Quo Vadis Psychiatria Nostra

MUDr. Pavel Horák CSc., MBA

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 199  

Když jsem kdysi podlehl prvnímu naléhání pana profesora Rabocha, abych se s přednáškou zúčastnil parlamentního semináře o budoucnosti české psychiatrie, byly moje úvodní znalosti oboru převážně jen medicínské. Z úhlu pohledu organizátora a manažera to byl pro mne obor s vysokým podílem lidské práce, ekonomicky nenáročný, jeden ze specializovaných, ale nikoliv technologicky nablyštěných, díky tomu i svým zaměřením stojící trochu stranou. Obor zdánlivě nepříliš dynamický, o kterém jsem od působení ve výzkumu nevěděl kam míří, bez významných rizik pro vývoj nákladů pojišťovny. Síť ambulancí se v letech takřka nemění, její hustota odráží hustotu lékařských...

Individualizovaná léčba deprese ve světle současných doporučených postupů

Individualized treatment in the light of current guidelines

prof. MUDr. Eva Češková CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 205-208  

Práce se zabývá možnostmi individualizované léčby v rámci jednotlivých kroků dle současných doporučených českých algoritmů pro léčbu depresivní poruchy. Vzhledem k tomu, že na úrovni 1. kroku jsou uváděna všechna antidepresiva, je nutno k volbě přistupovat vysoce individualizovaně, se zohledněním klinického obrazu a individuální snášenlivosti. Na úrovni druhého kroku kromě změny antidepresiva je detailněji rozebírána možnost eskalace dávek a augmentace. Na úrovni dalších kroků pak přistupuje ještě možnost kombinace antidepresiv respektive dalších přístupů.

Farmakologicky navozené deprese

Pharmacologically induced depression

MUDr. Richard Krombholz

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 209-212  

Farmakologicky navozené deprese mohou představovat závažnou komplikaci léčby primárně nepsychiatrického onemocnění. Je známa řada léčiv, která mají schopnost sekundárně depresivní symptomatiku navodit v rámci svých nežádoucích účinků. Autor v následujícím článku upozorňuje na hlavní skupiny farmak, která mají potenciál polékovou depresi vyvolat. S touto problematikou se setkávají především psychiatři, kteří se věnují konziliární službě, ale i další kolegové pečující o psychiatrické pacienty se somatickou komorbiditou. V běžné klinické praxi bývají tyto stavy neprávem na okraji diferenciálně diagnostických rozvah.

SPÁNEK A PAMĚŤ VE VZTAHU K MEDIKACI

THE SLEEP AND MEMORY IN RELATION TO MEDICATIONS

MUDr. Claudia Borzová

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 213-216  

V ambulancích specialistů i praktických lékařů se často setkáváme se společně či postupně se objevujícími příznaky typu narušený spánek – narušená paměť. To, že spánek a paměť spolu souvisejí, z praxe víme nebo tušíme. Článek přináší teoretické pojednání o vazbě mezi spánkem a pamětí ve vztahu k příčinám této souvislosti i ve vztahu k medikaci v souvislosti s praxí. Při léčbě poruch spánku či paměti by měl spánek zůstat tak kvalitní, aby kognitivní funkce byly zachovány. Při výběru prostředku k léčbě poruch spánku musíme zohledňovat riziko poškození kognitivních funkcí či ovlivnění psychické kondice.

Léčba schizofrenie je pohyblivý cíl

Treatment of schizophrenia is a moving target

prof. MUDr. Jan Libiger CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 218-222  

Farmakoterapie schizofrenie zasahovala v průběhu uplynulých 60 let různé cíle. Původně jako antihistaminikum syntetizovaný chlorpromazin se v psychiatrii uvedl díky schopnosti utlumit a tak nespecificky zklidnit pacienta s psychózou. Trvalo 40 let, než s tlumivým účinkem spojený název neuroleptika pro léky na odstranění psychotických příznaků začal ustupovat názvu antipsychotika. Pro jistotu, s jakou psychofarmaka používáme, je užitečný střízlivý pohled na změny v chápání indikace a mechanizmu účinku antipsychotik. Koncept schizofrenie prodělal řadu změn. Stal se užším a méně populárním pojmem, než byl v době zavedení neuroleptik. Do změny cílů farmakoterapie...

Vnitřní časový systém

The endogenous time keeping system

prof. RNDr Helena Illnerová DrSc, PharmDr. Alena Sumová CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 224-227  

Cirkadiánní systém dává organizmu vnitřní denní program a může plnit i funkci kalendáře. Je to systém integrující: zahrnuje centrální hodiny, které koordinují a synchronizují oscilace v periferních orgánech. Současně se cirkadiánní systém vztahuje ke svému okolí, neboť je perio­dicky seřizován vnějšími podněty, zejména světelnými. Nauka o čase v biologii, zabývající se převážně cirkadiánní rytmicitou, neboli tzv. chronobiologie zasahuje do četných odvětví teoretické medicíny, jako je fyziologie, biochemie, molekulární biologie, neurobiologie. Zasahuje však i do klinických oborů – vnitřního lékařství a endokrinologie, pracovního lékařství, neurologie,...

Jak určit a léčit příčinu dezorientace pacienta v somatických odděleních nemocnice?

How to establish and treat a cause of patient desorientation in hospital departments for somatic diseases?

doc. MUDr. Roman Jirák CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 228-229  

Stavy dezorientace představují velmi závažnou komplikaci při nemocniční terapii somatických onemocnění. Dezorientace může být různého stupně (někdy jen místem a časem, jindy i osobou), míra orientovanosti se může měnit i v krátkých časových intervalech. Nejčastější příčinou poruch orientace u somaticky nemocných jsou deliria. Tyto stavy jsou velmi často vyvolány nebo spouštěny somatickým onemocněním, pro které je pacient léčen, nebo nepoznaným somatickým onemocněním. Amnestické syndromy mají za podklad blokádu konsolidace epizodické paměti. U demencí je podkladem dezorientace rovněž amnestický syndrom, ale mohou se podílet i přidružená deliria. Mezi...

Psychoterapie v péči o sexuologické pacienty

Psychotherapy of sexuology out-patients

MUDr. Petra Sejbalová, Mgr. Jana Míchalová

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 231-233  

Článek se zabývá psychoterapií sexuologických pacientů v ambulantní praxi. V první části pojednáváme o sexuálních dysfunkcích. Snažíme se pojmenovat nejčastější psychologické aspekty jednotlivých poruch a nastínit možnosti jejich psychoterapeutické léčby. Ve druhé části článku se budeme zabývat pacienty s poruchami sexuální identifikace (transsexualizmus) a preference (deviace) a traumatem sexuálního zneužívání a násilí.

Aripiprazol podávaný dlouhodobě u schizofrenní pacientky kvalitně sociálně stabilizované

MUDr. Helena Kučerová HonDG

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 234-235  

Autorka prezentuje 48letou ženu nemocnou schizofrenií po dobu 18 let. V rodinné anamnéze je přítěž, matka pacientky měla rovněž schizofrenii. Nemocná byla šestkrát hospitalizovaná. Počáteční medikamentózní léčba byla: chlorpromazin, levopromazin, později amisulprid, sertindol. Posledních 15 měsíců je nemocná léčena aripiprazolem 15 mg denně v kombinaci s citalopramem 40 mg denně a mirtazapinem 45 mg denně, a dále psychoterapií. Pacientka je stabilizovaná v oblasti pozitivních příznaků schizofrenie a je zlepšená v oblasti sociálních dovedností. Vedlejší účinky farmak nebyly pozorovány.

HYPNÓZA JAKO SOUČÁST PSYCHOTERAPEUTICKÉHO PROCESU

Mgr. Blanka Doležalová

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 236-239  

Kazuistické sdělení ukazuje možnosti využití změněných stavů vědomí v rámci individuální psychoterapie. V tomto příspěvku se jedná o muže s mnohočetnou patologií v osobnostním vývoji. Byl opakovaně hospitalizován s diagnózou dekompenzace smíšené poruchy osobnosti, doprovázenou hypertenzí a enuresis nocturna. Stále častěji se objevující regresivní symptomatika, především její somatický projev – enuresis nocturna, pacientovi v konečném důsledku znemožňovala vést život v běžných sociálních podmínkách. V posledních letech trávil v průběhu roku v léčebně 8–9 měsíců. Kazuistika se týká především terapeutické práce dvou posledních hospitalizací....

Omezující prostředky v psychiatrii

MUDr. Jiří Švarc Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 243-245  

V klinické psychiatrii jsou za omezující prostředky (angl. coercive measures or compulsive measures) pokládány: • mechanické omezení (angl. mechanical restraint, míněno kurtování), • izolace (angl. seclusion), • fyzické omezení (angl. physical restraint, míněno držení pacienta personálem a použití chvatů), • ochranná lůžka (angl. protective beds, míněna síťová a klecová lůžka).

Psychiatři a praktičtí lékaři pracují na společném projektu

MUDr. Jan Stuchlík, Mgr. Barbora Wenigová

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 246  

Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (nestátní nezisková organizace založená v roce 1995, jejímž hlavním cílem je napomáhat procesu změny péče o duševně nemocné) připravilo projekt „Rozvoj dalšího vzdělávání praktických lékařů a psychiatrů v problematice komunitní péče o duševně nemocné“ (CZ.04.3.07/3.2.01.03) financovaný Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy v grantovém schématu JPD 3. Cílem projektu bylo připravit vzdělávací modul odpovídající obsahově i formou vzdělávacím potřebám ambulantních psychiatrů a praktických lékařů v oblasti komunitní péče o duševně nemocné. Projekt...

ETICKÁ ÚSKALÍ V PSYCHOTERAPII

ETHICS DIFFICULTIES IN PSYCHOTHERAPY

MUDr. Michal Kryl

Psychiatr. pro Praxi, 2008; 9(5): 240-242  

V medicínské praxi jsou často upřednostňovány odborné aspekty péče na úkor etických. Přitom v souvislosti s prudkým rozvojem medicíny etických problémů a dilemat přibývá. Etický přístup lékaře bývá pravidelně pacientem vysoce oceňován. Co je a co není etické v psychoterapii? Článek se zabývá psychoterapeutickým procesem z pohledu čtyř základních etických principů – beneficience, non-maleficience, autonomie a justice.