Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 155
Nedávno mne navštívila skupina psychiatrů z Kyrgizie. Byl jsem překvapen tím, že v této zemi je v účinnosti zákon o duševním zdraví a existují zde mechanizmy, jak motivovat lůžková psychiatrická zařízení ke kratším hospitalizacím. To by nás mělo vést k vážnému zamyšlení. Naší dosavadní inspirací jsou západní země, kde se od šedesátých let minulého století různou měrou dle místních podmínek prosadily do psychiatrické péče trendy deinstitucionalizace, komunitní péče, zplnomocňování pacientů, rozvoje klientského hnutí a destigmatizace. Deinstitucionalizace a komunitní péče fungují jako spojené nádoby, přeměnu a snížení lůžek v léčebnách si nelze představit...
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 160-163
Řada pacientů se schizofrenií užívá antidepresiva. Pokusili jsme se zhodnotit důvody pro tuto medikaci a její přínos. Jen pro malou část pacientů se schizofrenií trpících závažnější a dlouhodobou depresí znamenají antidepresiva přínos, mohou naopak zhoršit či způsobit některé nežádoucí účinky jako extrapyramidový syndrom nebo sexuální dysfunkce.
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 164-165
V článku se zamýšlím nad nejčastějšími příčinami akutního neklidu u somaticky nemocných pacientů. Jedná se o pohled na tuto problematiku z hlediska internisty pracujícího v psychiatrické léčebně, kam jsou neklidní pacienti často z nemocnic odesíláni. Duševní poruchy provázené akutním neklidem, které vznikají nebo se manifestují v souvislosti s hospitalizací pro somatické onemocnění, jsou častou komplikací, zásadním způsobem ovlivňují diagnostické a léčebné možnosti a zhoršují průběh a prognózu somatického onemocnění. Neklid může provázet řadu duševních poruch. Na somatickém oddělení jsou nejčastějšími duševními poruchami, provázenými závažným neklidem,...
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 166-167
Práce uvádí rozpoznané rizikové faktory suicidálního jednání u schizofrenie, jeho hlavní diferenciální diagnostiku a preventivní, resp. léčebné přístupy. Mezi hlavní rizikové faktory patří depresivní symptomatologie, pocity beznaděje, časná stadia onemocnění, anamnéza suicidálního jednání v minulosti, abúzus psychoaktivních látek. Je častější u mužů, u pacientů s relativně zachovanými kognitivními funkcemi a náhledem chorobnosti. V rámci prevence je třeba věnovat pozornost pacientům v počátku nemoci, období po propuštění z hospitalizace, zajištění kontinuity péče, edukaci, zvládání depresivní symptomatologie. Jediným psychofarmakem s prokázaným efektem...
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 168-169
Akutní neklid a agrese může být průvodním jevem mnoha psychických poruch, musíme ale také odlišovat nepsychiatrické příčiny neklidu. Naším primárním úkolem je zajistit bezpečnost pacienta a ostatních přítomných osob. Farmakologická intervence bývá nezbytná, zkrátí dobu neklidu a eventuálního fyzického omezení.
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 170-173
Přítomnost metabolického syndromu, charakterizovaného současným výskytem některých rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, je spojena se zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční a dalších komplikací aterosklerózy, ale i dalších chorob, jako je diabetes mellitus 2. typu či některých nádorových onemocnění (nádory tlustého střeva, prostaty, pankreatu). V současné době je diskutována souvislost metabolického syndromu s některými neurologickými a psychiatrickými onemocněními (zejména schizofrenie, deprese a Alzheimerova nemoc). Článek podává přehled o vztazích mezi metabolickým syndromem a uvedenými onemocněními a o možných mechanizmech, které...
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 173
Antipsychotika druhé generace a riziko diabetu: relativní riziko (tj. poměr četnosti jevu v jedné skupině vůči skupině druhé) výskytu diabetu je u pacientů užívajících druhou generaci antipsychotik (klozapin, olanzapin, quetiapin, risperidon) ve srovnání s pacienty léčenými první generací 1,32 (95% interval spolehlivosti 1,15–1,51), jak ukázala metaanalýza 11 srovnávacích studií. Tj. diabetes mellitus je u pacientů užívajících druhou generaci 1,32× častější.
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 174-176
Stimulancia jsou lékem volby v terapii hyperkinetické poruchy u dětí (ADHD). Opatrnost kolem jejich preskribce má v naší zemi srozumitelné příčiny – jak historické, tak medicínské. Cílem článku je rozptýlit tyto obavy a podpořit odvahu pedopsychiatrů v ambulantním užití metylfenidátu v léčbě ADHD.
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 177-180
Lékovou skupinou prvé volby u psychóz schizofrenního okruhu jsou antipsychotika. Až jedna pětina nemocných však nevykazuje uspokojivou léčebnou odpověď na tyto preparáty. Proto jako jedna z možností zvýšení účinnosti léčby je zkoumána kombinace antipsychotik s antiepileptiky. Práce přehledně shrnuje dosavadní poznatky v této oblasti rozdělené dle mechanizmu účinku jednotlivých antiepileptik. Vyšší dávky benzodiazepinů mohou příznivě ovlivnit pozitivní příznaky schizofrenie, úzkost a agitaci. Kombinace karbamazepinu s antipsychotiky může být výhodná při násilném jednání pacientů, afektivní symptomatice a abnormitách na EEG. Valproát snižuje pozitivní...
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 181
Dokumentuji pozitivní terapeutický efekt aripirazolu na negativní symptomy schizofrenie u dvou pacientů léčených na našem oddělení.
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 191-192
Na základě osobních zkušeností s romským etnikem se v následujícím zamyšlení zaměřuji na projevy duševního zdraví a nemoci u této skupiny lidí. Věnuji se odlišnostem v emočním prožívání a kognitivních schopnostech. Popisuji romský svět spjatý s magickým myšlením, rituálními úkony a nereálnými prožitky. Zmiňuji rozšířenost závislosti na návykových látkách a patologického hráčství u romské populace.
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 193
Co jsem se tu o psychosomatice dověděl? Dovolím si nadsázku. Představuji si, že jsem slovy MUDr. Konečného „neosvícený“ nemocný, který se náhodou ocitnul na této konferenci. Postranním vchodem do říše divů náhle vstupuje malá Alenka. Králík ji láká do své nory. Onu medicínu, která nemocnému často přináší nejúčinnější metody a současně minimalizuje jeho investice do léčby, tady s despektem nazývá Evidence Based Medicine nebo heroickou medicínou. Plch vzápětí Alence nabízí, aby zásadně změnila svůj život a vydala se s ním na zdlouhavou, náročnou, strastiplnou cestu s nejistým koncem. Jako by mi malíř pokojů pozvaný, aby na stěnu namaloval...
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 185-186
Sertindol je antipsychotikum druhé generace, které se vyznačuje silnou blokádou serotoninových S2, dopaminových D2 a adrenalinových α1-receptorů. Nevykazuje nežádoucí anticholinergní a antihistaminové účinky. Nezpůsobuje extrapyramidové vedlejší příznaky. Byl stažen z trhu z důvodu prodlužování QT intervalu a záznamů o náhlých úmrtích na srdeční atytmie. Jeho užití je znovu povoleno poté, co se ukázalo, že epidemiologická data nejsou spolehlivě doložena.
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 187-190
K nárůstu opioidových závislostí došlo v 60. letech 20. století. Jde o jednu z nejzávažnějších sociálních patologií, která se zmedicinalizovala, a tak ji dnes léčíme jako duševní poruchu.
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 182-183
Článek je zaměřen na léčbu neurotických poruch v ambulantních podmínkách, závěrem se stručně dotýká léčby demencí. Úvodem je podán nástin patogeneze neurotických poruch z hlediska psychologického modelu; dle něj leží těžiště problematiky ve vývojově založené poruše sebepojetí. Ta způsobuje intrapsychické konflikty a následně vytvoření maladaptivních procesů (patogenních stereotypů), jež se pak manifestují konkrétní symptomatikou. Psychoterapie se z tohoto úhlu pohledu jeví jako hlavní, kauzální léčebná metoda neurotických poruch. Přestože jak doporučené postupy, tak kompetenční požadavky u nás i v zahraničí s aplikací psychoterapie počítají, v podmínkách...
Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(4): 194
Již pošesté se konalo pravidelné sympozium Společnosti pro biologickou psychiatrii a Kuffnerova nadačního fondu v Jihlavě, tentokrát s názvem „Intracelulární procesy, duševní onemocnění a léčba“. Účelem těchto sympozií je seznamovat klinické psychiatry s novými poznatky o biologických aspektech duševních poruch, kdy vyzvanými přednášejícími jsou zejména zástupci teoretických oborů – anatomové, biologové, fyziologové, patofyziologové, farmakologové, přírodovědci či genetici. Na sympoziu zaznělo celkem deset přednášek.