Psychiatr. praxi. 2024;25(1):32-36 [Neurol. praxi. 2023;24(6):464-468]

Dlouhodobá léčba deprese u neurologických nemocí

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.
Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno
KPN LF Ostravská univerzita
Oddělení psychiatrie, FN Ostrava

Deprese je velmi častou komorbiditou u neurologických onemocnění. Sdílí s nimi některé etiopatogenetické faktory a negativně ovlivňuje jejich průběh. Diagnostiku a léčbu provádí neurolog, v případě těžší a neúspěšně léčené deprese je žádoucí konzultace psychiatra. Článek se detailněji zabývá farmakoterapií u vybraných dlouhodobých neurologických onemocnění a soustředí se hlavně na nejnovější poznatky a specifika u jednotlivých onemocnění.

Klíčová slova: cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza, chronická bolest, epilepsie, migréna, Parkinsonova nemoc, komorbidní deprese, farmakoterapie.

Long­‑term treatment for depression in neurologic diseases

Depression belongs to frequent comorbidities in neurological diseases. There are some common etiopathogenetic factors and depression negatively influences the course of neurologic disorders. Diagnostics and treatment of comorbid depression is usually carried out by neurologist, however, in the case of severe and/ or unsuccessful treated depression psychiatric consultation is necessary. The paper deals in more details with pharmacotherapy for chosen long-term neurological disorders and is focused on the newest information and specifics in individual diseases.

Keywords: stroke, multiple sclerosis, chronic pain, epilepsy, migraine, Parkinson's disease, comorbid depression, pharmacotherapy.

Zveřejněno: 28. březen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Češková E. Dlouhodobá léčba deprese u neurologických nemocí. Psychiatr. praxi. 2024;25(1):32-36.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Aggarwal M, Veena Puri V, Puri S. Serotonin and CGRP in migraine. Ann Neurosci. 2012;19(2):88-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Bomasang­‑Layno E, Fadlon I, Murray AN, Himelhoch S. Antidepressive treatments for Parkinson's disease: a systematic review and meta­‑analysis. Parkinsonism Relat Disord. 2015;21:833-842. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Češková E. Jak správně zvolit antidepresivum. Psychiat. praxi. 2007;8(5):229-231.
    4. Češková E. Současnost a budoucnost farmakoterapie závažných psychických poruch. Čas. Lék. čes. 2018;157:96-100.
    5. Daňsová, P, Masopustová Z, Hanáčková V, et al. Metoda Patient Health Questionnaire-9: česká verze. Československá psychologie. 2016;60(5):468-481.
    6. Epps SA. Commonalities for comorbidity: Overlapping features of the endocannabinoid system in depression and epilepsy. Front Psychiatry. 2022;13:1041460. doi: 10.3389/fpsyt.2022.1041460. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Grundmann M, Kacířová I. Farmakokinetické a farmakodynamické lékové interakce antiepileptik. Klin Farmakol Farm. 2021;35(1):12-18. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Chikatimalla R, Dasaradhan T, Koneti J, et al. Depression in Parkinson's disease: a narrative review. Cureus. 2022;14(8):e27750. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Kotas R. Migréna - od patofyziologie k monoklonálním protilátkám. Neurol. praxi. 2019;20(4):296-300. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Maguire MJ, Marson AG, Nevitt SJ. Antidepressants for people with epilepsy and depression. Cochrane Database Syst Rev. 2021;4(4):CD010682. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Machado M, Iskedjian M, Ruiz I, Einarson TR. Remission, dropouts, and adverse drug reaction rates in major depressive disorder: a meta­‑analysis of head­‑to­‑head trials. Curr Med Res Opin. 2006;22(9):1825-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. McIntosh GE, Liu ES, Allan M, et al. Clinical practice guidelines for the detection and treatment of depression in multiple sclerosis: a systematic review. Neurol Clin Pract. 2023;13(3):e200154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Nežádal T. Co je nového v terapii migrény? Klin Farmakol Farm. 2022;36(4):123-128. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Orzelska­‑Górka J, Mikulska J, Wiszniewska A, et al. New Atypical antipsychotics in the treatment of schizophrenia and depression. Int J Mol Sci. 2022;23(18):10624. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Patten SB, Marrie RA, Carta MG. Depression in multiple sclerosis. Int Rev Psychiat. 2017;29(5):463-472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Pisani F, Pisani LR, Barbieri MA, et al. Optimization of therapy in patients with epilepsy and psychiatric comorbidities: Key points. Curr Neuropharmacol. 2023;21(8):1755-1766. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Racková S. Deprese u neurologických onemocnění: výskyt a její léčba. Neurol. praxi. 2018;19(3):213-217. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Robinson RG, Jorge RE, Starkstein SE. Poststroke depression: An update. J Neuropsychiatry Clin Neurosci. 2023, doi: 10.1176/appi.neuropsych.21090231. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Scholz J, Finnerup NB, Attal N, et al. Classification Committee of the Neuropathic Pain Special Interest Group (Neu­PSIG), and Task Force for the Classification of Chronic Pain of the International Association for the Study of Pain (IASP). Pain. 2019;160(1):53-59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Solaro C, Gamberini G, Masuccio FG. Depression in multiple sclerosis: Epidemiology, aetiology, diagnosis and treatment. CNS Drug. 2018;32(2):117-133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Suchopár J, Suchopár Š, Prokeš M. Lékové interakce antimigrenik (2. část). Remedia. 2021;31:391-397.
    22. Štětkářová I, Horáček J. Deprese u vybraných neurologických onemocnění. Cesk Slov Neurol. 2016;79/112(6):626-638. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Tay J, EFFECTS Trial Collaboration, Mårtensson B, et al. Does fluoxetine reduce apathetic and depressive symptoms after stroke? An analysis of the efficacy of fluoxetine­‑a randomized controlled trial in stroke trial data set. Int J Stroke. 2023;18(3):285-295. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Vondráčková D. Chronická bolest - patofyziologie a léčba. Neurol. praxi. 2004;6:337-343.
    25. Wang H. MicroRNAs, Multiple sclerosis, and depression. Int J Mol Sci. 2021;22(15):7802. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Psychiatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.