Psychiatr. praxi. 2024;25(3):140-147 | DOI: 10.36290/psy.2024.023

Rizika polyfarmacie psychofarmak u pacientů v dlouhodobé institucionární péči

PharmDr. Kristina Pechandová, Ph.D.1, PharmDr. Ivana Tašková, PGDip.2, 3
1 Pracoviště klinického farmaceuta, Nemocnice Strakonice, a. s., Strakonice
2 Oddělení klinické farmacie, Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha
3 Bezpečnost a kvalita léčiv, Farmaceutická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Článek se zaměřuje na problematiku psychofarmakoterapie u pacientů v dlouhodobé institucionální péči, kde by měl být kladen důraz zejm. na racionální a bezpečnou farmakoterapii. Autorky diskutují specifické výzvy spojené s pokrytím potřeb této populace, zvládáním problematického chování a současně minimalizací rizika nadměrné preskripce. Zdůrazňují, že nevhodné kombinace psychofarmak mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Kriticky hodnotí současnou praxi a snaží se upozornit na potřebu monitorace rizik psychiatrické polyfarmacie. Lékové problémy a konkrétní rizika medikace jsou přiblíženy uvedením příkladů z praxe ve formě třech kazuistik, které jsou opatřeny komentářem klinických farmaceutek. Cílem článku není kritizovat současný stav, ale poskytnout ucelený pohled na problematickou preskripci u této populace a navrhnout strategie, jak se na její rizika zaměřit a následně je zmírnit. Problematika neracionální preskripce u populace dlouhodobě institucionalizovaných pacientů stále nemá v současné době pozornost, jakou by si zasloužila. Je potřeba se tímto tématem více zabývat, a to neznamená jen racionalizovat farmakoterapii, ale nacházet řešení i v oblasti financování, personálního zabezpečení a vůbec dostupnosti zařízení pro tuto cílovou populaci.

Klíčová slova: klinická farmacie, dlouhodobá péče, lékové problémy, polyfarmacie.

Risks of psychopharmacy polypharmacy in patients in long-term institutional care

The article focuses on the issues of psychopharmacotherapy in patients in long-term institutional care, where emphasis should be placed particularly on rational and safe pharmacotherapy. The authors discuss the specific challenges associated with meeting the needs of this population, managing problematic behaviours, and simultaneously minimizing the risk of over-prescription. They emphasize that inappropriate combinations of psychotropic drugs can lead to serious health complications. They critically evaluate current practices and aim to highlight the need for monitoring the risks of psychiatric polypharmacy. Drug-related problems and specific risks of medication are illustrated by providing examples from practice in the form of three case studies, which are accompanied by commentary from clinical pharmacists. The aim of the article is not to criticize the current state, but to provide a comprehensive view of the problematic prescriptions in this population and propose strategies on how to focus on and subsequently mitigate their risks. The issue of irrational prescription in the population of long-term institutionalized patients still does not receive the attention it deserves. It is necessary to address this topic more thoroughly, which means not only rationalizing pharmacotherapy but also finding solutions in the areas of funding, staffing, and overall availability of facilities for this target population.

Keywords: clinical pharmacy, long-term care, drug-related problems, polypharmacy.

Přijato: 2. říjen 2024; Zveřejněno: 15. listopad 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pechandová K, Tašková PGDip. I. Rizika polyfarmacie psychofarmak u pacientů v dlouhodobé institucionární péči. Psychiatr. praxi. 2024;25(3):140-147. doi: 10.36290/psy.2024.023.
Stáhnout citaci
PDF bude odemčeno 15.11.2025

Reference

  1. Holden B, Gitlesen JP. Psychotropic medication in adults with mental retardation: prevalence, and prescription practices. Res Dev Disabil. 2004;25(6):509-21. doi: 10.1016/j.ridd.2004. 03. 004. PMID: 15541629. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Suchopár J, Prokeš M. Polypragmazie a lékové interakce, Vnitř.Lék. 2011;57(9):755-759.
  3. Adrien O, Mohammad AK, Hugtenburg JG, et al. Prescribing Cascades with Recommendations to Prevent or Reverse Them: A Systematic Review. Drugs Aging. 2023 Dec;40(12):1085-1100. doi: 10.1007/s40266-023-01072-y. Epub 2023 Oct 20. PMID: 37863868; PMCID: PMC10682291. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Hiemke C, et al. AGNP Consensus Guidelines for Therapeutic Drug Monitoring in Psychiatry: Update 2017. Pharmacopsychiatry. 2018;51:9-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. SPC Leponex 100mg tbl. Available from: www.sukl.cz
  6. SPC Morphin Biotika 1 % injekční roztok. Available from: www.sukl.cz.
  7. Lexicomp Pregabalin: Drug information. Dostupné na: www.uptodate.com
  8. Mohr P, et al. Klinická psychofarmakologie. Praha: Maxdorf; 2017.
  9. Huhn M, Nikolakopoulou A, Schneider-Thoma J, et al. Comparative efficacy and tolerability of 32 oral antipsychotics for the acute treatment of adults with multi-episode schizophrenia: a systematic review and network meta-analysis. Lancet. 2019; 394(10202):939-951. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Lincová D, Farghali H. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha: Galén; 2007.
  11. Lüllmann H, Mohr K, Wehling M. Farmakologie a toxikologie. Praha: Grada; 2004.
  12. Stahl MS. Stahl's Essential Psychopharmacology: Neuroscientific Basis and Practial Applications (4. vydání). Cambridge: Cambridge University Press; 2013.
  13. Taylor D, et al. The Maudsley Prescribing Guidelines in Psychiatry, 12. vydaní. London: Wiley Blackwell; 2015.
  14. Boustani M, Campbell N, Munger S, et al. Impact of anticholinergics on the aging brain: a review and practical application. Aging Health. 2008;4:311-320. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Rudolph JL, Salow MJ, Angelini MC, et al. The anticholinergic risk scale and anticholinergic adverse effects in older persons. Arch Intern Med. 2008;168:508-513. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Databáze CredibleMeds. Available from: www.crediblemeds.org.
  17. Masopust J. Sledování tělesného zdraví u pacientů se závažnými neorganickými duševními poruchami (psychózy, bipolární porucha, depresivní porucha). Psychiatrická společnost České lékařské společnosti JEP. 2020. Dostupné on-line: https://postupy-pece.psychiatrie.cz/images/pdf/Sledovani-telesneho-zdravi-u-pacientu-se-zavaznymi-dusevnimi-poruchami.pdf.
  18. Svačina Š. Metabolické účinky psychofarmak. Praha: Triton. 2004.
  19. Cunningham Owens D. A Guide to the Extrapyramidal Side-Effects of Antipsychotic Drugs. Cambridge: Cambridge University Press. 2014. doi:10.1017/CBO9781139149112. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Davies SJ, Westin AA, Castberg I, et al. Characterisation of zuclopenthixol metabolism by in vitro and therapeutic drug monitoring studies. Acta Psychiatr Scand. 2010;122(6):444-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Grimm SW, Richtand NM, Winter HR, et el. Effects of cytochrome P450 3A modulators ketoconazole and carbamazepine on quetiapine pharmacokinetics. Br J Clin Pharmacol. 2006 Jan;61(1):58-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Shahzadi A, Javed I, Aslam B, et al. Therapeutic effects of ciprofloxacin on the pharmacokinetics of carbamazepine in healthy adult male volunteers. Pak J Pharm Sci. 2011;24(1):63-68.




Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.