Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 3
Maska nevinného naivního hlupáka, jehož jednání je omluveno jakýmsi nezaviněným hnutím mysli, notně inspiruje právní zástupce řady obviněných z nejtěžších činů. Za loňský rok vzpomeňme nejznámější mediální případy lesního vraha, studentky medicíny či havlíčkobrodského maniaka...
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 9-12
Zvyšující se nároky na průkaz účinnosti léčby pomocí kontrolovaných studií vedly k nutnosti měřit klinický efekt a ke koncepci remise také u bipolární poruchy. Na začátku se toto sdělení zabývá komorbiditou a pohlavními rozdíly v průběhu nemoci. Dále je detailně rozebírána léčba. Nejprve jsou shrnuty obecné zásady léčby bipolární poruchy a kritéria individuální volby, následně současný pohled na léčbu mánie, bipolární deprese a udržovací léčbu. Závěrem jsou shrnuty vedlejší účinky, které mohou být problematické při udržovací léčbě. Bude nutné hledat odpověď na otázky, které nás trápí v klinické praxi: jaká léčba je pro našeho nemocného optimální? Jaké...
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 13-16
Smíšená symptomatologie zhoršuje spolupráci i odpověď na použitou léčebnou strategii, snižuje šance na dosažení plné remise, zvyšuje riziko suicidálního jednání. Taková situace tudíž vyžaduje postavení jiného léčebného plánu, přidání dalších postupů, přehodnocení výběru a dávkování léků. Psychoterapie i farmakoterapie je účinná v léčbě jednotlivých poruch, kombinace může být efektivnější, snažíme se ji tedy využívat i v léčbě komorbidních onemocnění. Cílem léčby musí být remise. V případě nedostatečného účinku léků je namístě zvýšení dávek na maximální tolerované, poté jejich výměna či kombinace. Medikace musí být podávána minimálně rok. Inhibitory...
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 17-21
Článek shrnuje nové neuropsychologické poznatky dokládající dlouhou preklinickou fázi Alzheimerovy nemoci. Pomocí jednoduchých testů lze tyto informace využít v klinické praxi. Dále jsou rozebrány možnosti a trendy neurochemické diagnostiky Alzheimerovy nemoci pomocí tripletu bílkovin beta-amyloidu, tau proteinu a fosfotau proteinu z mozkomíšního moku.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 22-26
Práce se zabývá vztahem oboru epidemiologie k oboru psychiatrie. Zdůrazňuje význam klinické epidemiologie jako základu pro medicínu založenou na důkazu a popisuje základní designy epidemiologických studií s příklady z psychiatrie. Diskutuje specifické problémy psychiatrické epidemiologie.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 27-28
Organická porucha osobnosti je málo diagnostikovaná jednotka, která je ve skutečnosti častější. Organické faktory mohou výrazně zasáhnout do struktury osobnosti. Jsou probrány různé klinické projevy a dle jejich převažujícího výskytu pojmenované různé typy poruch osobnosti. Dále jsou probrány nejčastější lokalizace lézí zodpovídajících za organickou poruchu osobnosti a také nejčastější příčiny těchto poruch. Mezi nejčastější příčiny náleží cerebrovaskulární faktory, stavy po traumatech, infekcích a intoxikacích mozku, epilepsie, stavy po neurochirurgických zákrocích. Některé organické poruchy osobnosti jsou při vhodné terapii základní příčiny alespoň...
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 29-31
Přehledový článek se zabývá dětskou a adolescentní formou depresivní poruchy. Juvenilní deprese je závažná recidivující porucha se sociálními následky, často vedoucí ke společenské izolaci, zatížená vysokým rizikem sebevraždy. Její diagnostika a léčba je obtížnější než u dospělých pacientů. Krátce je shrnuta klasifikace, epidemiologie, etiologie, diferenciální diagnostika, průběh a prognóza juvenilní deprese. Více rozpracován je klinický obraz deprese typický pro předškolní, školní a adolescentní věk. Je zmíněna vysoká komorbidita dětské deprese, jako příklad je uvedena komorbidita deprese a diabetu. Zvýšená pozornost je věnována farmakoterapii deprese...
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 32-34
Článek podává přehled psychologických a farmakologických postupů používaných k léčbě a prevenci bažení (craving) u návykových nemocí. Psychoterapeutické postupy by měly být relativně jednoduché a dobře naučené, aby si je pacient dokázal vybavit i při stresu a bažení, kdy jsou oslabeny kognitivní funkce.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 35-37
Autorka prezentuje dvě kazuistiky pacientů s demencí, 83leté ženy a 62letého muže, kteří jsou příkladem mnoha nemocných, u nichž je etiopatogeneze demence multifaktoriální. Zde se jednalo o faktory degenerativní, vaskulární a metabolické. V praxi se často setkáváme s pacienty, jejichž příznaky nejsou jasně ohraničeny, ale prolínají se a jsou vyjádřeny v různé míře a v různých souvislostech. Překrývání psychopatologického obrazu demence Alzheimerovy a vaskulární podporují i údaje z literatury, že hypoxie mozku přispívá ke hromadění beta amyloidu. Vlastní studie autorky přináší výsledky časté komorbidity hypertenze (38 %), srdečních onemocnění (28 %),...
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 38-41
Práce srovnává výskyt sexuálních dysfunkcí při udržovací léčbě u 240 (78 mužů, 162 žen) pacientů vybranými antidepresivy (paroxetin, sertralin, escitalopram, citalopram, trazodon) mezi jednotlivými léky a skupinou zdravých kontrol. Poruchy sexuálních funkcí byly monitorovány škálou UKU. Snížení libida bylo nejvíce zastoupeno u paroxetinu, sertralinu, escitalopramu, poruchy erektivity byly nejčetnější u citalopramu, escitalopramu a sertralinu, poruchy ejakulace byly nejčetnější u citalopramu, paroxetinu, escitalopramu. Poruchy orgasmu byly zjištěny při podávání všech SSRI, poruchy lubrikace byly nejvýraznější při podávání paroxetinu. U trazodonu byl...
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 42-43
Deprese vyžaduje kromě biologické léčby i psychoterapeutickou intervenci. V současnosti je k dispozici řada psychoterapeutických postupů vycházejících z navzájem se lišících psychoterapeutických škol. Právě pro své různorodé teoretické zdroje jsou výsledky sledování účinnosti podle kritérií evidence – based medicine navzájem obtížně srovnatelné. Schéma nabízí přehled jednotlivých kroků při hledání nejúčinnějšího psychoterapeutického přístupu pro depresivního pacienta.
Psychiatr. pro Praxi, 2007; 1: 44-45
Pro spolupráci lékaře (psychiatra) s psychologem ohledně kognitivních funkcí doporučujeme deset bodů...