Psychiatr. praxi. 2026;27(2):123-130

Zaznělo na 22. konferenci Psychiatrie pro praxi v Olomouci ve dnech 27.-28. listopadu 2025. A ještě dvakrát k trazodonu

MUDr. Zuzana Zafarová

Zpracováno na základě přednášek MUDr. Mariana Korandy, MBA a MUDr. Lucie Bundárové. 

Název satelitního sympozia společnosti Angelini Pharma na 22. konferenci Psychiatrie pro praxi, která proběhla v listopadu 2025 v Olomouci, jasně napovídá, že bylo věnováno tomuto antidepresivu s příznivým vlivem na architekturu spánku, které představuje trochu opomíjenou volbu u onkologických pacientů s depresí, ale i u neonkologických mladších i starších nemocných s depresí, nespavostí a prvky úzkosti.

MUDr. Koranda se zaměřil na léčbu psychických poruch u pacientů s onkologickým onemocněním. Vysvětlil, jak probíhá reakce pacienta na sdělení onkologické diagnózy od silného klasického sledu emocí po kognitivní zpracování cestou asimilace a akomodace. Upozornil na častý výskyt psychických poruch u onkologických nemocných, zejm. deprese, ale i úzkosti, poruch spánku, únavy, existenciální úzkosti či suicidality. Popsal posttraumatický rozvoj jako zásadní pozitivní změnu vyvolanou silným stresem, kdy jedinec po zpracování traumatizující informace dosáhne vyšší míry odolnosti. Zmínil možný vliv spirituality a úrovně vzdělání na schopnost vypořádat se s onkologickou diagnózou a věnoval se metodám záchytu a měření tísně pomocí emočních teploměrů a tzv. Problem List. Rozebral možnosti léčby zahrnující psychoterapii (podpůrnou, kognitivně-behaviorální, existenciální), farmakoterapii (antidepresiva, anxiolytika, antipsychotika), paliativní intervence (řešení bolesti, dušnosti, nespavosti, úzkosti, celkové nepohody) a psychoedukaci. Z farmakoterapie se zaměřil na antidepresiva a jejich individuální volbu podle léčebných cílů, typu nádorového onemocnění, průvodní medikace, komorbidit a prognózy. Poukázal na trazodon jako vhodné antidepresivum u onkologických pacientů, a to zejména kvůli jeho příznivým účinkům na harmonizaci spánku, na zmírnění deprese a úzkosti a dobré snášenlivosti. 

MUDr. Bundárová se věnovala významu pomalovlnného spánku (SWS, Slow-Wave Sleep) a možnostem jeho terapeutického ovlivnění. SWS je nejhlubší fáze non-REM spánku. Jeho hlavní úlohou je regenerace organismu a obnova psychických funkcí. Důležitý je pro celkové zklidnění, imunitní funkce, čištění mozku od metabolitů a konsolidaci paměti. U mladých dospělých činí 15–25 % spánku, ve stáří jeho podíl klesá. Zkrácení SWS je spojováno s depresí, úzkostí a posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a naopak prodloužený SWS koreluje s větší odolností vůči stresu. U pacientů s depresí je SWS výrazně zkrácený nebo téměř chybí. Farmakoterapeuticky je možné SWS příznivě ovlivnit některými antidepresivy – mirtazapin, trazodon, agomelatin a amitriptylin. Benzodiazepiny (BZD) a Z-hypnotika při dlouhodobém užívání SWS narušují. Navíc hrozí riziko tolerance, závislosti a insomnie při vysazení. Trazodon je antidepresivum s příznivým vlivem na SWS. Má rychlý nástup účinku, anxiolytický efekt a může jej předepsat i praktický lékař. Na 3 kazuistikách MUDr. Bundárová demonstrovala, že trazodon lze s výhodou použít u mladých i starších nemocných. V mladším věku je jeho výhodou minimální riziko sexuálních nežádoucích účinků, možnost zůstat aktivní během dne a dobrá kvalita spánku, u staršího pacienta pak dobrá snášenlivost, možnost pozvolné titrace a kombinovatelnost s další medikací.

Published: July 21, 2026  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Zafarová Z. Zaznělo na 22. konferenci Psychiatrie pro praxi v Olomouci ve dnech 27.-28. listopadu 2025. A ještě dvakrát k trazodonu. Psychiatr. praxi. 2026;27(2):123-130.
Download citation

References

  1. Calhoun LG, Tedeschi RG. The Foundations of Posttraumatic Growth: An Expanded Framework. In L. G. Calhoun & R. G. Tedeschi (Eds.). Lawrence Erlbaum Associates Publishers. Handbook of posttraumatic growth: Research & practice. 2006: 3-23
  2. Mareš J. Posttraumatický rozvoj člověka. Praha: Grada. 2012:198 s.
  3. Kunz S, Joseph S, Geyh S, et al. Posttraumatic growth and adjustment to spinal cord injury: Moderated by posttraumatic depreciation? Psychol Trauma. 2017 Jul;9(4):434-444. Go to original source... Go to PubMed...
  4. Linley PA, Joseph S. Positive change following trauma and adversity: a review. J Trauma Stress. 2004 Feb; 17(1):11-21. Go to original source...
  5. Carver CS. Generalization, adverse events, and development of depressive symptoms. J Pers. 1998 Aug; 66(4):607-619. Go to original source... Go to PubMed...
  6. Paulík K. Volba strategií zvládání zátěže mužů a žen. In Blatný M, Vobořil D, Květoň P, et al. (Eds.), Sociální procesy a osobnost 2009. Člověk na cestě životem: rizika, výzvy, příležitosti. Sborník z konference 16.-18. září 2009. Brno: Psychologický ústav Akademie věd ČR; 272-281.
  7. Preiss M. Trauma a posttraumatický růst. Psychiat. pro Praxi. 2009; 10(1):12-18.
  8. Hvidt NC, Mikkelsen TB, Zwisler AD, et al. Spiritual, religious, and existential concerns of cancer survivors in a secular country with focus on age, gender, and emotional challenges. Support Care Cancer. 2019 Dec; 27(12):4713-4721. Go to original source...
  9. Weiss T. Correlates of posttraumatic growth in husbands of breast cancer survivors. Psychooncology. 2004 Apr; 13(4):260-268. Go to original source... Go to PubMed...
  10. McDonough MH, Sabiston CM, Wrosch C. Predicting changes in posttraumatic growth and subjective well-being among breast cancer survivors: the role of social support and stress. Psychooncology. 2014 Jan;23(1):114-20. Go to original source...
  11. Cormio C, Muzzatti B, Romito F, et al. Posttraumatic growth and cancer: a study 5 years after treatment end. Support Care Cancer. 2017 Apr;25(4):1087-1096. Go to original source...
  12. Mitchell AJ. Pooled results from 38 analyses of the accuracy of distress thermometer and other ultra-short methods of detecting cancer-related mood disorders. J Clin Oncol. 2007 Oct 10; 25(29):4670-4681. Go to original source...
  13. Emotion Thermometers Tool. University of Leicester. Available from: https://www.psycho-oncology.info/ET.htm.
  14. Zabora J, Brintzenhofeszoc K, Curbow B, et al. The prevalence of psychological distress by cancer site. Psychooncology. 2001 Jan-Feb;10(1):19-28. Go to original source...
  15. Khera N, Holland JC, Griffin JM. Setting the stage for universal financial distress screening in routine cancer care. Cancer. 2017 Nov 1; 123(21):4092-4096. Go to original source... Go to PubMed...
  16. Yabroff KR, Dowling EC, Guy GP Jr, et al. Financial Hardship Associated With Cancer in the United States: Findings From a Population-Based Sample of Adult Cancer Survivors. J Clin Oncol. 2016 Jan 20; 34(3):259-267. Go to original source...
  17. Angenendt G, Schütze-Kreilkamp U, Tschuschke V. Psychoonkologie v praxi: psychoedukace, poradenství a terapie. Praha: Portál; 2010.
  18. Hamer M, Chida Y, Molloy GJ. Psychological distress and cancer mortality. J Psychosom Res. 2009 Mar; 66(3):255-258. Go to original source... Go to PubMed...
  19. Cipriani A, Furukawa TA, Salanti G, et al. Comparative efficacy and acceptability of 21 antidepressant drugs for the acute treatment of adults with major depressive disorder: a systematic review and network meta-analysis. Lancet. 2018 Apr 7; 391(10128):1357-1366. Go to original source... Go to PubMed...
  20. Stahl SM. Mechanism of action of trazodone: a multifunctional drug. CNS Spectr. 2009; 14(10): 536-546. Go to original source...
  21. SPC Trittico AC, www.sukl.cz
  22. SPC Trittico Prolong. www.sukl.cz
  23. Fagiolini A, González-Pinto A, Miskowiak KW, et al. Role of trazodone in treatment of major depressive disorder: an update. Ann Gen Psychiatry. 2023 Sep 2; 22(1):32. Go to original source... Go to PubMed...
  24. Erman MK. Sleep architecture and its relationship to insomnia. J Clin Psychiatry. 2001; 62 Suppl 10: 9-17.




Psychiatry for Practice

Madam, Sir,
please be aware that the website on which you intend to enter, not the general public because it contains technical information about medicines, including advertisements relating to medicinal products. This information and communication professionals are solely under §2 of the Act n.40/1995 Coll. Is active persons authorized to prescribe or supply (hereinafter expert).
Take note that if you are not an expert, you run the risk of danger to their health or the health of other persons, if you the obtained information improperly understood or interpreted, and especially advertising which may be part of this site, or whether you used it for self-diagnosis or medical treatment, whether in relation to each other in person or in relation to others.

I declare:

  1. that I have met the above instruction
  2. I'm an expert within the meaning of the Act n.40/1995 Coll. the regulation of advertising, as amended, and I am aware of the risks that would be a person other than the expert input to these sites exhibited


No

Yes

If your statement is not true, please be aware
that brings the risk of danger to their health or the health of others.