Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(1): 7-10
diagnostická jednotka je uvedena v DSM-IV, nikoli však v MKN-10. Dosavadní studie ukazují, že BP II je relativně častá porucha s chronickým
epizodickým průběhem a výraznou převahou depresivních epizod. Od unipolární poruchy (periodické depresivní poruchy) se odlišuje
výskytem spontánních epizod hypománie, které jsou však v klinické praxi často nerozpoznány. Dále je u pacientů s BP II ve srovnání
s pacienty s unipolární poruchou zjišťován časnější začátek nemoci, více příbuzných s bipolární poruchou, vyšší počet depresivních
epizod a častější výskyt atypické a smíšené deprese. Dopad nemoci na celkové fungování je v mnoha ohledech srovnatelný s bipolární
poruchou I. Léčba BP II je v současnosti nedostatečně doložená důkazy z klinických studií.
Bipolar II disorder (BD II) is defined as mood disorder with recurrent episodes of depression and hypomania. BD II is officially recognized
as a mental disorder in DSM-IV bud not i ICD-10. Previous studies indicate that BD II is a relatively common disorder with a chronic
recurrent course and strong predominance of depressive episodes. BD II from unipolar disorder (recurrent depressive disorder) differs
by the presence of spontaneous episodes of hypomania, which are often unrecognized in clinical practice. Other distinguishing characteristics
of BD II compared with unipolar disorder are lower age of onset, more bipolar family history, higher number of depressive
episodes and more atypical or mixed depressions. The impact of illness on the global functioning is in many respects comparable with
bipolar I disorder. Treatment of BD II is still poorly evidence-based.
Zveřejněno: 1. leden 2010 Zobrazit citaci