal of respiratory and critical care medicine 172.12 (2005): 1590-1595. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Hobzová M. Obstrukční spánková apnoe jako rizikový faktor pro dopravní nehody řidičů z povolání. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 6, č. 4: 39-44, 2009.
  7. Calik MW. Treatments for obstructive sleep apnea. Journal of clinical outcomes management: JCOM 23.4 (2016): 181.
  8. Sedlák V, et al. Léčba obstrukční spánkové apnoe. Med. Pro Praxi (2006); 3: 124-128.
  9. Szaulińska K, et al. Obstructive sleep apnea in severe mental disorders. Psychiatr Pol 49.5 (2015): 883-895. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Harris M, et al. Obstructive sleep apnea and depression. Sleep medicine reviews 13.6 (2009): 437-444. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Hobzova M, et al. Depression and obstructive sleep apnea. Neuroendocrinology Letters 38.5 (2017): 343-352.
  12. Lattová Z. Psychofarmka a spánková onemocnění. Psychiatr. prax 8.6 (2007): 260-262.
  13. Hobzova M, et al. Cognitive function and depressivity before and after CPAP treatment in obstructive sleep apnea patients. Neuroendocrinology Letters 38.3 (2017): 145-153.
  14. Lau Esther Yuet Ying, et al. Executive function in patients with obstructive sleep apnea treated with continuous positive airway pressure. Journal of the International Neuropsychological Society 16.6 (2010): 1077-1088. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Gupta Madhulika A, Fiona C. Simpson. Obstructive sleep apnea and psychiatric disorders: a systematic review. Journal of Clinical Sleep Medicine 11.02 (2015): 165-175. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Gorelick PB. Risk factors for vascular dementia and Alzheimer disease. Stroke 35.11 suppl 1 (2004): 2620-2622 Přejít k původnímu zdroji...
  17. Mathieu A, et al. Effects of obstructive sleep apnea on cognitive function: a comparison between younger and older OSAS patients. Sleep medicine 9.2 (2008): 112-120. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Argun BS, et al. (2016). The effect of positive airway pressure therapy on neurocognitive functions, depression, and anxiety in obesity hypoventilation syndrome. Multidiscip Respir Med. 11: 35. PMID: 27766147. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Stubbs B, et al. The prevalence and predictors of obstructive sleep apnea in major depressive disorder, bipolar disorder and schizophrenia: a systematic review and meta-analysis. Journal of affective disorders 197 (2016): 259-267. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Takaesu Y, et al. Effects of nasal continuous positive airway pressure on panic disorder comorbid with obstructive sleep apnea syndrome. Sleep medicine 13.2 (2012): 156-160. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Edlund MJ, McNamara ME, Millman RP. Sleep apnea and panic attacks. Comprehensive psychiatry 32.2 (1991): 130-132. Přejít k původnímu zdroji...




Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.