Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 77-81 | DOI: 10.36290/psy.2019.017

Sledování nežádoucích účinků a bezpečnosti antidepresiv

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.1,2,3,4, PharmDr. Kateřina Horská2,5,6
1 CEITEC‑MU, Brno
2 Psychiatrická klinika FN Brno
3 KNP LF LF Univerzity Ostrava

Primum non nocere je jednou z klasických zásad medicíny. Všechna farmaka mají kromě léčebného efektu i nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky jsou u jednotlivých látek známy, jsou zakotveny v SPC (souhrnu údajů o přípravku) a je povinností lékaře s nimi pacienta seznámit. Nežádoucí účinky jsou, kromě subjektivního pocitu dyskomfortu, jednou z nejčastějších příčin vysazení léčby. Volba antidepresiva (AD) by tedy měla být založena hlavně na individuální náchylnosti k nežádoucím účinkům. Snášenlivost a bezpečnost by měla být kontinuálně monitorována a pro jejich stanovení a měření bychom měli preferovat strukturované dotazníky a škály. Při výskytu nežádoucích účinku můžeme manipulovat s dávkou, změnit léčbu či použít přídatnou terapii. Kromě běžných nežádoucích účinků AD se mohou vyskytnout i účinky závažné a neočekávané, které podléhají povinnosti hlášení Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv Oddělení farmakovigilance. Počet hlášení je však nízký. K možným příčinám lze řadit nedostatek motivace, problematickou dostupnost výstupů z hlášení, neznalost a zřejmě i časté indikace léků off‑label. Jak mezinárodní, tak národní doporučené postupy doporučují i léky off‑label na základě nejnovějších vědeckých poznatků. Aktualizace doporučených postupů je nepochybně pružnější než aktualizace SPC. Znalost rizikových faktorů a snášenlivosti nežádoucích účinků jednotlivých pacientů je nezbytnou podmínkou individualizovaného přístupu k léčbě.

Klíčová slova: farmakovigilance, antidepresiva, nežádoucí účinky, doporučené postupy, individualizovaná léčba

Monitoring of adverse events and safety of antidepressants

Primum non nocere is one of the fundamental principles in medicine. All psychopharmaceuticals, in addition to their therapeutic effects, also have adverse events. Adverse events of individual drugs are known and included in the SPC (Summary of Product Characteristics), and it is the psychiatrist’s responsibility to inform patients about adverse events. Apart from subjective discomfort, adverse events are a major reason for treatment discontinuation. Therefore, the choice of antidepressant medication should be based particularly on individual vulnerability to adverse events. Furthermore, safety and tolerability should be monitored continuously; structured questionnaires and symptom scales should be preferred for their assessment and measurement. When an adverse reaction occurs, we can either reduce the dose, change or cease the treatment, or continue the treatment with adjunctive medication. Besides common adverse events, some serious and unexpected adverse events can occur which must be reported to the State Institute for Drug Control, the Department of Pharmacovigilance. However, the number of reports is low. The reasons may include lack of physicians’ motivation, poor availability of report outcomes, ignorance, and frequent off-label indications. Both international and national guidelines for the treatment of depressive disorder recommend off-label drugs on the basis of more recent scientific findings. Guideline updates are undoubtedly more flexible than SPC updates. Knowledge of risk factors and tolerability of adverse events in individual patients is necessary for individualized approach to the treatment.

Keywords: pharmacovigilance, antidepressants, adverse events, guidelines, individualized treatment

Zveřejněno: 1. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Češková E, Horská K. Sledování nežádoucích účinků a bezpečnosti antidepresiv. Psychiatr. praxi. 2019;20(2):77-81. doi: 10.36290/psy.2019.017.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Dodd S, Mitchell PB, Bauer M. et al. Monitoring for antidepressant-associated adverse events in the treatment of patients with major depressive disorder: An international consensus statement. World J Biol Psychiatry 2018; 19: 330-348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Suchopár J, Prokeš M. Spotřeba antidepresiv v České republice ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi Remedia 2016; 26: 560-566.
    3. Kantor E, Rehm C, Haas J, Chan A, Gioannucci E. Trends in prescription drug use among adults in the United States from 1999-2012. JAMA 2015; 314: 1818-1831. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Degner D, Grohmann R, Kropp S et al. Severe adverse drug reactions of antidepressants: results of the German multicentre drug surveillance program AMSP. Pharmacopsychiatry 2004; 37 Suppl 1: S39-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Schmid C, Grohmann R, Engel RR, Rüther E, Kropp S. Cardiac adverse effects associated with psychotropic drugs. Pharmacopsychiatry 2004; 37 Suppl 1: S65-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Lange-Asschenfeldt C, Grohmann R, Lange-Asschenfeldt B, Engel RR, Rüther E, Cordes J. Cutaneous adverse reactions to psychotropic drugs: Data from a multicentre surveillance program. J Clin Psychiatry 2009; 70: 1258-1265. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Fridrich ME, Akimova E, Huf W et al. Drug-induced liver injury during antidepressant treatment: results of AMSP, a drug surveillance program. Int J Neuropsychopharmacol 2016; 19. pii: pyv126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Stübner S, Grohmann R, Greil W, Zhang X, Müller-Oerlinghausen B, Bleich S et al. Suicidal ideation and suicidal behavior as rare adverse events of antidepressant medication: current report from the AMSP multicentre drug safety surveillance project. Int J Neuropsychopharmacol 2018; 21: 814-821. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Lingjaerde O, Ahlfors UG, Bech P, Dencker SJ, Elgen K. The UKU side effect rating scale. A new comprehensive rating scale for psychotropic drugs and a cross-sectional study of side effects in neuroleptic-treated patients. Acta Psychiatr Scand 1987; Suppl. 334: 1-100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Vinar O. Scale for rating treatment emergent symptoms in psychiatry DVP. Act Nerv Super (Praha) 1971; 13: 238-240. Přejít na PubMed...
    11. McGahuey CA, Gelenberg AJ, Laukes CA, Moreno FA, Delgado PL, McKnight KM, et al. The Arizona Sexual Experience Scale (ASEX): Reliability and validity. J Sex Marital Ther 2000; 26: 25-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Clayton AH, McGarvey EL, Clavet GJ. The changes in Sexual Functioning Questionnaire (CSFQ): Development, reliability and validity. Psychopharmacoll Bull 1997; 33: 731-745.
    13. Keller A, McGarvey EL, Clayton AH. Reliability and construct validity of the Changes in Sexual Functioning Qustionnaire short-form (CSFQ-14). J Sex Marital Ther 2006; 32: 43-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. McIntyre RS, Best MW, Bowie CR et al. The THINC-Integrated Tool (THINC-it) screening assessment for cognitive dysfunction: Validation in patients with major depressive disorder. J Clin Psychiatry 2017; 78: 873-881. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Snaith RP, Hamilton M, Morley S, Humayan A, Hargreaves D, Trigwell P. A scale for the assessment of hedonic tone the Snaith-Hamilton Pleasure Scale. British Journal of Psychiatry. 1995;167: 99-103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Nakonezny PA, Carmody TJ, Morris DW Kurian, BT Trivedi MH. Psychometric evaluation of the Snaith-Hamilton Pleasure Scale (SHAPS) in adult outpatients with major depressive disorder. Int Clin Psychopharmacol 2010; 25: 328-333. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Tondo L, Baldesarini RJ. Antisuicidal effects in mood disorders: Are they unique to lithium? Pharmacopsychiatry 2018; 51: 177-188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Silhan P, Urinovska R, Kacirova I, Hyza M, Grundmann M, Ceskova E. What does antidepressant drug level monitoring reveal about outpatient treatment and patient adherence? Pharmacopsychiatry 2018 doi: 10.1055/s-0044-101838. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Sansone RA, Sansone LA. SSRI-induced indifference. Psychiatry 2010; 7: 14-18. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Read J, Cartwright C, Gibson K. Adverse emotional and interpersonal effects reported by 1289 New Zealanders while taking antidepressants. Psychiatry Res 2014; 30; 216: 67-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Hughes S, Lacasse J, Fuller RR, Spaulding-Givens J. Adverse effects and treatment satisfaction among online users of four antidepressants. Psychiatry Res 2017; 255: 78-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Zajecka JM. Augmentation strategies to increase antidepressant tolerability. J Clin Psychiatry 2007;68 Suppl 10: 23-27.
    23. Češková E. Některé aspekty účinnosti a snášenlivosti antidepresiv podstatné pro běžnou klinickou praxi. Psychiatr praxi 2016; 17: 48-52. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Češková E, Šedová M, Kellnerová R, Starobová O. Once-a-day trazodone in the treatment of depression in routine clinical practice. Pharmacology 2018; 102: 206-212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Psychiatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.