Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 271-277
Depresie patria medzi najčastejšie psychické poruchy starých ľudí. Zdravotný, ekonomický a sociálny dopad týchto porúch v starobe je vážnejší ako v mladších vekových obdobiach. Depresia v starobe patria tiež medzi zriedkavo diagnostikované a ešte zriedkavejšie adekvátne liečené psychické poruchy. Prehľadná práca referuje o novších zisteniach, ktoré sa týkajú epidemiológie, etiológie a klinických charakteristík depresií v starobe. Vyšší vek ovplyvňuje všeobecné zásady farmakoterapie a profylaxie depresie. Pôsobí ako patoplastický faktor na klinické prejavy a priebeh depresie. Zvyšuje citlivosť na niektoré nežiaduce účinky antidepresív, napr. na extrapyramídové,...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 278-281
Nespavost je jednou z nejčastějších chorob. U chronické nespavosti pečlivě pátráme po etiologii a z hlediska léčby ji rozdělujeme na nespavost sekundární při jiné chorobě (pak je léčba směřována na tuto primární nemoc), a na nespavost primární. Farmakoterapie nespavosti je představována hlavně hypnotiky (benzodiazepiny a hypnotika III. generace) a pak některými sedativně působícími antidepresivy. Je podán přehled aktuálně podávaných preparátů v léčbě nespavosti.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 282-284
Cílem práce bylo upozornit na možnost výskytu poruch příjmu potravy jako komorbidity se somatickým onemocněním zejména v oblasti gastrointestinálního traktu. Autorky se ve sdělení zabývají především zejména problematikou atypické formy mentální anorexie a zkušenostmi s její diagnostikou a terapií.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 285-288
Úzkostné poruchy patří k nejčastějším psychickým poruchám, vysoký počet těchto pacientů ale stále ještě není adekvátně léčen. Kromě odstranění příznaků očekáváme od léčby i zvládnutí komorbidity, zlepšení kvality života, snížení celkové vulnerability a eliminaci relapsů. U pacientů s mírnou až středně těžkou symptomatologií by měla být na prvním místě využívána psychoterapie. Kognitivně behaviorální terapie je podle výsledků kontrolovaných studií vysoce účinná v krátkodobé i dlouhodobé léčbě. Cílem by mělo vždy být dosažení plné remise, jinak se zvyšuje riziko relapsu. Medikaci volíme podle všeobecně doporučovaných postupů, u kterých bychom si měli...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 290-291
V tomto sdělení je prezentována kazuistika ambulantní pacientky, která trpěla panickými atakami. Nejdříve byla léčena asi tři měsíce praktickým lékařem, neurologem a dalšími specialisty převážně benzodiazepinovou kůrou, která se jevila z dlouhodobého pohledu neúspěšná. V kazuistice je nastíněn výřez jednoho roku, kdy byla sledována v psychiatrické ambulanci. Prvoplánově byl nasazen escitalopram a po navázání terapeutického vztahu dochází k velmi pozvolnému zlepšování duševního stavu.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 292-296
Antipsychotika druhé generace jsou dnes lékem první volby při léčbě psychotických onemocnění. Se zdůrazňováním péče o tělesné zdraví duševně nemocných stojí v současnosti v popředí zájmu odborníků oblast poruch metabolizmu a jejich vztah k těmto preparátům. V této souvislosti a kvůli komplexnosti léčby schizofrenie se doporučuje zařadit edukační intervence, které jsou, dle dostupných informací, účinné jednak při prevenci váhového přírůstku, tak i při jeho léčbě. V ČR byl v lednu 2005 do praxe uveden skupinový edukační program pro pacienty trpící schizofrenií s názvem „Program pro dobré zdraví“. Poskytuje informace o zdravé stravě, významu...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 297-301
Spinocerebelární ataxie jsou heterogenní skupinou neurodegenerativních onemocnění mozečku. Stejně jako jiné cerebelární poruchy bývají spojeny s kognitivními a emočními změnami. Popisujeme případ dvou nemocných, matky a dcery, s autosomálně dominantní spinocerebelární ataxií typu 2. Srovnáváme nálezy psychiatrického a neuropsychologického vyšetření s funkčním zobrazením mozku.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 302-304
V článku se autoři pokoušejí zmapovat současnou situaci v oblasti léčby úzkosti u akutně hospitalizovaných gerontopsychiatrických pacientů. Jsou uváděny indikační okruhy, vhodnost a případná rizika jednotlivých účinných látek. Cílem je jednak upozornit na nebezpečí, která s sebou nese nevhodná preskripce zejména benzodiazepinů u seniorů a pokus o nalezení přijatelného kompromisu v terapii úzkosti.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 305-308
U nemocných s roztroušenou sklerozou se kromě ložiskových příznaků vzniklých na podkladě ohraničených zánětlivých lézí vyskytují také celkové příznaky – únava, bolesti hlavy, nespavost a psychické změny. Nejčastějšími psychickými změnami jsou kognitivní poruchy, které však jen u malé části nemocných postupně progredují až do vyslovené demence. Dříve popisovaná euforie nemocných s roztroušenou sklerozou je v současnosti diagnostikována u necelých 10 % a častěji se váže na kolísání emočních změn na fáze deprese. Výskyt anxiety a deprese je u nemocných s RS velmi častý a blíží se až 75 %. Ataky deprese se častěji vyskytují v začátku...
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 309-311
Práce se zabývá některými specifickými momenty v práci se sny v rámci skupinové terapie vedené psychodynamickým způsobem v ambulantních podmínkách, upozorňuje na odlišnosti v obsahu snů i v interpretační práci v individuální a skupinové terapii.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 312
Současné trendy české psychiatrie, nové metody terapie a nejnovější léky přiblížilo dvěma stovkám zájemců Sympozium praktické psychiatrie – Psychiatrie pro praxi. Dvoudenní akce (15.–16. září 2005) přilákala do Olomouce vedle ambulantních psychiatrů i zástupce dvou desítek farmaceutických firem.
Psychiatr. pro Praxi, 2005; 6: 313-314
Osmnáctý kongres Evropské neuropsychofarmakologické společnosti se konal ve dnech 22.– 26. října 2005 v konferenčním středisku RAI v Amsterdamu. Přihlášeno bylo přibližně 6 500 účastníků z 82 zemí světa, z toho 60 z České republiky...