Psychiatr. praxi. 2021;22(3):158-162 | DOI: 10.36290/psy.2021.033

Tváře pseudodemence

MUDr. Jana Zmeková1, prof. MUDr. Ján Praško, CSc.1, 2, 3, PhDr. Marie Ocisková, Ph.D.1, PhDr. Michaela Holubová, Ph.D.4, 5, Mgr. František Hodný1, MUDr. Jakub Vaněk1
1 Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Fakultní nemocnice Olomouc
2 Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotnictva, Katedra psychologických vied, Slovenská republika
3 Katedra psychoterapie, IPVZ Praha
4 Krajská nemocnice Liberec, Centrum psychiatrie
5 Fakulta Přírodovědně‑humanitní a pedagogická, Katedra pedagogiky a psychologie, Technická univerzita v Liberci

Pseudodemence, jako jeden ze subtypů tranzientních či reverzibilních demencí, je stav charakterizovaný přechodným významným snížením poznávacích schopností. Přehledový článek shrnuje dostupné zdroje zabývající se psychopatologií, etiologií a etiopatogenezí pseudodemence. Klinický význam pseudodemence spočívá v jejím potenciálu vytvářet "dojem hlubšího kognitivního deficitu", než je skutečný stav výkonových kognitivních funkcí. Pacienti nemají potíže s vybavitelností jednotlivých poznatků při cíleném dotazování, ale selhávají v jejich systemizaci a propojování do souvislostí, a to vede ke snížené kognitivní variabilitě nebo k narušení schopnosti tvorby úsudku. V literatuře se objevuje pojem pseudodemence především u depresivní poruchy a u disociativních poruch. Podobnost příznaků demence a pseudodemence někdy vede ke stanovení nesprávné diagnózy a tím podávání léků, které u deprese neúčinkují. Zatímco u demence jsou na místě kognitiva, u depresivní pseudodemence je hlavním přístupem podávání antidepresiv, elektrokonvulze nebo jejich kombinace. Samotná administrace účinné léčby deprese antidepresivy tedy může významně pomoci při rozlišení mezi pseudodemencí a demencí. U disociativní amnézie dominuje ztráta paměti obvykle na důležité nedávné události. Jde o poruchu epizodické paměti, kde chybí schopnost vybavit si vzpomínky na konkrétní události, nikoli na získané dovednosti či znalosti. Počátek i ukončení bývají náhlé. Končí zpravidla plným uzdravením. U některých pacientů však nedochází k rozpomenutí ani po letech. Ganserův syndrom je charakterizován regresivním chováním a "přibližnými odpověďmi". Objevuje se především u vězňů ve vyšetřovací vazbě. Poruchy paměti jsou obvykle doprovázeny dalšími disociativními příznaky. Prognosticky lze hodnotit syndrom pseudodemence ve dvou alternativách - jako prodrom typické demence a jako sekundární důsledek jiné psychopatologie nebo jiného patofyziologického procesu.

Klíčová slova: pseudodemence, depresivní porucha, disociace.

Faces of pseudodementia

Pseudodementia, as one of the subtypes of transient or reversible dementias, is a condition characterized by a significant transient reduction in cognition. The review article summarizes the available resources dealing with the psychopathology, etiology and etiopathogenesis of pseudodementia. The clinical significance of pseudodementia lies in its potential to create an "impression of a deeper cognitive deficit" than the actual state of cognitive performance functions. Patients do not have difficulty equipping individual knowledge in targeted questioning but fail to systematize it and connect it in context, leading to reduced cognitive variability or impaired judgment. In the literature, the concept of pseudodementia appears mainly in depressive disorders and dissociative disorders. The similarity of dementia and pseudodementia symptoms sometimes leads to misdiagnosis and thus the administration of drugs that do not work in depression. While cognition is in place in dementia, antidepressants, electroconvulsive therapy, or a combination thereof are the primary approach in depressive pseudodementia. Thus, effective antidepressant treatment for depression alone can significantly help distinguish between pseudodementia and dementia. In dissociative amnesia, memory loss usually dominates critical recent events. It is an episodic memory disorder that cannot recall specific events, not acquired skills or knowledge. The beginning and the end are sudden. It usually ends in full recovery. However, some patients do not remember after years. Ganser syndrome is characterized by regressive behaviour and "approximate responses." It occurs mainly in prisoners in pre-trial detention. Other dissociative symptoms usually accompany memory disorders. Pseudodementia syndrome can be evaluated prognostically in two alternatives - as a prodrome of typical dementia and a secondary consequence of another psychopathology or other pathophysiological process.

Keywords: pseudodementia, depressive disorder, dissociation.

Zveřejněno: 14. říjen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Zmeková J, Praško J, Ocisková M, Holubová M, Hodný F, Vaněk J. Tváře pseudodemence. Psychiatr. praxi. 2021;22(3):158-162. doi: 10.36290/psy.2021.033.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Perini G, Cotta Ramusino M, Sinforiani E, Bernini S, Petrachi R, Costa A. Cognitive impairment in depression: recent advances and novel treatments. Neuropsychiatr Dis Treat. 2019; 15: 1249-1258. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Janowsky DS. Pseudodementia in the elderly: differential diagnosis and treatment. J Clin Psychiatry. 1982; 43(9 Pt 2): 19-25.
  3. Caine ED (1981). Pseudodementia. Current concepts and future directions". Archives of General Psychiatry. 1981; 38 (12): 1359-1364. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Nussbaum PD. Pseudodementia: a slow death. Neuropsychol Rev. 1994; 4(2): 71-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Kang H, Zhao F, You L, Giorgetta C, D V, Sarkhel S, Prakash R. Pseudo‑dementia: A neuropsychological review. Ann Indian Acad Neurol. 2014; 17(2): 147-154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. McClintock SM, Cullum M, Husain MM, Rush AJ, Knapp RG, Mueller M, Petrides G, Sampson S, Kellner CH. Evaluation of the effects of severe depression on global cognitive function and memory. CNS Spectr. 2010; 15(5): 304-313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. American Psychiatric Association. DSM-5 Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fifth Edition. Arlington 2013. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Lamberty GJ & Bieliauskas LA. Distinguishing between depression and dementia in the elderly: a review of neuropsychological findings. Archives of Clinical Neuropsychology: The Official Journal of the National Academy of Neuropsychologists. 1993; 8(2): 149-170. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Sachdev P & Reutens S (2003). The nondepressive pseudodementias. In: V. Olga B. Emery; Thomas E. Oxman (eds.). Dementia: Presentations, Differential Diagnosis, and Nosology. JHU Press. 2003; 418.
  10. McAllister TW. Overview: Pseudodementia. American Journal of Psychiatry. 1983; 140(5): 528-533. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Poon LW. Toward an understanding of cognitive functioning in geriatric depression. Int Psychogeriatr. 1992; 4 Suppl 2: 241-266. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Haggerty JJ Jr, Golden RN, Evans DL, Janowsky DS. Differential diagnosis of pseudodementia in the elderly. Geriatrics. 1988; 43(3): 61-69.
  13. Jarema M, Dudek D, Czernikiewicz A. [Cognitive dysfunctions in depression - underestimated symptom or new dimension?]. Psychiatr Pol. 2014; 48(6): 1105-1116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Ford AH & Almeida OP. Psychological treatment for depression and anxiety associated with dementia and mild cognitive impairment. Br J Psychiatry. 2015; 207(4): 286-287. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Kessing LV. Depression and the risk for dementia. Curr Opin Psychiatry. 2012; 25(6): 457-461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Enache D, Winblad B, Aarsland D. Depression in dementia: epidemiology, mechanisms, and treatment. Curr Opin Psychiatry. 2011; 24(6): 461-472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Muliyala KP & Varghese M. The complex relationship between depression and dementia. Ann Indian Acad Neurol. 2010; 13(Suppl 2): S69-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Ranjan R, Priyamvada R, Jha GK, Chaudhury S. Neuropsychological deficits in elderly with depression. Ind Psychiatry J. 2017; 26(2): 178-182. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Warrell D, Cox T, Firth J. Oxford Textbook of Medicine. 2010: 5268-5283. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Látalová K & Praško J. Bipolární afektivní porucha. In: Praško J, Látalová K, Stárková L, Ticháčková A: Klinická psychiatrie. Triton, Praha 2011; 262-276.
  21. Bulbena A & Berrios GE). Pseudodementia: Facts and figures. The British Journal of Psychiatry. 1986; 148 (1): 87-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Burt T, Prudic J, Peyser S, Clark J, Sackeim HA. Learning and memory in bipolar and unipolar major depression: effects of aging. Neuropsychiatry Neuropsychol Behav Neurol. 2000; 13(4): 246-253.
  23. Baruch N, Burgess J, Pillai M, Allan CL. Treatment for depression comorbid with dementia. Evid Based Ment Health. 2019; 22(4): 167-171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Burns A, Guthrie E, Marino‑Francis F, Busby C, Morris J, Russell E, et al. Brief psychotherapy in Alzheimer's disease. Randomised controlled trial. Br J Psychiatry 2005; 187: 143-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Geduldig ET & Kellner CH. Electroconvulsive therapy in the elderly: new findings in geriatric depression. Curr Psychiatry Rep. 2016; 18(4): 40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Wilson KC, Mottram PG, Vassilas CA. Psychotherapeutic treatments for older depressed people. Cochrane Database Syst Rev 2008; 23: CD004853. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Pearce P. Distinguishing pseudodementia from dementia. Am J Psychiatry. 1982; 139(12): 1648. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Orgeta V, Qazi A, Spector A, Orrell M. Psychological treatments for depression and anxiety in dementia and mild cognitive impairment: systematic review and meta‑analysis. Br J Psychiatry. 2015; 207(4): 293-298. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Orgeta V, Qazi A, Spector AE, Orrell M. Psychological treatments for depression and anxiety in dementia and mild cognitive impairment. Cochrane Database Syst Rev. 2014; (1): CD009125. Přejít k původnímu zdroji...
  30. Spector A, Orrell M, Lattimer M, Hoe J, King M, Harwood K, et al. Cognitive behavioural therapy (CBT) for anxiety in people with dementia: study protocol for a randomized controlled trial. Trials 2012; 13: 197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Reynolds CF 3rd, Dew MA, Pollock BG, Mulsant BH, Frank E, Miller MD, Houck PR, Mazumdar S, Butters MA, Stack JA, Schlernitzauer MA, Whyte EM, Gildengers A, Karp J, Lenze E, Szanto K, Bensasi S, Kupfer DJ. Maintenance treatment of major depression in old age. N Engl J Med. 2006; 354(11): 1130-1138. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Dombrovski AY, Lenze EJ, Dew MA, Mulsant BH, Pollock BG, Houck PR, Reynolds CF 3rd. Maintenance treatment for old‑age depression preserves health‑related quality of life: a randomized, controlled trial of paroxetine and Interpersonal psychotherapy. J Am Geriatr Soc. 2007; 55(9): 1325-1332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Carreira K, Miller MD, Frank E, Houck PR, Morse JQ, Dew MA, Butters MA, Reynolds CF 3rd. A controlled evaluation of monthly maintenance Interpersonal psychotherapy in late‑life depression with varying levels of cognitive function. Int J Geriatr Psychiatry. 2008; 23(11): 1110-1113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Whitehead L. Psychological treatments for depression and anxiety in dementia and mild cognitive impairment. Issues Ment Health Nurs. 2016; 37(10): 773-774. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Herman E, Hovorka J, Praško J. Disociativní poruchy. In: Herman E, Praško J, Seifertová D (eds). Konsiliární psychiatrie. Medical Tribune, Praha 2007.
  36. Brand B, Classen C, Lanins R, Loewenstein R, McNary S, Pain C, Putnam F (2009). A naturalistic study of dissociative identity disorder and dissociative disorder not otherwise specified patients treated by community clinicians. Psychological Trauma: Theory, Research, Practice, and Policy. 2009; 1(2): 153-171. Přejít k původnímu zdroji...
  37. Helmes E, Brown JM, Elliott L. A case of dissociative fugue and general amnesia with an 11-year follow‑up. J Trauma Dissociation. 2015; 16(1): 100-113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Mezinárodní klasifikace nemocí. 10. revize. Duševní poruchy a poruchy chování: Popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. (přeloženo z anglického originálu) Praha, Psychiatrické centrum 1992, Zprávy č. 102; 282 s.
  39. Coons PM & Milstein V. Psychosexual disturbances in multiple personality. Characteristics, etiology, treatment. J Clin Psychiatr 1986; 47: 106-110. Přejít k původnímu zdroji...
  40. Markowitsch HJ & Staniloiu A. Functional (dissociative) retrograde amnesia. Handb Clin Neurol. 2016; 139: 419-445. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Thomas‑Antérion C. Dissociative amnesia: Disproportionate retrograde amnesia, stressful experiences and neurological circumstances. Rev Neurol (Paris). 2017; 173(7-8): 516-520. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Staniloiu A, Markowitsch HJ, Kordon A. Psychological causes of autobiographical amnesia: A study of 28 cases. Neuropsychologia. 2018; 110: 134-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Yayla S, Bakim B, Tankaya O, Ozer OA, Karamustafalioglu O, Ertekin H, Tekin A. Psychiatric comorbidity in patients with conversion disorder and prevalence of dissociative symptoms. J Trauma Dissociation. 2015; 16(1): 29-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. van der Hart O & Nijenhuis E. Generalized dissociative amnesia: episodic, semantic and procedural memories lost and found. Aust N Z J Psychiatry. 2001; 35(5): 589-600. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Praško J, Pastucha P, Kamarádová D, Vrbová K. Disociativní poruchy. In: Praško J, Látalová K, Stárková L, Ticháčková A: Klinická psychiatrie. Triton, Praha 2011; 368-387.
  46. Knobloch F, Knoblochova J, Šváb L, Wolf E. Chorobné duševní reakce. In: Mysliveček Z (ed.). Speciální psychiatrie. Praha: Statni zdravotnické nakladatelství, 1956: 74-79.
  47. Butler T, Blackmon K, McDonald CR, Carlson C, Barr WB, Devinsky O, Kuzniecky R, DuBois J, French J, Halgren E, Thesen T. Cortical thickness abnormalities associated with depressive symptoms in temporal lobe epilepsy. Epilepsy Behav. 2012 Jan; 23(1): 64-67. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Abyad A. Vitamin B12 deficiency among elderly patients an important diagnosis. J Med Liban. 2002 Sep‑Dec; 50(5-6): 251-256. Přejít na PubMed...
  49. Sacks O, Shulman M. Steroid dementia: an overlooked diagnosis? Neurology. 2005 Feb 22; 64(4): 707-709. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Prodan CI, Monnot M, Ross ED, Coleman AE. Reversible dementia with parkinsonian features associated with budesonide use. Neurology. 2006 Aug 22; 67(4): 723. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Brodaty H, Liu Z, Withall A, Sachdev PS. The longitudinal course of post‑stroke apathy over five years. J Neuropsychiatry Clin Neurosci. 2013 Fall; 25(4): 283-291. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.