Psychiatr. praxi. 2022;23(3):150-152 | DOI: 10.36290/psy.2022.030

Poruchy spánku u afektivních poruch

doc. MUDr. Dana Končelíková, Ph.D.
Klinika psychiatrie FN Olomouc

Poruchy spánku jako symptom mohou doprovázet celou řadu různých stavů, ať už se jedná o duševní nebo tělesné. Neznamenají vždy nemoc a v určité životní fázi se s ní potýkal snad každý člověk. Narušení spánku a to jak ve smyslu zkrácení, prodloužení nebo změny kvality je častým příznakem poruch nálady. Vzájemné souvislosti nahrává i fakt, že chronobiologická léčba vede ke změnám nálady. Nespavost je také považována za významný rizikový faktor rozvoje nebo rekurence deprese, stejně tak je zkoumána jako prediktor odpovědi na léčbu. Následující článek přináší krátký přehled o problematice poruch spánku u vybraných afektivních poruch.

Klíčová slova: afektivní poruchy, insomnie, hypersomnie, terapie, rizikový faktor, relaps.

Sleep disorders in affective disorders

Sleep disorders as a symptom can accompany a variety of conditions, whether mental or physical. They do not always mean illness and at a certain stage of life almost every person has struggled with it. Sleep disturbances, both in terms of shortening, prolonging or changing quality, are a common symptom of mood disorders. The fact that chronobiological treatment leads to mood swings also adds to the interrelationship. Insomnia is also considered a significant risk factor for the development or recurrence of depression, as well as being examined as a predictor of response to treatment. The following article provides a brief overview of the issue of sleep disorders in selected affective disorders.

Keywords: affective disorders, insomnia, hypersomnia, therapy, risk factor, relapse.

Přijato: 11. říjen 2022; Zveřejněno: 25. říjen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Končelíková D. Poruchy spánku u afektivních poruch. Psychiatr. praxi. 2022;23(3):150-152. doi: 10.36290/psy.2022.030.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Grewal RG, Doghramji K. Epidemiology of insomnia. In Clinical handbook of insomnia: Springer, Cham.; 2017. 13-25. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Illnerová H, Sumová A. Vnitřní časový systém. Interní Med. pro praxi. 2018;10(7):350-352.
    3. Franzen PL, Buysse DJ. Sleep disturbances and depression: risk relationships for subsequent depression and therapeutic implications. Dialogues in clinical neuroscience; 2022.
    4. Kupfer DJ. REM latency: a psychobiologic marker for primary depressive disease. Biological psychiatry; 1976;11(2):159-174. Přejít na PubMed...
    5. Thase ME, Kupfer DJ, Spiker DG. Electroencephalographic sleep in secondary depression: a revisit. Biological psychiatry; 1984.
    6. Baglioni C, Nanovska S, Regen W, et al. Sleep and mental disorders: A meta­‑analysis of polysomnographic research. Psychological bulletin. 2016;142(9):969. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Pillai V, Kalmbach DA, Ciesla JA. A meta­‑analysis of electroencephalographic sleep in depression: evidence for genetic biomarkers. Biological psychiatry. 2011;70(10): 912-919. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Mendlewicz J. Sleep disturbances: core symptoms of major depressive disorder rather than associated or comorbid disorders. The World Journal of Biological Psychiatry. 2009;10(4):269-275. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Berger M, Reimann D. REM sleep in depression-an overview. Journal of sleep research. 1993;2(4):211-223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Salvatore P, Indic P, Murray G, et al. Biological rhythms and mood disorders. Dialogues in clinical neuroscience. 2012;14(4):369. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Lee A, Myung SK, Cho JJ, et al. Night shift work and risk of depression: meta­‑analysis of observational studies. Journal of Korean Medical Science. 2017;32(7): 1091-1096. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Eaton WW, Badawi M, Melton B. Prodromes and precursors: epidemiologic data for primary prevention of disorders with slow onset. The American journal of psychiatry; 1995. Přejít na PubMed...
    13. Sakurai H, Suzuki T, Yoshimura K, et al. Predicting relapse with individual residual symptoms in major depressive disorder: a reanalysis of the STAR*D data. Psychopharmacology (Berl). 2017;234:2453-2461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Dauvilliers Y, Lopez R, Ohayon M, et al. Hypersomnia and depressive symptoms: methodological and clinical aspects. BMC medicine. 2013;11(1):1-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Steinan MK, Scott J, Lagerberg TV, et al. Sleep problems in bipolar disorders: more than just insomnia. Acta Psychiatr. Scand. 2016;133:368-377. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Rajkumar RP. Bipolar disorder, COVID-19, and the risk of relapse. Bipolar Disorders; 2020. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Wichniak A, Wierzbicka A, Jernajczyk W. Sleep and antidepressant treatment. Current Pharmaceutical Design. 2012;18(36):5802-5817. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Palagini L, Cipollone G, Masci I, et al. Insomnia symptoms predict emotional dysregulation, impulsivity and suicidality in depressive bipolar II patients with mixed features. Comprehensive psychiatry. 2019;89:46-51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Kanady JC, Soehner AM, Klein AB, et al. The association between insomnia­‑related sleep disruptions and cognitive dysfunction during the inter­‑episode phase of bipolar disorder. Journal of psychiatric research. 2017;88:80-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Murru A, Guiso G, Barbuti M, et al. The implications of hypersomnia in the context of major depression: results from a large, international, observational study. European Neuropsychopharmacology. 2019;29(4):471-481. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Psychiatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.