Psychiatr. praxi. 2021;22(1):12-16 | DOI: 10.36290/psy.2021.002

Schizofrenie a střevní mikrobiom

prof. MUDr. Klára Látalová, Ph.D.
Klinika psychiatrie FN Olomouc a LF UP v Olomouci

Schizofrenie je závažné psychotické onemocnění spojené s rizikem sociální i fyzické devastace. Etiologii schizofrenie dokonale neznáme. Základní léčbou schizofrenie je podávání antipsychotik, případně v kombinaci s vybranými psychosociálními intervencemi. Nicméně aktuální terapeutické možnosti neřeší veškeré aspekty poruchy zcela uspokojivě. V poslední době roste zájem o vztah mezi střevním mikrobiomem a duševním zdravím, včetně schizofrenie. Tento přehled prezentuje dosavadní výsledky výzkumu dysbiózy u schizofrenie a diskutuje, zda by se předpokládaná dysbióza mohla hodit do známých hypotéz její patogeneze se zaměřením na zánět, metabolity tryptofanu a hladiny neurotrofického od mozku odvozeného faktoru (BDNF). Dále je kriticky hodnocen klinický potenciál manipulace střevního mikrobiomu probiotiky a prebiotiky jako možné doplňkové léčby. Současné údaje o změnách mikrobiomu u schizofrenie jsou velmi rozporuplné. Není známo, zda jsou změny mikrobiomu spojeny se zvýšeným rizikem vzniku poruchy, nebo jsou pouze výsledkem vnějších faktorů.

Klíčová slova: schizofrenie, střevní mikrobiom, antipsychotika, zánět.

Schizophrenia and intestinal microbiome

Schizophrenia is a serious psychotic illness associated with the risk of social and physical devastation. The etiology of schizophrenia remains partially unclear. The basic treatment for schizophrenia is the administration of antipsychotics, possibly in combination with selected psychosocial interventions. However, current therapeutic options do not address all aspects of the disorder completely satisfactorily. It has been growing lately interest in the relationship between intestinal microbiome and mental health, including schizophrenia. This overview presents the current results of research on dysbiosis in schizophrenia and discusses whether the presumed dysbiosis could fit into the known hypotheses of its pathogenesis with a focus on inflammation, tryptophan metabolites, and levels of brain-derived neurotrophic factor (BDNF). Furthermore, the clinical potential of intestinal microbiome manipulation by probiotics and prebiotics is critically evaluated as possible additional treatment. Current data on microbiome changes in schizophrenia are highly controversial. It is not known whether there are changes in the microbiome associated with an increased risk of disorder or these are only the result of external factors.

Keywords: schizophrenia, intestinal microbiome, antipsychotics, inflammation.

Zveřejněno: 15. duben 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Látalová K. Schizofrenie a střevní mikrobiom. Psychiatr. praxi. 2021;22(1):12-16. doi: 10.36290/psy.2021.002.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Schizophrenia Working Group of the Psychiatric Genomics Consortium. Biological insights from 108 schizophrenia‑associated genetic loci. Nature. 2014; 511: 421-427. doi: 10.1038/nature13595. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Bastiaanssen TFS, Cowan CSM, Claesson MJ, Dinan TG, Cryan JF. Making sense of the microbiome in psychiatry. Int J Neuropsychopharmacol 2019; 22: 37-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Desbonnet L, Garrett L, Clarke G, Bienestock J, Dinan TG. The probiotic Bifidobacteria infantis: an assessment of potential antidepressant properties in the rat. J Psychiatr Res 2008; 43: 164-174. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Cheung SG, Goldenthal AR, Uhlemann AC, Mann JJ, Miller JM, Sublette ME. Systematic review of gut microbiota and major depression. Front Psychiatry 2019 10:34. doi: 10.3389/fpsyt.2019.00034. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Chun J, Oren A, Ventosa A, Christensen H, Arahal DR, da Costa MS, Rooney AP, Yi H, Xu XW, De Meyer S, Trujillo ME. Proposed minimal standards for the use of genome data for the taxonomy of prokaryotes. Int J Syst Evol Microbiol. 2018; 68(1): 461-466. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Arumugam M, Raes J, Pelletier E, Le Paslier D, Yamada T, Mende DR, et al. Enterotypes of the human gut microbiome. Nature. 2011; 473: 174-180. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Roubalová R, Procházková P, Papežová H, Smitka K, Bilej M, Tlaskalová‑Hogenová H. Anorexia nervosa: Gut microbiota‑immune‑brain interactions. Clin Nutr. 2020; 39(3): 676-684. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Castro‑Nallar E, Bendall ML, Perez‑Losada M, Sabuncyan S, Severance EG, Dickerson FB, et al. Composition, taxonomy and functional diversity of the oropharynx microbiome in individuals with schizophrenia and controls. PeerJ. 2015 3:e1140. doi: 10.7717/peerj.1140. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. He Y, Kosciolek T, Tang J, Zhou Y, Li Z, Ma X, et al. Gut microbiome and magnetic resonance spectroscopy study of subjects at ultra‑high risk for psychosis may support the membrane hypothesis. Eur Psychiatry 2018; 53: 37-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Nguyen TT, Kosciolek T, Maldonado Y, Daly RE, Martin AS, McDonald D, et al. Differences in gut microbiome composition between persons with chronic schizophrenia and healthy comparison subjects. Schizophr Res;2018; 204: 23-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Shen Y, Xu J, Li Z, Huang Y, Yuan Y, Wang J, et al. Analysis of gut microbiota diversity and auxiliary diagnosis as a biomarker in patients with schizophrenia: a cross‑sectional study. Schizophr Res. 2018; 197: 470-477. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Schwarz E, Maukonen J, Hyytiainen T, Kieseppa T, Oresic M, Sabunciyan S, et al. Analysis of microbiota in first episode psychosis identifies preliminary associations with symptom severity and treatment response. Schizophr Res 2018; 192: 398-403. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Zhengh P, Zeng B, Liu M, Chen J, Pan J, Han Y, et al. The gut microbiome from patients with schizophrenia modulates the glutamate‑glutamine‑GABA cycle and schizophrenia‑relevant behaviors in mice. Sci Adv 2019 5:eaau8317. doi: 10.1126/sciadv.aau8317. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Davey KJ, O'Mahony SM, Schellekens H, O'Sullivan O, Bienenstock J, Cotter PD, et al. Gender‑dependent consequences of chronic olanzapine in the rat: effects on body weight, inflammatory, metabolic and microbiota parameters. Psychopharmacology; 2012; 221: 155-: Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Morgan AP, Crowley JJ, Nonneman RJ, Quackenbush CR, Miller CN, Ryan AK, et al. The antipsychotic olanzapine interacts with the gut microbiome to cause weight gain in mouse. PLoS ONE. 2014; 9: e115225. doi: 10.1371/journal.pone.0115225. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Bahr SM, Tyler BC, Wooldridge N, Butcher BD, Burns TL, Burns TL, et al. Use of the second‑generation antipsychotic, risperidone, and secondary weight gain are associated with an altered gut microbiota in children. Transl Psychiatry 2015 5: e652. doi: 10.1038/tp.2015.135 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Flowers SA, Baxter NT, Ward KM, Kraal AZ, McInnis MG, Schmidt TM, et al. Effects of atypical antipsychotic treatment and resistant starch supplementation on gut microbiome composition in a cohort of patients with bipolar disorder or schizophrenia. Pharmacotherapy 2019; 39: 161-170. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Turnbaugh PJ, Ley RE, Mahowald MA, Magrini V, Mardis ER, Gordon JI. An obesity‑associated gut microbiome with increased capacity for energy harvest. Nature 2006; 444: 1027-1031. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Severance EG, Prandovszky E, Castiglione J, Yolken RH. Gastroenterology issues in schizophrenia: why the gut matters. Curr Psychiatry Rep 2015; 17: 27. doi: 10.1007/s11920-015-0574-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Severance EG, Alaedini A, Yang S, Halling M, Gressitt KL, Stallings CR, et al. Gastrointestinal inflammation and associated immune activation in schizophrenia. Schizophr Res 2012; 138: 48-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Peng L, Li ZR, Green RS, Holzman IR, Lin J. Butyrate enhances the intestinal barrier by facilitating tight junction assembly via activation of AMP‑activated protein kinase in Caco-2 cell monolayers. J Nutr 2009; 139: 1619-1625. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Khandaker GM, Zimbron J, Dalman C, Lewis G, Jones PB. Childhood infection and adult schizophrenia: a meta‑analysis of population‑based studies. Schizophr Res. 2012; 139: 161-168. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Erhardt S, Schwieler L, Nilsson L, Linderholm K, Engberg G. The kynurenic acid hypothesis of schizophrenia. Physiol Behav 2007; 92: 203-209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Mándi Y, Vécsei L. The kynurenine system and immunoregulation. J Neural Transm 2012; 119: 197-209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Balu DT. The NMDA receptor and schizophrenia: from pathophysiology to treatment. Adv Pharmacol. 2016; 76: 351-382. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Schwarcz R, Rassoulpour A, Wu HQ, Medoff D, Tamminga CA, Roberts RC. Increased cortical kynurenate content in schizophrenia. Biol Psychiatry 2001; 50: 521-530. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Müller N, Weidinger E, Leitner B, Schwarz MJ. The role of inflammation in schizophrenia. Front Neurosci 2015; 9: 372. doi: 10.3389/fnins.2015.00372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Lee BH, Kim YK. Increased plasma brain‑derived neurotropic factor, not nerve growth factor‑Beta, in schizophrenia patients with better response to risperidone treatment. Neuropsychobiology 2009; 59: 51-58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Calabrese F, Rossetti AC, Racagni G, Gass P, Riva MA, Molteni R. Brain‑derived neurotrophic factor: a bridge between inflammation and neuroplasticity. Front Cell Neurosci 2014; 8: 430. doi: 10.3389/fncel.2014.00430 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Clarke G, Grenham S, Scully P, Fitzgerald P, Moloney RD, Shanahan F, et al. The microbiome‑gut‑brain axis during early life regulates the hippocampal serotonergic system in a sex‑dependent manner. Mol Psychiatry. (2013) 18: 666-673. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Szeligowski T, Yun AL, Lennox BR, Burnet PWJ. The Gut Microbiome and Schizophrenia: The Current State of the Field and Clinical Applications. Front Psychiatry. 2020; (12)11: 156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Kao AC‑C, Safarikova J, Marquardt T, Mullins B, Lennox BR, Burnet PWJ. Pro‑cognitive effect of a prebiotic in psychosis: a double blind placebo controlled cross‑over study. Schizophr Res 2019; 208: 460-461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Castaner O, Goday A, Park YM, Lee SH, Magkos F, Shiow STE, et al. The gut microbiome profile in obesity: a systematic review. Int J Endocrinol 2018; 2018: 4095789. doi: 10.1155/2018/4095789. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Lara‑Villoslada F, Olivares M, Sierra S, Rodriguez JM, Boza J, Xaus J. Beneficial effects of probiotic bacteria isolated from breast milk. Br J Nutr 2007; 98(Suppl. 1): 96. doi: 10.1017/S0007114507832910 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Dickerson FB, Stallings C, Origoni A, Katsafanas E, Savage CL, Schweinfurth LA, et al. Effect of probiotic supplementation on schizophrenia symptoms and association with gastrointestinal functioning: a randomized, placebo‑controlled trial. Prim Care Companion CNS Disord 2014 16: PCC.13m01579. doi: 10.4088/PCC.13m01579. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Ghaderi A, Banafshe HR, Mirhosseini N, Moradi M, Karimi MA, Mehrzad F, et al. Clinical and metabolic response to vitamin D plus probiotic in schizophrenia patients. BMC Psychiatry 2019 19: 77. doi: 10.1186/s12888-019-2059-x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Okubo R, Koga M, Katsumata N, Odamaki T, Matsuyama S, Oka M, et al. Effect of bifidobacterium breve A-1 on anxiety and depressive symptoms in schizophrenia: a proof‑of‑concept study. J Affect Disord 2019; 245: 377-385. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Kelly JR, Borre Y, O' Brien C, Patterson E, El Aidy S, Deane J, et al. Transferring the blues: depression‑associated gut microbiota induces neurobehavioural changes in the rat. J Psychiatr Res 2016; 82: 109-118. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.