Psychiatr. praxi. 2020;21(2):62-64 | DOI: 10.36290/psy.2020.011

Reziduální příznaky depresivní poruchy a jejich význam v běžné klinické praxi

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.1,2,3
1 Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno
2 KNP LF Univerzity Ostrava
3 Oddělení psychiatrie, FN Ostrava

Reziduální příznaky jsou relativně časté a mohou se vykytovat i u nemocných, kteří splňují kritéria remise. Jsou spojeny s horší prognózou, proto bychom je měli identifikovat, odlišit hlavně od nežádoucích účinků léčby a zavčas léčit. Léčba se odvíjí od dominujícího reziduálního příznaku. I když v průměru se účinnost antidepresiv neliší, jsou mezi nimi rozdíly v míře ovlivnění jednotlivých reziduálních příznaků. K léčebným strategiím patří změna antidepresiva, přídatná terapie a kombinace antidepresiv.

Klíčová slova: deprese, reziduální příznaky, prognóza, léčba.

Residual symptoms of depression and their importance in common clinical practice

Residual symptoms in depressive disorder and their importance in common clinical praxis Residual symptoms are common, and they may occur even in patients fulfilling criteria for remission. Residual symptoms are associated with aworse outcome; therefor they should be identified, distinguished from side effects and treated as soon as possible. The treatment depends on the prevailing residual symptom. Although in average the available antidepressants do not differ in efficacy there are differences in the rate of influencing individual residual symptoms. The treatment strategy includes changing to another antidepressant, adjunctive medication and combination of antidepressants.

Keywords: depression, residual symptoms, outcome, treatment.

Zveřejněno: 29. červen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Češková E. Reziduální příznaky depresivní poruchy a jejich význam v běžné klinické praxi. Psychiatr. praxi. 2020;21(2):62-64. doi: 10.36290/psy.2020.011.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Patten SB, Williams JVA, Lavorato DH, et al. Descriptive epidemiology of major depressive disorder in Canada in 2012. Can J Psychiatry. 2015; 60(1): 23-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Formanek T, Kagström A, Cermakova P, et al. Prevalence of mental disorders and associated disability: Results from the cross‑sectional CZEch mental health Study (CZEMS). Eur Psychiatry. 2019; 60-66. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Nierenberg AA, Husain MM, Trivedi MH, et al. Residual symptoms after remission of major depressive disorder with citalopram and risk of relapse: a STAR*D report. Psychol Med. 2010; 40(1): 41-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Iovieno N, van Nieuwenhuizen A, Clain A, Baer L, Nierenberg AA. Residual symptoms after remission of major depressive disorder with fluoxetine and risk of relapse. Depress Anxiety 2011; 28: 137-144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Romera I, Perez V, Ciudad A, et al. Residual symptoms and functioning in depression does the type of residual symptom matter? A post‑hoc analysis. BMC Psychiatry 2013: 13: 51-61. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Nierenberg AA, Keefe BR, Leslie VC et al. Residual symptoms in depressed patients who respond acutely to fluoxetine. J Clin Psychiatry 1999; 60: 221-225. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Nil R, Lütolf S, Seifritz E Residual symptoms and functionality in depressed outpatients: A one‑year observational study in Switzerland with escitalopram. J Affect Disorder 2016; 197: 245-250. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Paykel ES, Ramana R, Cooper Z, Hayhurst H, Kerr J, Barocka A. Residual symptoms after partial remission: an important outcome in depression. Psychol Med. 1995; 25: 1171-1180. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Nierenberg AA: Residual Symptoms in Depression: Prevalence and Impact. J Clin Psych. 2015; 76(11): e1480. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Maeshima H, Baba H, Satomur E et al. Residual memory impairment in remitted depression may be a predictive factor for recurrence. J Clin Psych. 2016;77: 247-251. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Woo JM, Jeon HJ, Noh E, et al. Importance of remission and residual somatic symptoms in health‑related quality of life among outpatients with major depressive disorder: a cross‑sectional study. Health Qual Life Outcomes 2014;12: 188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Montgomery SA, Asberg, M.A. new depression scale designed to be sensitive to change. British Journal of Psychiatry 1979; 134: 382-389. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Hamilto, M.A. rating scale for depression. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1960; 23, 56-62. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Reilly TJ, MacGillivray SA, Reid IC, Cameron IM. Psychometric properties of the 16-item Quick Inventory of Depressive Symptomatology: a systematic review and meta‑analysis. J Psychiatr Res. 2015; 60: 132-140. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kroenke K, Spitzer RL, Williams JB. The PHQ-9: validity of a brief depression severity measure. J Gen Intern Med. 2001;16: 606-613. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Endicott J, Spitzer RL, Fleiss JL, Cohen J. The global assessment scale: A procedure for measuring overall severity of psychiatric disturbance Arch. gen. Psychiatry 1976; 33: 766-771. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. McIntyre RS, Best MW, Bowie ChR et al. The THINC‑Integrated Tool (THINC‑it) screening assessment for cognitive dysfunction: Validation in patients with major depressive disorder. J Clin Psychiatry 2017; 78: 873-881. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Hu XH, Bull SA, Hunkeler EM, Ming E, Lee JY, Fireman B, Markson LE. Incidence and duration of side effects and those rated as bothersome with selective serotonin reuptake inhibitor treatment for depression: patient report versus physician estimate. J Clin Psychiatry 2004; 65: 959-965. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Freeman MP, Fisher L, Clain A, et al. Differentiating residual symptoms of depression from adverse events among patients initiating treatment with an antidepressant. Ann Clin Psychiatry 2017; 29(1): 28-34. Přejít na PubMed...
    20. Uchida H, Yamawaki S, Bahk WM, Jon DI. Neuroscience‑based Nomenclature (NbN) for Clinical Psychopharmacology and Neuroscience. Clin Psychopharmacol Neurosci. 2016; 14(2): 115-116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Ustohal L. Nomenklatura založená na neurovědách 2 (NbN-2). Psychiatrie 2018; 22 (4): 204-208.
    22. Blier P. Neurotransmitter targeting in the treatment of depression. Clin Psychiatry 2013; 74 (suppl 2): 14-18. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Ceskova E. Current pharmacotherapy of depression - focused on multimodal/multifunctional antidepressants Expert Opin Pharmacother. 2016; 17(14): 1835-1837. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Ceskova E, Sedova M, Kellnerova R, Starobova O. Once‑a day trazodone in the treatment of depression in routine clinical practice. Pharmacology 2018; 102(3-4): 206-212. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Citrome LL, McIntyre RS, Manning JS, McIntosh D. Activating and sedating properties of medications used for the treatment of major depressive disorder and their effect on patient functioning. J Clin Psychiatry 2019; 80: lu18052ah1. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Vitali M, Tedeschini E, Mistretta M, et al. Adjunctive pregabalin in partial responders with major depressive disorder and residual anxiety. J Clin Psychopharmacol. 2013; 33(1): 95-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Psychiatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.