Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 114-119 | DOI: 10.36290/psy.2019.026

Nadměrná spavost v kontextu neurologických a psychiatrických onemocnění

Mgr. et Bc. Roman Adamczyk, Ph.D.
Fakulta veřejných politik v Opavě

Nadměrná spavost (hypersomnolence) je relativně běžným stavem po spánkové deprivaci a také frekventovaným příznakem provázejícím řadu neurologických, psychiatrických a interních onemocnění, infekcí a traumat. Výskyt nadměrné spavosti u neurodegenerativních chorob, iktu, jakož i úrazů, tumorů a vybraných infekcí CNS představuje spolu s centrálními hypersomnolencemi významný klinický problém v neurologii. Zvýšený výskyt hypersomnolence je pozorován rovněž u psychiatrických diagnóz. S ohledem na dopady spavosti na kvalitu života a sociální fungování je problematika nadměrné spavosti nadále předmětem intenzivního výzkumu.

Klíčová slova: nadměrná spavost, hypersomnolence, neurologická onemocnění, psychiatrická onemocnění

Excessive sleepiness in the context of neurological and mental disorders

Excessive sleepiness (hypersomnolence) is a relatively common occurrence following sleep deprivation and, similarly, a prevalent symptom accompanying a number of neurological, psychiatric and other medical disorders, infections and traumas. The presence of excessive sleepiness in neurodegenerative diseases, vascular cerebral accidents, as well as CNS injuries, tumours and infections, and the existence of central disorders of hypersomnolence represent a significant clinical challenge in neurology. Increased prevalence of hypersomnolence has also been observed in mental disorders. Considering the impact of hypersomnolence on social functioning and the quality of life, excessive sleepiness is currently subject to intense clinical research.

Keywords: excessive sleepiness, hypersomnolence, neurological disorders, mental disorders

Zveřejněno: 11. říjen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Adamczyk R. Nadměrná spavost v kontextu neurologických a psychiatrických onemocnění. Psychiatr. praxi. 2019;20(3):114-119. doi: 10.36290/psy.2019.026.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. AASM. American Academy of Sleep Medicine. ICSD-3. The International Classification of Sleep Disorders - Third Edition. 3rd ed. Darien: American Academy of Sleep Medicine 2014.
    2. Nevšímalová S. Disorders associated with increased sleepiness. In: Nevšímalová S, Bruni O, eds. Sleep Disorders in Children. 1st ed. Cham: Springer 2017: 281-304. Přejít k původnímu zdroji...
    3. APA. DSM-V. Diagnostický a statistický manuál duševních poruch DSM-5. 5. vydání. Praha: Hogrefe - Testcentrum 2015.
    4. ÚZIS. MKN 10. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. Desátá revize. Obsahová aktualizace k 1. 1. 2018. Tabelární část. (online). Dostupné z URL: https://www.uzis.cz/system/files/mkn-tabelarni-cast_1-1-2018.pdf.
    5. WHO. MKN-11 beta. International Classification of Diseases for Mortality and Morbidity Statistics. Eleventh Revision. Updated April 2019. (online). Dostupné z URL: https://icd.who.int/browse11/l-m/en.
    6. Overeem S, Reading P. Sleep Disorders in Neurology. A Practical Approach. 2nd ed. Oxford: Wiley Blackwell, 2018. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Neu D, Linkowski P, Le Bon O. Clinical complaints of daytime sleepiness and fatigue: How to distinguish and treat them, especially when they become, excessive' or, chronic'? Acta Neurol Belg 2010 Mar; 110 (1): 15-25. Přejít na PubMed...
    8. Guilleminault C, Brooks SN. Excessive daytime sleepiness: A challenge for the practising neurologist. Brain 2001; 124 (8): 1482-1491. doi: 10.1093/brain/124. 8. 1482. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Inutsuka A, Yamanaka A. The physiological role of orexin/hypocretin neurons in the regulation of sleep/wakefulness and neuroendocrine functions. Front Endocrinol (Lausanne) 2013; 4: 18. doi: 10.3389/fendo.2013.00018. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Ohayon MM. From wakefulness to excessive sleepiness: What we know and still need to know. Sleep Med Rev 2008 Apr; 12 (2): 129-141. doi: 10.1016/j.smrv.2008. 01. 001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Dauvilliers Y. Differential diagnosis in hypersomnia. Curr Neurol Neurosci Rep 2006 Mar; 6 (2): 156-162. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Buysse DJ, Oldham JM. Sleep Disorders and Psychiatry. 1st ed. Arlington: American Psychiatric Publishing 2005.
    13. Sowa NA. Idiopathic hypersomnia and hypersomnolence disorder: A systematic review of the literature. Psychosomatics 2016 Mar-Apr; 57 (2): 152-64. doi: 0.1016/j.psym.2015. 12. 006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Khan Z, Trotti LM. Central disorders of hypersomnolence. Focus on the narcolepsies and idiopathic hypersomnia. Chest 2015 Jul; 148 (1): 262-273. doi: 10.1378/chest.14-1304. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Roehrs T, Carskadon MA, Dement W, et al. Daytime sleepiness and alertness. In: Kryger H, Roth T, Dement W, eds. Principles and Practice of Sleep Medicine. 6th ed. Amsterdam: Elsevier 2017: 42-51. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Bassetti CL. Primary and secondary neurogenic hypersomnias. Sleep Med Clin 2012 Jun; 7 (2): 249-261. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Maung SC, El Sara A, Chapman C, et al. Sleep disorders and chronic kidney disease. World J Nephrol 2016; 5 (3): 224-232. doi: 10.5527/wjn.v5.i3.224. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Gilden D. Neuroinfections. 1st ed. Oxford: Oxford University Press 2013. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Johns MW. A new method for measuring daytime sleepiness: The Epworth Sleepiness Scale. Sleep 1991; 14 (6): 540-545. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Šonka K. Narkolepsie, idiopatická hypersomnie a další centrální nemoci s hypersomnolencí. Revue České lékařské akademie 2015; 11: 16-19.
    21. Smith S, Rossdale J, Serry Y, et al. Multiple dimensions of excessive daytime sleepiness. J Thorac Dis 2018; 10(Suppl 1): S170-S176. doi:10.21037/jtd.2017. 11. 32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Chokroverty S, Provini F. Kleine-Levin. In: Chokroverty S, ed. Sleep Disorders Medicine. Basic Science, Technical Considerations, and Clinical Aspects. 4th ed. New York: Springer-Verlag 2017: 787-890. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Saini P, Rye DB. Hypersomnia: Evaluation, treatment, and social and economic aspects. In: Krieger A., ed. Social and Economic Dimensions of Sleep Disorders, An Issue of Sleep Medicine Clinics, Volume 12-1. 1st ed. New York: Elsevier 2017: 47-60. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Trotti LM, Saini P, Koola C, et al. Flumazenil for the treatment of refractory hypersomnolence: Clinical experience with 153 patients. J Clin Sleep Med 2016 Oct; 12 (10): 1389-1394. doi: 10.5664/jcsm.6196. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Evangelista E, Lopez R, Dauvilliers Y. Update on treatment for idiopathic hypersomnia. Expert Opin Investig Drugs 2018 Feb; 27 (2): 187-192. doi: 10.1080/13543784.2018.1417385. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Slater G, Steier J. Excessive daytime sleepiness in sleep disorders. J Thorac Dis 2012; 4 (6): 608-616. doi: 10.3978/j.issn.2072-1439.2012.10.07. Přejít na PubMed...
    27. Giorelli AS, Passos P, Carnaval T, et al. Excessive daytime sleepiness and epilepsy: A systematic review. Epilepsy Res Treat 2013; 2013: 629469. doi: 10.1155/2013/629469. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Chahine L, Amara A, Videnovic A. A Systematic review of the literature on disorders of sleep and wakefulness in Parkinson's disease from 2005-2015. Sleep Med Rev 2017 Oct; 35: 35-50. doi: 10.1016/j.smrv.2016. 08. 001. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Leng Y, Goldman SM, Cawthon PM, et al. Excessive daytime sleepiness, objective napping and 11-year risk of Parkinson's disease in older men. Int J Epidemiol 2018 Oct; 47 (5): 1679-1686. doi: 10.1093/ije/dyy098. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Zhu K, van Hilten JJ, Marinus J. Course and risk factors for excessive daytime sleepiness in Parkinson's disease. Parkinsonism Relat Disord 2016 Mar; 24: 34-40. doi: 10.1016/j.parkreldis.2016.01.020. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Kanbayashi T, Shimohata T, Nakashima I, et al. Symptomatic narcolepsy in patients with neuromyelitis optica and multiple sclerosis. New neurochemical and immunological implications. Arch Neurol 2009 Dec; 66 (12): 1563-1566. doi: 10.1001/archneurol.2009.264. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Braga DM, Prado GF, Bichueti DB, et al. Positive correlation between functional disability, excessive daytime sleepiness, and fatigue in relapsing-remitting multiple sclerosis. Arq Neuropsiquiatr 2016 Jun; 74 (6): 433-438. doi: 10.1590/0004-282X20160069. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Brass SD, Li C-S, Auerbach S. The underdiagnosis of sleep disorders in patients with multiple sclerosis. J Clin Sleep Med 2014; 10 (9): 1025-1031. doi: 10.5664/jcsm.4044. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Popp RF, Fierlbeck AK, Knüttel H, et al. Daytime sleepiness versus fatigue in patients with multiple sclerosis: A systematic review on the Epworth sleepiness scale as an assessment tool. Sleep Med Rev 2017 Apr; 32: 95-108. doi: 10.1016/j.smrv.2016.03.004. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Sommerauer M, Valko PO, Werth E, et al. Excessive sleep need following traumatic brain injury: A case-control study of 36 patients. J Sleep Res 2013 Dec; 22 (6): 634-639. doi: 10.1111/jsr.12068. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Imbach LL, Büchele F, Valko PO, et al. Sleep-wake disorders persist 18 months after traumatic brain injury but remain underrecognized. Neurology 2016 May; 86 (21): 1945-1949. doi: 10.1212/WNL.0000000000002697. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Bassetti CL, Valko P. Poststroke hypersomnia. Sleep Med Clin 2006 Mar; 1 (1): 139-155. https://doi.org/10.1016/j.jsmc.2005.11.012. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Lucke-Wold BP, Smith KE, Nguyen L, et al. Sleep disruption and the sequelae associated with traumatic brain injury. Neurosci Biobehav Rev 2015 Aug; 55: 68-77. doi: 10.1016/j.neubiorev.2015.04.010. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Imbach LL, Valko PO, Li T, et al. Increased sleep need and daytime sleepiness 6 months after traumatic brain injury: a prospective controlled clinical trial. Brain 2015 Mar; 138 (Pt 3): 726-735. doi: 10.1093/brain/awu391. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Armstrong TS, Shade MY, Breton G, et al. Sleep-wake disturbance in patients with brain tumors. Neuro-Oncology 2017 Mar; 19 (3): 323-335. doi: 10.1093/neuonc/now119. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Snow A, Gozal E, Malhotra A, Tiosano D, et al. Severe hypersomnolence after pituitary/hypothalamic surgery in adolescents: Clinical characteristics and potential mechanisms. Pediatrics 2002 Dec; 110 (6): e74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Rousselle C, des Portes V, Berlier P, et al. Pineal region tumors: Clinical symptoms and syndromes. Neurochirurgie 2015 Apr-Jun; 61 (2-3): 106-112. doi: 10.1016/j.neuchi.2013. 08. 009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Autret A, Lucas B, Mondon K, et al. Sleep and brain lesions: a critical review of the literature and additional new cases. Neurophysiol Clin 2001 Dec; 31 (6): 356-375. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Giffin NJ, Lipton RB, Silberstein SD, et al. The migraine postdrome. An electronic diary study. Neurology 2016 Jul 19; 87 (3): 309-313. doi: 10.1212/WNL.0000000000002789. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Montagnese S, Turco M, Amodio P. Hepatic encephalopathy and sleepiness: An interesting connection? J Clin Exp Hepatol 2015 Mar; 5 (Suppl 1): S49-S53. doi: 10.1016/j.jceh.2014. 06. 006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Bajaj JS, Hafeezullah M, Hoffmann RG, et al. Minimal hepatic encephalopathy: A vehicle for accidents and traffic violations. Am J Gastroenterol 2007; 102 (9): 1903-1909. doi: 10.1111/j.1572-0241.2007.01424.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Singh SK, Růžek D. Neuroviral Infections: RNA viruses and retroviruses. 1st ed. Boca Raton: CRC Press 2013. Přejít k původnímu zdroji...
    48. Krbková L, Štroblová H., Bednářová J. Clinical course and sequelae for tick-borne encephalitis among children in South Moravia (Czech Republic). Eur J Pediatr 2015; 174 (4): 449-458. doi:10.1007/s00431-014-2401-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Pardasani V, Shukla G, Singh S, et al. Abnormal sleep-wake cycles in patients with tuberculous meningitis: A case-control study. J Neurol Sci 2008 Jun 15; 269 (1-2): 126-132. doi: 10.1016/j.jns.2008. 01. 003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Pollak C, Thorpy MJ, Yager J. The Encyclopedia of Sleep and Sleep Disorders. 3rd ed. New York: Facts on File 2010.
    51. Guilleminault C, Mondini S. Mononucleosis and chronic daytime sleepiness. A long-term follow-up study. Arch Intern Med 1986; 146 (7): 1333-1335. doi: 10.1001/archinte.1986.00360190107014. Přejít k původnímu zdroji...
    52. Macsween KF, Higgins CD, McAulay KA, et al. Infectious mononucleosis in university students in the United Kingdom: Evaluation of the clinical features and consequences of the disease. Clin Infect Dis 2010 Mar; 50 (5): 699-706. doi: 10.1086/650456. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Soehner AM, Harvey AG. Prevalence and functional consequences of severe insomnia symptoms in mood and anxiety disorders: Results from a nationally representative sample. Sleep 2012 Oct; 35 (10): 1367-1375. doi: 10.5665/sleep.2116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Vandeputte M, de Weerd A. Sleep disorders and depressive feelings: A global survey with the Beck depression scale. Sleep Med 2003 Jul; 4 (4): 343-345. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Plante DT. Hypersomnia in mood disorders: A rapidly changing landscape. Curr Sleep Med Rep 2015 Jun; 1 (2): 122-130. doi: 10.1007/s40675-015-0017-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Harvey AG. Sleep and circadian rhythms in bipolar disorder: Seeking synchrony, harmony, and regulation. Am J Psychiatry 2008; 165 (7): 820-829. doi: 10.1176/appi.ajp.2008.08010098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Steinan MK, Scott J, Lagerberg TV, et al. Sleep problems in bipolar disorders: More than just insomnia. Acta Psychiatr Scand 2016 May; 133 (5): 368-377. doi: 10.1111/acps.12523. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. Kaplan KA, McGlinchey EL, Soehner A, et al. Hypersomnia subtypes, sleep and relapse in bipolar disorder. Psychol Med. 2015 Jun; 45 (8): 1751-1763. doi: 10.1017/S0033291714002918. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. Plante DT. Sleep propensity in psychiatric hypersomnolence: A systematic review and meta-analysis of multiple sleep latency test findings. Sleep Med Rev 2017 Feb; 31: 48-57. doi: 10.1016/j.smrv.2016. 01. 004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. Staner L. Sleep and anxiety disorders. Dialogues Clin Neurosci 2003 Sep; 5 (3): 249-258. Přejít k původnímu zdroji...
    61. Ohayon MM, Roth T. Place of chronic insomnia in the course of depressive and anxiety disorders. J Psychiatric Res 2003; 37 (1): 9-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. Ohayon MM, Dauvilliers Y, Reynolds CF. Operational definitions and algorithms for excessive sleepiness in the general population: Implications for DSM-5 nosology. Arch Gen Psychiatry 2012 Jan; 69 (1): 71-79. doi: 10.1001/archgenpsychiatry.2011.1240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    63. Sharma P, Dikshit R, Shah N, et al. Excessive daytime sleepiness in schizophrenia: A naturalistic clinical study. J Clin Diagn Res 2016; 10 (10): VC06-VC08. doi: 10.7860/JCDR/2016/21272.8627. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. Fortuyn HD, Swinkels S, Buitelaar J, et al. High prevalence of eating disorders in narcolepsy with cataplexy: A case-control study. Sleep 2008 Mar; 31 (3): 335-341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. Dahmen N, Becht J, Engel A, et al. Prevalence of eating disorders and eating attacks in narcolepsy. Neuropsychiatr Dis Treat. 2008 Feb; 4 (1): 257-261. Přejít k původnímu zdroji...
    66. Barateau L, Jaussent I, Lopez R, et al. Smoking, alcohol, drug use, abuse and dependence in narcolepsy and idiopathic hypersomnia: A case-control study. Sleep 2016 Mar; 39 (3): 573-580. doi: 10.5665/sleep.5530. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    67. Peřinová P, Wierzbicka A, Feketeová E, et al. Prevalence kouření u středoevropských pacientů s narkolepsií s kataplexií, narkolepsií bez kataplexie a idiopatickou hypersomnií. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113 (5): 561-563. doi: 10.14735/amcsnn2017561. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Psychiatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.