Dětská psychiatrie v centru zájmu

MUDr. Šárka Bínová

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):123  

Pedopsychiatrie prochází obdobím, o kterém můžeme hovořit jako o zlomovém. Děkujeme proto za příležitost informovat o aktuálním dění v našem oboru také prostřednictvím úvodníku časopisu Psychiatrie pro praxi...

Deprese u starších osob

Late-life depression

doc. MUDr. Martina Zvěřová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):126-128 | DOI: 10.36290/psy.2021.028  

K nejčastějším duševním onemocněním vyššího věku patří kromě poruch paměti depresivní poruchy. Etiologie tohoto závažného interdisciplinárního onemocnění bývá často komplikovaná. Při vzniku deprese ve vyšším věku hrají důležitou roli jednak biologické faktory a psychosociální stres, menší roli hrají genetické faktory. Deprese per se může být příčinou sociální deprivace, osamělosti, potíží v každodenních činnostech. Zvyšuje riziko zneužívání alkoholu, léků, sebezanedbávání. Má vliv nejen na nemocného samotného, ale i na jeho blízké okolí. Stojí i za zvýšenou spotřebou zdravotních a sociálních služeb. Antidepresivní terapie je efektivní a bezpečná.

Moobbing na pracovišti: mechanismy a dopady

Mobbing in workplace: mechanisms and condsequences

MUDr. Vlastimil Nesnídal, prof. MUDr. Ján Praško, CSc., PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., MUDr. Lucie Bundárová, Mgr. František Hodný, MUDr. Kryštof Kantor, MUDr. Kristýna Vrbová, Ph.D., PhDr. Michaela Holubová, Ph.D., MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Jakub Vaněk, doc. PhDr. Miloš Šlepecký, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):132-137 | DOI: 10.36290/psy.2021.029  

Mobbing je opakující se neadekvátní chování skupiny proti jednotlivci. Toto chování může nabývat forem verbální agrese, jako jsou urážky, hrozby, jednostranné pomluvy, obtěžování nebo vylučování ze společnosti, a někdy také fyzické agrese. Pro mobbing je charakteristický nepoměr sil aktérů, přičemž oběť je nejčastěji ve výrazně slabší pozici. Často se jedná o podřízeného, ale výjimkou není ani šikana nadřízeného ze strany podřízených osob. V neformální hierarchii skupiny se šikanované osoby zpravidla nachází na okraji, bývají tzv. "černými ovcemi". Podstatou mobbingu je znehodnocení jedince po stránce psychické i fyzické. Toto chování se pak může odrážet...

První epizody schizofrenie a jejich léčba

Treatment options for pharmacoresistant depression in routine clinical practice

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):138-142 | DOI: 10.36290/psy.2021.030  

Nemocní s první epizodou schizofrenie se liší od nemocných s více epizodami a chronickou schizofrenií v několika důležitých aspektech. Zatímco reakce na léčbu je u prvních epizod lepší, riziko relapsu je vyšší. Významný problém je špatná adherence k léčbě. Obě generace antipsychotik jsou účinné v redukci psychotických příznaků, avšak druhá generace antipsychotik je výhodnější z hlediska snášenlivosti a retence na léčbě. Prvních několik let po první epizodě je kritických pro další průběh a nabízí nejlepší příležitost pro dosažení optimální prognózy.

Klinické zkušenosti s novými antipsychotiky

Clinical experience with newer antipsychotics

MUDr. Jakub Vaněk

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):143-148 | DOI: 10.36290/psy.2021.031  

Psychotická onemocnění patří mezi vážné psychiatrické poruchy s rozsáhlými negativními důsledky pro pacienta i společnost. Každý nový lék rozšiřující armamentárium, které má moderní psychiatrie k dispozici, je velkou pomocí v léčbě. Moderní antipsychotika jsou účinné a bezpečné léky, avšak terapie psychotických poruch má stále specifické oblasti a potřeby, které se nedaří ovlivnit dostatečně cíleně. V posledních třech letech byla na český trh uvedena hned 3 nová antipsychotika. Prvním z nich je kariprazin v roce 2019, druhým na jaře roku 2020 lurasidon a velmi recentně na podzim 2020 brexpiprazol. V následujícím textu jsou jednotlivá psychofarmaka...

Snášenlivost antidepresiv, jejich multimodální působení a mechanismy jejich nežádoucích účinků

Tolerability of antidepressants, their multimodal effects and mechanisms of their side effects

doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):150-156 | DOI: 10.36290/psy.2021.032  

Antidepresiva představují základní a efektivní terapeutický přístup nejen v léčbě depresivní poruch, ale v rámci komedikace i v řadě jiných neuropsychiatrických onemocnění. V rámci tohoto přehledového článku jsou shrnuty nejčastější nežádoucí účinky nejčastěji používaných antidepresiv v České republice. Tyto nežádoucí účinky mají většinou zcela logické vysvětlení na základě jejich receptorového profilu, popř. farmakokinetiky. V tomto kontextu jsou sumarizovány i výhody a nevýhody těchto vybraných nejběžněji používaných antidepresiv především z pohledu snášenlivosti a aditivních efektů.

Tváře pseudodemence

Faces of pseudodementia

MUDr. Jana Zmeková, prof. MUDr. Ján Praško, CSc., PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., PhDr. Michaela Holubová, Ph.D., Mgr. František Hodný, MUDr. Jakub Vaněk

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):158-162 | DOI: 10.36290/psy.2021.033  

Pseudodemence, jako jeden ze subtypů tranzientních či reverzibilních demencí, je stav charakterizovaný přechodným významným snížením poznávacích schopností. Přehledový článek shrnuje dostupné zdroje zabývající se psychopatologií, etiologií a etiopatogenezí pseudodemence. Klinický význam pseudodemence spočívá v jejím potenciálu vytvářet "dojem hlubšího kognitivního deficitu", než je skutečný stav výkonových kognitivních funkcí. Pacienti nemají potíže s vybavitelností jednotlivých poznatků při cíleném dotazování, ale selhávají v jejich systemizaci a propojování do souvislostí, a to vede ke snížené kognitivní variabilitě nebo k narušení schopnosti tvorby...

Disociativní zkušenosti a jejich psychometrické měření:"Škála disociativních zkušeností" a "Stavová škála disociace"

Dissociative experiences and their psychometric measurements: "Dissociative Experiences Scale" and "State Scale of Dissociation"

MUDr. Tereza Petrásková Toušková, Ph.D., doc. RNDr. Petr Bob, CSc.

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):e03-e14 | DOI: 10.36290/psy.2021.037  

Teorii disociace představil Pierre Janet jako poruchu asociačního systému v důsledku konfliktního traumatického nebo výrazně stresujícího prožitku s následnými projevy psychopatologických symptomů. Disociativní symptomy představují kontinuum vyskytující se i u zdravé populace a výraznějších projevů nabývají u závažných duševních poruch, jako jsou například disociativní poruchy. K posouzení nebo diagnostice disociativních symptomů byla publikována řada dotazníků a v našich podmínkách je již delší dobu používána škála disociativních zkušeností (DES) a somatoformní disociace (SDQ-20), které umožňují sledovat výskyt disociativních symptomů v delším časovém...

Nové pohledy na léčbu demence

New insights on the treatment of dementia

Mgr. Radoslava Bajtošová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):e15-e25  

Léčba demencí klade důraz na komplexní péči a je založena na čtyřech vzájemně provázaných pilířích: psychosociální intervence (nefarmakologické přístupy a podpora pečovatelů), kognitiva (symptomatická farmakoterapie a ovlivnění průběhu nemoci), neuropsychiatrie (léčba behaviorálních a psychologických projevů demence) a paliativní péče (časná paliativní intervence; komplexní paliativní přístup v pokročilém stadiu demence). V článku jsou detailně popisovány jednotlivé terapeutické modality a je kladen důraz na interdisciplinární přístup a těsnou spolupráci s rodinnými příslušníky, a to již od okamžiku stanovení diagnózy.

Technologie a děti: současná doporučení pro pediatry

Technologies and children: current recommendations for pediatricians and a summary of practical tools for screening and primary prevention

Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D., Mgr. Kateřina Lukavská, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):e26-e33 | DOI: 10.36290/psy.2021.039  

Článek představuje a analyzuje současná doporučení týkající se dětského užívání digitálních technologií (resp. obrazovek), která pocházejí od světových zdravotnických organizací. Na základě těchto doporučení článek navrhuje nástroje pro screening a primární prevenci rizikového užívání "obrazovek" v pediatrické ordinaci. Nástroje jsou rozděleny dle věkových kategorií na (1) doporučení pro nejmenší děti (0-5 let), (2) doporučení pro mladší školní věk (6-10 let) a (3) doporučení pro starší školní věk a dospívající mládež (11+).

Lurasidon u farmakorezistentní schizofrenie

Lurasidone in the treatment of pharmacoresistant schizophrenia: a case report

MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):163-166 | DOI: 10.36290/psy.2021.034  

Lurasidon je antagonistou serotoninových a dopaminových receptorů patřícím mezi antipsychotika nejnověji dostupná v České republice. Vykazuje minimální vliv na tělesné a metabolické parametry. Přitom je zachována významná účinnost na příznaky samotné psychózy. To dokládá i níže uvedená kazuistika popisující dobrou léčebnou odpověď na lurasidon u nemocné s paranoidní schizofrenií a rezistencí na léčbu včetně elektrokonvulzivní terapie.

Léčba reziduálních symptomů schizofrenie kariprazinem

Treatment of residual symptoms of schizophrenia with cariprazine

MUDr. Pavel Knytl

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):167-171 | DOI: 10.36290/psy.2021.035  

Navzdory pokračujícímu výzkumu na poli schizofrenie se stále v klinické praxi setkáváme s limitujícími faktory léčby tohoto onemocnění. Navozená remise je často nekvalitní vzhledem k přetrvávajícím nežádoucím účinkům medikace, negativním příznakům a kognitivní deterioraci. V posledních letech došlo k uvedení několika nových antipsychotik slibujících posun ve výše zmíněných oblastech. Jedním z těchto preparátů je parciální agonista dopaminových receptorů kariprazin. O jeho výhodách bylo v české literatuře napsáno již několik článků. Následující kazuistiku předkládáme jako příklad praktického využití této medikace.

Duševní zdraví dětí a adolescentů v době pandemie covidu-19 z pohledu dětských a dorostových psychiatrů

Mental health of children and adolescents during the COVID-19 pandemic from the perspective of child and adolescent psychiatrists

MUDr. Šárka Bínová, MUDr. Tomáš Havelka

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):173-178 | DOI: 10.36290/psy.2021.036  

Předkládáme přehledovou práci o duševním zdraví dětí a adolescentů v době pandemie covidu-19 a o tom, jaký vliv tato situace měla na poskytování pedopsychiatrické péče v pedopsychiatrických ambulancích a pedopsychiatrických lůžkových zařízeních. Vycházíme z vlastních zkušeností a zejména z výsledků ankety uskutečněné mezi dětskými a dorostovými psychiatry, členy Asociace dětské a dorostové psychiatrie, z. s., v květnu 2021. Srovnáno bylo období prvního lockdownu od počátku března 2020 do konce září 2020 a období druhého lockdownu od počátku října 2020 do konce dubna 2021. Sociální izolace u dětí a hlavně u adolescentů zvýšila duševní nemocnost v této...

Průzkum na téma: Děti ohrožené pornografií a on-line sexuálními agresory

Survey on the topic: Children at risk of pornography and online sexual aggressors

MUDr. Petra Sejbalová, MUDr. Jana Martincová

Psychiatr. praxi. 2021;22(3):e34-e46 | DOI: 10.36290/psy.2021.040  

Na základě kazuistik, se kterými jsme se setkávaly v praxi, nás zajímalo, zda tyto jednotlivé případy odrážejí skutečnou situaci u náctiletých. Obrátily jsme se na základní a střední školy s průzkumem: Děti ohrožené pornografií a on-line sexuálními agresory. Naším cílem bylo zjistit, od jakého věku jsou děti vystaveny vlivu pornografie a dány všanc lovcům sexuálních obětí, zvláště nezletilých, a jak si s touto zkušeností dokáží poradit. Dále, jestli nějak souvisí rizikové chování dětí s kvalitou sexuální výchovy, resp. zdrojem, ze kterého jej obdržely.