Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 215
Česká republika se svým přístupem ke konzultativní psychiatrii zařazuje mezi ostatní postkomunistické země, které rovněž nejsou součástí Evropské asociace konzultativní psychiatrie a psychosomatiky. Do 17 zemí vytvářejících asociaci patří i Turecko, které je letošním pořadatelem konference European Assocation for Consultation – Liaison Psychiatry. Evropská asociace si vytkla za cíl vytváření nejen guideline, ale i doporučených tréninků v rámci vzdělávání v evropských zemích. V USA, v mateřské zemi této subspecializace, se hledá nové jméno vystihující lépe zaměření „psychiatrie somatických nemocí“.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 220-224
Druhá generace antipsychotik rozšířila možnosti léčby bipolární poruchy. U většiny antipsychotik druhé generace (AP II) byla v klinických kontrolovaných studiích zjištěna antimanická účinnost v monoterapii nebo v kombinacích se stabilizátory nálady. Antipsychotika druhé generace mají nižší riziko extrapyramidových příznaků a tardivních dyskinéz, s výjimkou risperidonu nezvyšují významně prolaktin a mají příznivý účinek na kognitivní funkce. Výzkumná data dokládají, že AP II mohou být užita jako přídatná terapie nebo jako terapeutická alternativa při léčbě manických stavů. AP II rovněž mají příznivý efekt při léčbě depresivní epizody bipolární poruchy...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 226-228
Roztroušená skleróza (RS) je víceložiskové autoimunitní onemocnění CNS. Kromě neurologických příznaků je charakterizována i kognitivními a afektivními poruchami. V minulosti v učebnicích tradovanou euforii u pacientů s RS téměř nevidíme, deprese však postihuje kolem 50% pacientů. Není často diagnostikována a adekvátně léčena. Přes podíl zánětu na jejím vzniku je dobře ovlivnitelná moderními antidepresivy. Léčebné ovlivnění deprese mění zásadním způsobem kvalitu života pacienta s RS.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 229-232
Pod pojmem „kognitivní poruchy ve stáří“ (nepřesně, ale v praxi často „poruchy paměti“) nacházíme v literatuře nekonečné množství syndromů a jednotek. Klasifikace především lehčích kognitivních poruch, nesplňujících kritéria pro demenci a provázejících „normální“ stárnutí, je velmi nejednotná a panuje v ní zmatek. V historickém pohledu můžeme začít tzv. „benigní stařeckou zapomnětlivostí“ (V. J. Kral 1962), pokračovat přes tzv. „mírnou kognitivní poruchu“ (MCI) a skončit u mnoha forem demence. V tomto článku chci nastínit současný pohled na kognitivní poruchy na pomezí mezi normální kognicí...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 233-236
Je shrnut význam antidepresivně působících látek pro další rozvoj oboru. Dále jsou detailněji probírány dvě skupiny novějších antidepresiv – specifická antidepresiva ovlivňující preferenčně serotonin nebo noradrenalin/dopamin a duální antidepresiva. Jsou uváděny indikační možnosti u depresivní poruchy – cílená léčba deprese dle převažujících symptomů, reziduální symptomatologie, prolomení farmakorezistence. Vzhledem k tomu, že specifická antidepresiva jsou dobře snášena a jsou bezpečná, rozšiřují se jejich indikace i mimo depresivní poruchu.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 237-240
Autoři ukazují na rizika obezity jako základního příznaku metabolického syndromu, uvádějí definici metabolického syndromu, popisují jeho rozvoj i důsledky. Prezentují rizika metabolického syndromu v psychiatrii. Poukazují na vzájemné spojitosti mezi poruchami metabolizmu a psychickými poruchami, stejně tak na roli antipsychotik v rozvoji poruch metabolizmu.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 241-245
Drogová scéna se tak jako každá jiná scéna stále přetváří a díky tomu vyvstávají stále nové a nové problémy, se kterými je nutno se vypořádat. Jedním z významných problémů 21. století je stále se zvyšující frekvence užívání nových syntetických drog. Tento fenomén velmi úzce souvisí s rozšířením taneční drogy extáze (3,4-methylendioxymetamfetamin, MDMA). Nové syntetické drogy jsou nejčastěji asociovány právě na populaci uživatelů extáze, kde jsou často distribuovány s tím, že se jedná o drogu extázi nebo něco jí velmi podobného. K novým syntetickým drogám se řadí především látky odvozené od fenylethylaminu, tryptaminu a piperazinu. Jsou to vesměs látky...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 246-251
Tardivní dyskineze (TD) je chronický, polékově navozený extrapyramidový příznak, který pacienta nepříznivě ovlivňuje psychicky a fyzicky a může vést ke ztrátě compliance. Antipsychotika představují nejúčinnější farmaka při léčbě psychotických onemocnění. Antipsychotika první generace (A1G) i antipsychotika druhé generace (A2G) způsobují up-regulaci dopaminových receptorů, proto mohou být zdrojem nežádoucí extrapyramidové symptomatologie (EPS). Na základě prospektivního sledování souboru pacientů jsou stanovena a srovnána rizika TD při léčbě A1G a A2G. Předpokladem je skutečnost, že A1G i A2G mohou způsobovat TD, ale při léčbě A2G je toto riziko signifikantně...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 252-253
S rozvojem zobrazovacích metod bylo zjištěno, že průběh schizofrenie je spojen s morfologickými změnami mozkové tkáně. Nejtypičtějším nálezem je úbytek objemu šedé hmoty, ale i celého mozku. Z klinického pohledu je nejvýznamnějším objevem rozdíl mezi tím, jak tento marker onemocnění ovlivňuje haloperidol a jak olanzapin. Z hodnocení výsledků prozatím unikátní studie vyplývá, že u léčených haloperidolem došlo k signifikantnímu úbytku objemu šedé hmoty, zatímco léčba olanzapinem podobnému jevu zabránila. Současně se podařilo opět prokázat, že haloperidol zvětšuje objem bazálních ganglií. Diskutován je mechanizmus neuroprotektivního účinku a význam těchto...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 254-257
Klasická migréna je primární bolest hlavy. Preventivní léčbu používáme při nedostatečném účinku léčby akutní. Moklobemid užívalo při preventivní léčbě 45 pacientů v dávce 300–600 mg denně, průměrně 8–12 měsíců. Kromě čtyř se u všech frekvence i síla záchvatů zmenšila.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 258
V kazuistickém sdělení popisuji případ 51letého nemocného s reziduální schizofrenií, který byl dlouhodobě úspěšně léčený thioridazinem v dávce 300 mg/den. Po ukončení výroby thioridazinu a po změně léčby došlo k dekompenzaci psychického stavu a nemocný musel být hospitalizovaný v psychiatrické léčebně. V průběhu hospitalizace se dále zhoršoval psychický i somatický stav, nemocný byl z vitální indikace léčený elektrokonvulzivní léčbou. V době těžce dekompenzované psychózy a špatného tělesného stavu zcela selhaly pokusy o léčbu atypickými antipsychotiky. Nepříznivý vývoj se žádným způsobem nepodařilo zvrátit a nemocný po 67 dnech hospitalizace zemřel...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 259-261
Východiskem práce je zvýšený výskyt nežádoucích účinků a příznaků toxicity při terapii lithiem v současnosti. Cílem prezentovaných sdělení je upozornění, že problematika se netýká pouze ústavní psychiatrie. Problém tkví v diferenciální diagnostice na úrovni praktických lékařů, ambulantních psychiatrů i nemocničních specialistů (internistů, nefrologů, endokrinologů, neurologů, urologů aj.). Připomenutím nechť nám jsou jednotlivé druhy nežádoucích účinků (podle orgánových soustav), potažmo projevů intoxikace lithiem, neboť někdy jsou od sebe těžko odlišitelné (malé terapeutické „okno“). Přes veškerá rizika při léčbě lithiem, zůstává tento...