Psychiatr. pro Praxi, 2006; 4: 165-167

Deprese, kardiovaskulární choroby a infarkt myokardu

MUDr. Jiří Podlipný
Psychiatrická klinika FN a LF UK v Plzni

Kardiovaskulární onemocnění a deprese se vyskytují často společně. Pacienti po infarktu myokardu trpí často depresivní poruchou a uvedená komorbidita je vysvětlitelná společnými patofyziologickými mechanizmy. Při farmakoterapii depresivní poruchy po infarktu myokardu jsou nejvhodnější selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. Je důležité myslet i na vliv léků užívaných v terapii kardiovaskulárních chorob na lidskou psychiku.

Klíčová slova: deprese, kardiovaskulární onemocnění, farmakoterapie

Depression, coronary artery disease, and myocardial infarction

There is a strong relationship between coronary artery disease (CAD) and depression. Patients after myocardial infarction often suffer from depressive disorder and this comorbidity can be explained by some common pathophysiological mechanisms. The selective serotonin reuptake inhibitors are the most feasible pharmacologic treatment of depression after myocardial infarction. It is also important to keep in mind the influence of CAD pharmaceuticals on the human psyche.

Keywords: depression, coronary artery disease, pharmacotherapy

Zveřejněno: 1. srpen 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Podlipný J. Deprese, kardiovaskulární choroby a infarkt myokardu. Psychiatr. praxi. 2006;7(4):165-167.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Ahern L, Gorkin L, Anderson JL, et al. Biobehavioral variables and mortality or cardiac arrest in the Cardiac Arrhythmia Pilot Study (CAPS). Am J Cardiol 1990; 66: 59-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Barefoot JC, Helms MJ, Mark DB, et al. Depression and long-term mortality risk in patients with coronary artery disease. Am J Cardiol 1996; 78: 613-617. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Bruce EC, Musselman DL. Depression, alterations in platelet function, and ischemic heart disease. Psychosom Med 2005; 67, S1: S34-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Bultas J: Blokátory adrenergních receptorů ? (-blokátory). In: Remedia kompendium, Panax, Praha, 1999, 3. vydání, 74-80 s.
  5. Bush DE, Ziegelstein RC, Tayback M, et al. Even minimal symptoms of depression increase mortality risk after acute myocardial infarction. Am J Cardiol 2001; 88: 337-341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Carney RM, Freedland KE. Depression, mortality, and medical morbidity in patients with coronary heart disease. Biol Psychiatry 2003; 54: 241-247. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Carney RM, Freedland KE, Veith RC. Depression, the autonomic nervous system, and coronary heart disease. Psychosom Med 2005; 67(Suppl 1): S29-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Centers for Disease Control and Prevention (1999). Trends in ischemic heart disease death rates for blacks and whites - United States, 1981-1995. JAMA 281: 28-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Connerney PA, Shapiro PA, McLaughlin JS, et al. Relation between depression after coronary artery bypass surgery and 12-month outcome: a prospective study. Lancet 2001; 358: 1766-1771. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Dalton SO, Johansen C, Mellemkjaer L, Norgard B, Sorenen HT, Olsen JH. Use of selective serotonin reuptake inhibitors and risk of upper gastrointestinal tract bleeding. Arch Intern Med 2003;163: 59-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Danesh J, Collins R, Peto R. Chronic infections and coronary heart disease: is there a link? Lancet 1997; 350: 430-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Denollet J, Brutsaert DL. Personality and mortality after myocardial infarction: Psychosom Med 1995; 57: 582-591.
  13. Frasure-Smith N, Lespérance F, Talajic M. Depression following myocardial infarction: Impact on 6 month survival. JAMA 1993; 270: 1819-1825. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Frasure-Smith N, Lespérance F, Talajic M. Depression and 18-month prognosis after myocardial infarction. Circulation 1995; 91: 999-1005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Gillespie CF, Nemeroff CB. Hypercortisolemia and depression. Psychosom Med 2005; 67(Suppl 1): S26-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Irvine J, Basinski A, Baker B, et al. Depression and risk of sudden cardiac death after acute myocardial infarction: testing for the confounding effects of fatigue. Psychosom Med 1999; 61: 729-737. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Kaufmann MW, Fitzgibbons JP, Sussman EJ, et al. Relation between myocardial infarction, depression, hostility, and death. Am Heart J 1999; 138: 549-554. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Kop WJ, Gottdiener JS. The role of immune system parameters in the relationship between depression and coronary artery disease. Psychosom Med 2005; 67, S1: S37-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Ladwig KH, Kieser M, Konig J, et al. Affective disorders and survival after acute myocardial infarction. Eur Heart J 1991; 12: 959-964.
  20. Pidrman V. Deprese a kardiovaskulární onemocnění. Maxdorf, Praha, 2004, 3. vydání.
  21. Pollock BG, Laghrissi-Thode F, Wagner WR. Evaluation of platelet activation in depressed patients with ischemic heart disease after paroxetine or nortriptyline treatment. J Clin Psychopharmacol 2000; 20: 137-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Serebruany VL, Glassman AH, Malinin AI, Nemeroff CB, Musselman DL, van Zyl LT, Krishnan RR, Gaffney M, Harrison W, Finkel MS, Califf RM, O´Connor CM, Group ftS. Platelet/endothelial biomarkers in depressed patients treated with the selective serotonin reuptake inhibitor sertraline after acute coronary events: the Sertraline Antidepressant Heart Attack Randomized Trial (SADHART) Platelet Substudy. Circulation 2003; 108: 939-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Young-Xu Y, Chan KA, Liao JK, Ravid S, Blatt CM. Long-term statin use and psychological well-being. J Am Coll Cardiol. 2003; 42(4): 690-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.