Psychiatr. praxi. 2026;27(2):71
Medicína konečně akceptovala mou dávnou myšlenku, že muži a ženy jsou odlišní tvorové s rozdílným prožíváním a rozdílnou odpovědí. Čekám, zda se dožiju toho, že na to přistoupí i širší společenství. Dlouho jsme však měli normy fyziologických parametrů ze souborů mladých zdravých mužů, s ženami se předpokládalo, že to bude nějak stejné. Není. Například je odlišné rozložení svalové a tukové hmoty, rozdílná reakce na stres, a pokud jde o bolest, jsou zde i odlišné mozkové dráhy a mozková centra. Na chronickou bolest si stěžuje 50 % žen, mužů však jen 20 %...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):75-80 | DOI: 10.36290/psy.2026.013
Bezpečná psychofarmakoterapie ve starším věku nezačíná výběrem "nejšetrnějšího" léku, ale systematickou revizí celé medikace, zhodnocením adherence, cíleným somatickým vyšetřením a stanovením cíle léčby. Článek shrnuje praktický postup při psychofarmakoterapii v gerontopsychiatrii s důrazem na anticholinergní zátěž, sedaci, pády, delirium, hyponatremii, krvácení a kardiovaskulární rizika. Zdůrazňuje význam psychosociálních intervencí a nutnost individualizace léčby v kontextu multimorbidity a polyfarmacie.
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):81-88 | DOI: 10.36290/psy.2026.014
ADHD u dospělých žen zůstává často po dlouhou dobu nerozpoznáno a nezřídka je chybně diagnostikováno jako úzkostná a/nebo depresivní porucha; případně je potížím přisuzována porucha regulace emocí nebo nespecifické přetížení v souvislosti s rodinnými a pečovatelskými rolemi. Klinická prezentace bývá ve srovnání s muži méně nápadná navenek (nižší míra rušivé motorické hyperaktivity) a častěji má internalizovaný charakter - dominuje nepozornost, dysregulace exekutivních funkcí, chronická dezorganizace a emoční dysregulace. Specifickou dimenzi představuje proměnlivost obtíží v návaznosti na fluktuace reprodukčních hormonů napříč životními etapami (menstruační...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):89-93 | DOI: 10.36290/psy.2026.015
Článek shrnuje aktuální doporučení ke standardním modalitám léčby pacientů s emoční dysregulací, resp. hraniční poruchou osobnosti, a dále představuje některé inovativní na neurovědě založené možnosti léčby. Mezi standardní modality léčby řadíme ambulantní psychiatrickou léčbu spolu s farmakoterapií, hospitalizaci a psychoterapii. Farmakoterapie by u pacientů s emoční dysregulací měla být předepisována pouze střídmě a jako adjuvantní podpora k psychoterapii podle aktuálních symptomů, a její efektivita by měla být průběžně hodnocena. Hospitalizace jsou u pacientů s emoční dysregulací vhodné zejména v krátkém trvání a ideálně ještě před vznikem život...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):94-98 | DOI: 10.36290/psy.2026.016
Psychofarmaka jsou společně s psychoterapií základním prostředkem v léčbě duševních poruch. Jejich dostupnost je různá a multifaktoriálně podmíněná, přičemž roli hraje legislativa, velikost trhu a místní specifika. V tomto přehledovém článku předkládáme shrnutí dostupnosti různých psychofarmak v českém a slovenském prostředí. Navzdory socioekonomické blízkosti krajin jsou rozdíly místy zásadní. Další část se věnuje skupinám novějších léčiv, která jsou v různém stupni schvalování, avšak v našem regionu dosud nejsou dostupná, případně zatím zůstávají ve fázi klinických studií. Zajímavým trendem v oboru mohou být např. tzv. fixní kombinace léčiv (FDC),...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):99-106 | DOI: 10.36290/psy.2026.017
Úvod: Poruchy osobnosti jsou často provázeny významnými poruchami spánku, především insomnií a nočními můrami. Navzdory vysoké komorbiditě bývá problematika spánku u těchto pacientů často opomíjena. Cílem článku je přehledně shrnout současné poznatky o výskytu, mechanismech a možnostech terapie insomnie u jednotlivých typů poruch osobnosti, se zaměřením na využití v klinické praxi. Metodologie: Jedná se o přehledový článek založený na rešerši databází PubMed a Web of Science, doplněný o tabulky a klinická doporučení. Výsledky: Insomnie je u poruch osobnosti běžná. Zvláště výrazná je u pacientů s hraniční poruchou osobnosti, kde souvisí s emoční dysregulací,...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):E1-E7 | DOI: 10.36290/psy.2026.021
Cíl: Přehledový článek shrnuje účinnost a přístupnost internetové kognitivně-behaviorální terapie (IKBT) a psychoedukace u pacientů s panickou poruchou a agorafobií. Cílem je poskytnout přehled metod a strategií využívaných v těchto programech, zvážit jejich nákladovou efektivitu a schopnost překonat bariéry tradiční léčby. Metoda: Byly zahrnuty randomizované kontrolované studie, metaanalýzy a systematické přehledy publikované mezi lety 2000 a 2024. Důraz byl kladen na programy s terapeutickou zpětnou vazbou a na programy svépomocné, zaměřené na léčbu panické poruchy a agorafobie. Analýza zahrnovala i studie hodnotící účinnost IKBT programů oproti...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):108-111 | DOI: 10.36290/psy.2026.018
Tento článek se zabývá vývojem našeho poznání katatonie, nejprve jako součásti jiných psychiatrických onemocnění, a nyní jako samostatné nosologické jednotky. V úvodu jsou shrnuta diagnostická kritéria dle MKN-10 a MKN-11, současné poznatky o etiopatogenezi, subtypy katatonie a základní terapeutické možnosti. V kazuistice je prezentován případ 72leté polymorbidní pacientky s anamnézou onkologického onemocnění, která byla původně přijata pro bolesti páteře. Postupně se u ní rozvinula apatie, mutismus a další katatonní příznaky, které byly zpočátku interpretovány jako projevy depresivní symptomatiky. Kazuistika zdůrazňuje důležitost včasné diagnózy katatonie...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):112-114 | DOI: 10.36290/psy.2026.019
Klarithromycin je celosvětově používané antibiotikum známé pro svou širokospektrální antimikrobiální aktivitu, má však některé psychiatrické vedlejší účinky, které jsou vzácné, nicméně mohou být závažné. Tento článek představuje kazuistiku, kdy se klarithromycin, běžně předepisované makrolidové antibiotikum, podílel na vzniku mánie s psychotickými příznaky u do té doby psychiatricky neléčeného pacienta.
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):115-122 | DOI: 10.36290/psy.2026.020
Cíl: Tento článek představuje strukturovaný přístup k nácviku komunikačních dovedností a mentalizace ve skupinové schematerapii (GST) u pacientů s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Cílem je rozvoj empatie, schopnosti identifikovat vlastní i cizí potřeby a efektivně řešit mezilidské konflikty. Metoda: Představená metoda vychází z praxe schematerapeutů pracujících s pacienty s hraniční poruchou osobnosti. Metodika GST zahrnuje nácvik komunikačních dovedností pomocí hraní rolí a práci s křesly, obrácení rolí, práce s módy, diskuzi o vlastních potřebách a potřebách druhé osoby a skupinovou diskuzi. Pacienti se učí identifikovat svá maladaptivní schémata...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):123-130
Zpracováno na základě přednášek MUDr. Mariana Korandy, MBA a MUDr. Lucie Bundárové. Název satelitního sympozia společnosti Angelini Pharma na 22. konferenci Psychiatrie pro praxi, která proběhla v listopadu 2025 v Olomouci, jasně napovídá, že bylo věnováno tomuto antidepresivu s příznivým vlivem na architekturu spánku, které představuje trochu opomíjenou volbu u onkologických pacientů s depresí, ale i u neonkologických mladších i starších nemocných s depresí, nespavostí a prvky úzkosti. MUDr. Koranda se zaměřil na léčbu psychických poruch u pacientů s onkologickým onemocněním. Vysvětlil, jak probíhá reakce pacienta na sdělení onkologické diagnózy...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):131-134
Zpracováno na základě přednášek prof. MUDr. Martina Anderse, Ph.D., a MUDr. Pavla Vohlídky Na 68. česko-slovenské psychofarmakologické konferenci konané ve dnech 14.–18. ledna 2026 v Mariánských Lázních zazněly v rámci sympozia společnosti EGIS Praha, spol. s r. o., dvě přednášky. Jako první vystoupil prof. MUDr. Martin Anders, Ph.D., s přednáškou věnovanou renesanci pohledu na tradiční molekuly v kontextu moderní psychiatrie. Zaměřil se především na problematiku terapeutické rezistence a specifického postavení tofizopamu v léčbě úzkostných stavů. Druhá přednáška v podání MUDr. Pavla Vohlídky se věnovala problematice poruchy pozornosti s hyperaktivitou...
Psychiatr. praxi. 2026;27(2):135-138
Na základě sdělení PharmDr. Josefa Suchopára (DrugAgency a. s.) I když se domníváme, že o magneziu, jako léku využívanému v neurologii téměř každodenně, víme vše, PharmDr. Suchopár nás přesvědčil, že stojí za to připomenout si a zasadit do souvislostí některé jeho vlastnosti. Ve své přednášce na 13. konferenci Neurologie pro praxi v Plzni v lednu 2026 rozebral, jak používat magnezium pro dosažení cílových hladin v krvi i v CNS. Zaměřil se na podmínky vstřebávání magnezia, vliv potravin a nápojů na jeho absorpci a vylučování, průnik do CNS, léky snižující jeho dostupnost a také obsah vstřebatelného iontu Mg2+ v jednotlivých přípravcích pro suplementaci....