Psychiatr. pro Praxi, 2005; 3: 155
Úzkost a strach mohou nabývat takových forem z hlediska jejich výskytu, intenzity a trvání, že hovoříme o úzkostných poruchách. Celoživotní prevalence úzkostných poruch se pohybuje v závislosti na konkrétním typu poruchy od 1,5% do 16%. Hlavním symptomem je úzkost vázaná na konkrétní situaci, která není všeobecně nebezpečná (fobické úzkostné poruchy) anebo přichází nezávisle na vnějších podnětech a přináší subjektivní pocity napětí a neklidu (jiné úzkostné poruchy). Léčba úzkostných poruch může být prováděna jak farmakologickými, tak psychoterapeutickými prostředky.
V současné době se s ohledem na účinnost preferuje kombinace obou přístupů.
Published: February 1, 2006 Show citation